Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (185)
Po nucené několikaleté odmlce, kdy ho utužující se normalizační režim držel pod krkem, je tohle jenom pouhý odlesk toho geniálního Vláčila, jehož výtečné řemeslo a obrazotvornost explodovalo v 60.letech a v uměleckém rozletu (kdy do období 70.let plánoval spoustu dalších ambiciózních historických projektů) ho přibrzdil vpád ruských vojsk a následná ostudná pětiletá éra "kinematografie zapomnění". Jinými slovy - komunisti Vláčila vyždímali jako citron a ačkoliv jeho poslední tvůrčí etapa také není k zahození, ty pomyslné řetězy, které posledních deset let svazovaly jeho ruce, jsou hodně znát. Strašná škoda..... ()
Další z velmi vydařených děl Františka Vláčila pojednává o tom jak skupina prchajících nacistů násilně obsadí statek Ondřeje Barana. Ten je nucen se o ně starat, jelikož mají nacisté jeho rodinu jako rukojmí. Příběh diváka stáhne a ke konci není nouze o napětí. Vláčil také dokázal geniálně zachytit těžký život sedláků na statku, stejně jako rozpálené pastviny ve spalujících letních dnech. Vláčil měl šťastnou ruku na herce. Kukura i ostatní hrají úžasně. Například bělovlasý Bartoška se zde uvedl dobře, i když celý film ani nepromluvil. O atmosféru se také stará tísnivá hudba Zdeňka Lišky. ()
Stranou od vesnice žije na svém statku Ondřej Baran s milovanou ženou Terezkou, synem Lukášem a malou Petruškou, jejich poklidný život je narušen v okamžiku, kdy je přepadnou ozbrojení muži, vyžadují pomoc, jídlo, lékaře... Výborná volba spojit do filmového manželského páru půvabnou Martu Vančurovou se sympatickým Jurajem Kukurou, divák je jim od začátku nakloněn a jejich osud mu není lhostejný... Silný příběh s dusnou atmosférou, která je v samotném závěru k zalknutí... Viděno podruhé, hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. ()
Moje druhé setkání s panem Vláčilem dopadlo o poznání lépe, než v případě Stínu kapradiny. Sice i tady si drží ten lyrický a poetický styl vyprávění který mi pořád úplně nesednul, ale k pojetí tohoto filmu se to hodí. Banderovci nemluví, ale jejich gesta jsou jasná. Kukura pořád doufá, že to nějak v rámci možností dobře dopadne. Atmosféra houstne a je jasné, že spěje k rozhodujícímu střetnutí buď a nebo. Musím se přiznat, že úplný konec mě trochu zaskočil. Přeci jenom na rozdíl od již zmíněného Stínu kapradiny mě tady hlavní postavy zaujaly a nebylo mi jedno, jak to s nimi dopadne. No a mistr Liška dělá opět svoje. To je samostatná jednotka všech filmů a seriálů, ke kterým kdy složil hudbu a svůj status nejlepšího Československého skladatele tu opět potvrzuje. Sečteno a podtrženo vychází mi z toho nakonec pěkná čtyřka jako vyšitá.80% ()
Pan Vláčil určitě umí a situace který se film věnuje je rozehraná mistrovsky. Troufnu si říci, že na navození atmosféry je František Vláčil vysloveně mistr řemesla. Práce s herci taky výborná, Kukura naprosto fámozní a Bartoška zmrd k pohledání. Obrazová schopnost vyvolat dramatický moment bez dialogu je jedinečná, ale plný počet dát nemůžu, je mně líto mistře Liško, ale na vině jste Vy, protože Vaše hudba často přebíjela atmosféru filmu, to prostě nebylo úplně šťastný. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Robert Lischke byl pro natáčení vybrán, jelikož se nejvíce podobal Juraji Kukurovi. Lischke hrál jeho syna Lukáše. (sator)
- Lukáše (Robert Lischke) mluví neznámý dětský herec Vaculík, hostinského (Ľudovít Kroner) mluví Václav Babka, Pavlínku (Marie Logojdová) mluví Eliška Balzerová. (sator)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
Reklama