Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

No jo, tančilo se tam všude, i zpívalo a jásalo. Viděl jsem to. Ale bohužel sám z tohoto filmu jásat nedokážu. Můžu tak maximálně vystoupit z davu s tím, že jsem v pozadí vnímal opravdu pěknou myšlenku oslavit mír tancem a zpěvem, ukázat ostatním národům své lidové tradice a zvyky a bojovat proti válce. Jako dokument své doby to (i díky ukázkám národního folkloru) v sobě hodnotu má, ač nebudu tajit, že coby příslušník mladé generace jsem se u toho víc nudil, než bavil. Některé záběry jsou pěkně symoblické, třeba ten úvodní na Karlův most, kde vedle sebe v objetí prochází lidi vícero národů včetně černocha, Koréjčanky a muslima v plášti. To vše by bylo hezké, kdyby film nepodtrhovala ona přidaná budovatelská hodnota s oslavou soudruhů Stalina, Gottwalda a spol. (ano, i když z celých 104 minut tohle dohromady netvoří víc než minut pět, možná šest). Na podobné filmy se lze dnes jen stěží dívat objektivně, ale není to jediná výhrada z mé strany. Pateticky pronášené řečičky s neutíchajícím optimismem (dokonce i během řešení konfliktů) snižují celkový dojem ještě níž, stejně jako slabší forma, kde celek víc než komplexní příběh připomíná spíše pásmo kulturních vystoupení doplněných o pár situací "ze zákulisí". Takže zbývá mi s přihmouřením očí ocenit jen tu možnost nahlížení na téma kolem založení folklórního souboru po válce a jeho úspěšných vystoupení napříč Evropou (a v kontextu bohužel i jeho zneužití pro politickou propagandu). A také doufat, že se k němu někdo ze současných filmařů s patřičným kritickým odstupem ještě vrátí, minimálně tak působivě, jak to bylo nedávno u Poláků v podobě Studené války. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

šílená hlína... Na tom komančském týmovém duchu asi něco bude, protože tohle "Mistrovství světa ve tváření se jako největší piča pod sluncem" nevyhrává jednotlivec(ikdyž Nesvadba tam občas rozjížděl slušná pekla) ale vyhrávají všichni, jako jednotný celek, jako družstvo soudruhů. Koukám, že potřeba -za každou cenu a bez rozmyslu odvrhnout všechno komančské(dnes velmi moderní póza)-je zde silnější než fakt, že pro střízlivě uvažujícího jedince to může být zábava gigantických rozměrů. Nebo se snad opravdu bojíte, že tahle ultranaivní, megaprůhledná, kýčovitá, křečovitá a strojená propaganda by mohla kohokoliv mentálně zdravého něják(jakkoliv) přesvědčit? pche ..Já jsem se řezal od začátku do konce..u toho se snad nedá nebrečet smíchem..Koukal jsem na to s rukama před obličejem a skrze prsty jsem s hrůzou očekával jaký další smrtící ksicht, vražednou hlášku nebo kulervoucí scénu na mě tihle mistři humoru vytasí příště..a oni nezklamali a vždy vytasili ještě větší úlet..... Fakt nálož. Objektivně to asi není tak dobré-děj je přecejenom trochu plochý a oproti třeba Botostroji méně dramatický. Řeší se tu spíše telenoveloidní zápletky a v celém filmu je jen jeden skrytý, podvratný fašista (poslouchající tajně doma Jazz a vlastnící nějáké to abstraktní umění...FUJ-Provokatér!).. Na druhou stranu, je fascinující sledovat, jak zruční byli stalinističtí filmaři na poli speciálních efektů a CGI, protože ty hardcore běsy, které tam předvádí folklórní soubory ze sovětského svazu, to prostě musí být Fake................... Čest a Mír volové. ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Celou dobu poslouchat takové kecy jako "My chceme mír." /// "Všichni chceme jedno - naučit lidi se nově radovat - tančit, zpívat, ale to napřed znamená, že každý z nás se musí stát novým člověkem." /// "Všechny vás zveme na svatbu." /// "Můžete bydlet u nás v chalupě." (ačkoliv se vidí poprvé), mě už opravdu lezlo na nervy. Co mne ovšem nejvíce rozzuřilo, tak to byla maškara v samotném závěru, která měla na sobě bílý oblek s atomovkou. Všichni v tu dobu zvážnili a báli se jí, jakoby si vůbec neuvědomovali, že v tuhle dobu měl i Sovětský svaz atomovku a bezesporu byl jediným, kdo by ji použil. Holt takové propagandistické kidy si tehdejší režim žádal a my můžeme být jen rádi, že jsme tohle nepoznali. Ovšem zároveň mě také pobavilo ono plkání staré babky a dědka na Valašsku a také samotný začátek, kdy všichni na jevišti skáčou výš než Pérák SS z dílny Jiřího Trnky. Dokonce jsem si říkal, že ten sebou za chvilku práskne a sletí z pódia. Jediné, kvůli čemu můžeme poděkovat tomuto filmu, je to, že díky němu v závěru vidíme Berlín zdemolovaný válkou. [996. hodnocení, 105. komentář, 18%, 121. nejhorší film] ()

zette 

všechny recenze uživatele

Cekal jsem trochu jiny film, ale z hlediska obrazu doby se jedna o velmi hodnotny snimek. Dobovy folklor, ktery mi i na svou dobu prijde strojeny a naivni. Zahranicni navstevy v Berline mi prijdou neprirozene a cele to je takove usmevne. Myslim, ze film divaci nebrali vazne ani v tech padesatych letech. Z hercu urcite zaujme Adamira. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Nějakým satanovým kouzlem (málem jsem řekl zázrakem), mi při této autenticky rozjuchané oslavě uvědomělé lidové a zároveň naplánované tvořivosti, občas cukaly koutky - opravdu mi hrozilo strhnutí tou radostí a nadšením, ne ke komunismu či svazáctví, ale k nadšení a životu samotnému. Zítra se bude tančit všude je v tomto smyslu skutečně jakási vymývárna mozků. +++++ Z toho entuziasmu mě ovšem nepěkně vytrhovaly nablblé momenty svazáků, kteří se po ideovém prozření milují opravdověji, kteří po stejném prozření mají zářivější úsměv a větší radost ze života, závistivý buržoustský synek a projevy svazácké důvěry a víry ve stranu, blízkou víře náboženské. Kouhout v úvodu DVD tvrdil, a já mu věřím, že jde o věrné vylíčení smýšlení a nálady tehdejší mládeže. +++++ Jedna scéna ale vypovídá o hrozivějším aspektu ideologie. Když záludný Ruda oznamí svou touhu vystoupit z kroužku, je mu to zakázáno, aby mohl být se vší slávou vyloučen. Trochu mi to připomíná příhodu (reálnou?), na kterou jsem narazil v nějakém Hayekovi... Agitátor na schůzi místního výboru KSSS vypráví o budoucích radostech socialismu: "Všichni budou chodit do školy, všichni budou užívat výhod bezplatného zdravotnitcví, všichni budou cestovat hromadnou dopravou, všichni budou mít práci, kombajny budou samy sklízet, každý v létě pojede k moři, i v lednu budou všichni jíst jahody!" Načež je přerušen: "Promiňte, předsedo, já jahody nerad, hrozně se po nich nadýmám," na což předseda praví: "Soudruhu, až bude nastolen komunismus, tak jahody jíst budete!" ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)
  • Na název tohoto filmu odkazuje název představení divadla ABC – „Zítra swing bude zníti všude“. (Kaleidoskop)

Reklama

Reklama