Stíny horkého léta

Pan Vláčil určitě umí a situace který se film věnuje je rozehraná mistrovsky. Troufnu si říci, že na navození atmosféry je František Vláčil vysloveně mistr řemesla. Práce s herci taky výborná, Kukura naprosto fámozní a Bartoška zmrd k pohledání. Obrazová schopnost vyvolat dramatický moment bez dialogu je jedinečná, ale plný počet dát nemůžu, je mně líto mistře Liško, ale na vině jste Vy, protože Vaše hudba často přebíjela atmosféru filmu, to prostě nebylo úplně šťastný. (28.01.2018)

Spoilery! Při pohledu na plakát, konkrétně na jeho spodní polovinu, jsem se pořádně vyděsit a trošku jsem se bál, co mám čekat od filmu, kde se blonďatému Bartoškovi zalíbila Kukurova zadnice. Naštěstí to byla jen moje domněnka a kromě trošky toho klučičího škádlení je snímek čistě heterosexuálního rázu. Velmi mě iritoval jazyk snímku. Pro uši není příjemné, když se Slováci pokoušejí prznit češtinu jejich verzí písmenka "r" s háčikom. Za zcela odpornou považuji kameru. Opravdu nerozumím úmyslu tvůrců, proč zasadil nejnapínavější scény do naprosté tmy. Naopak, co se mi hodně líbilo, byl příběh a s ním spojené pozvolně rostoucí napětí. Kukurova příprava na nevyhnutelné neměla chybu. V posledních dnech se snažil naučit synka všemu, co by se mu mohlo hodit při převzetí odlehlého hospodářství. Dost mě překvapilo, že to neregistrovala jeho manželka ani jeho syn, kteří by jej měli znát nejlépe. Konec byl nepříjemně příjemný, ale velmi očekávaný. Slabší 3 kusy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (29.04.2017)

Vláčil "uměl" poezii a filosofii, vyjadřoval ji obrazem a příběhem, ale realistické násilí mu nikdy moc nesedělo. Mlčenliví banderovci vyjadřující čisté zlo (nemají minulost, ani budoucnost - jsou podobni moru, který přijde, zabíjí a najednou je pryč - viz Albert Camus) působí spíše mechanicky - zločinecké obličeje, kříže na prsou a zbraně v rukou; rodina je naznačena jen schématicky - bojovný syn, vyčkávající otec, žena se strachem v očích; a hlavně pokus o rvačky ve tmě, kdy jsou údery Kukurovy pěsti podbarveny Liškovou hudbou - všechno to dohromady zní falešně a chtěně. (11.12.2009)

Další z velmi vydařených děl Františka Vláčila pojednává o tom jak skupina prchajících nacistů násilně obsadí statek Ondřeje Barana. Ten je nucen se o ně starat, jelikož mají nacisté jeho rodinu jako rukojmí. Příběh diváka stáhne a ke konci není nouze o napětí. Vláčil také dokázal geniálně zachytit těžký život sedláků na statku, stejně jako rozpálené pastviny ve spalujících letních dnech. Vláčil měl šťastnou ruku na herce. Kukura i ostatní hrají úžasně. Například bělovlasý Bartoška se zde uvedl dobře, i když celý film ani nepromluvil. O atmosféru se také stará tísnivá hudba Zdeňka Lišky. (10.01.2007)

Atmosféricky výborně vystavěný kousek. Plíživé tempo vyprávění je podkresleno "nervní" hudbou Zdeňka Lišky, která filmu ještě více přidává na síle. Vláčil se obešel bez zbytečně popisných dialogů a většinu děje vypráví obrazem, což sice byla dobrá volba, ale na druhou stranu se tím trochu zploštily motivace některých postav (hlavně banderovců). 8/10 (04.06.2009)