Pampeliška

Trochu depresivní snímek. První půlhodinu jsem se docela nudila. Potom se tam něco málo začalo dít, ale stejně mě to moc nezaujalo. Výběr herců byl zajímavý. Hlavně Vincent se mi moc líbil, i když ne tak jako v Aljašce. Ale bohužel musím dát jen 60%. Kdyby se děj držel jen v linii hlavního hrdiny, tak by moje hodnocení bylo určitě lepší. Vadily mi hodně ty věci kolem. A na můj vkus tady bylo málo hudby. Možná proto mě film za celou dobu nedokázal vtáhnout do děje. (08.06.2014)

Dokážu plnohodnotne fungovať deti rodičov, ktorí už to sami vzdali, alebo minimálne prestali zvládať? A dokážu si medzi sebou dokonca vybudovať seriózny vzťah? V tomto filme to rozhodne jednoduché nebude. Príbeh vám med okolo huby mazať nezačne, to už skôr krv. Veď aj na tú sa dokáže nalepiť páperie z púpav mladosti, ktoré rozfúkal čas. (27.09.2015)

Smutný a emotivní příběh. Tak co je špatně? Tempo. Přes hloubku děje mě to absolutně nevtáhlo a neskutečně mě to nudilo. Přitom to není žádný hloupý patos, jen je to (dle mého) uchopeno špatně. Hlavní zápletka tam v podstatě není a jako celek to do sebe příliš nezapadá. Po půl hodině, kdy se konečně něco začalo dít jsem se těšila, že odteď to bude jenom lepší, ale zvrat skončil v momentě, kdy začal a pak se jelo dál... Přesto ta posmutnělá atmosféra (odrazující se hlavně v očích maminky) a beznaděj, která z toho čiší je mi moc sympatická. Mrzí mě nevyužitý potenciál. Ale třeba se na to někdy podívám znovu a uvidím to jinak.. (17.02.2013)

Neznámy a strašne veľa vypovedajúci film .. o posratých životoch a boľavých dušiach. O tom, že jeden chlapec si chce len ukradnúť trochu šťastia pre seba. O tom, že je smutné, keď ľudia prestanú medzi sebou komunikovať. O sebectve, priateľstve, sklamaní a predovšetkým o láske ako takej. Krásne prostredie, výborná kamera a skvelá muzika na čele s nádherným songom od Sparklehorse ... http://www.youtube.com/watch?v=UjsUZRs770U (30.01.2014)

Na tento dnes již zapadlý nezávislý kousek neznámého režiséra Milgarda jsem narazil úplnou náhodou, o to větší překvapení ve mně vzbudil svojí intenzitou. ~ V nekonečných lánech amerického zapadákova odehrávající se příběh, v jehož centru stojí postava dospívajícího Masona, který vyrůstá v dysfunkční rodině. Filmu se daří obnažit lidské slabosti a negativní vlastnosti jednotlivých postav, odhaluje jejich citovou vyprahlost a zároveň křehkost lidské duše (kterou mohou symbolizovat i odlétávající ochmýřené nažky pampelišky na filmovém plakátě). Dandelion nám primárně sděluje, že lidé nežijí spolu, nýbrž vedle sebe. Pojednává o odvaze vyjádřit své city a myšlenky, o odvaze přestat být srabem, o odvaze vymanit se z ubíjejícího stereotypu. Je o síle a jedinečnosti KAŽDÉHO člověka, o síle lásky, o naleznutí svého místa na světě a o (ne)uskutečnění svých snů. O otázce svědomí. ~ Vřele doporučuji, Dandelion je navzdory výše napsanému příjemným, romantickým filmem udržujícím si punc nezávislosti, s povedenými písničkami a skvělými herci (jen mně úplně nesedla teatrálnost projevu Masonova otce v první polovině). Film, z něhož jsem cítil lásku a pokoru. ~ ~ Někdy něco ztratíš a potom to dostaneš zpátky. (23.12.2011)