Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Zcela mimořádně temný film. Po filmařské stránce mu nelze nic vytknout a právem lze mluvit o filmovém skvostu první velikosti. Také zmiňované srovnání s Kafkou je velmi přesné. Takhle nějak by měl být zfilmován jeho Proces... Proč jsem tedy nedal plné hodnocení? Protože Trier neprve vybuduje faktograficky poměrně přesné kulisy rozbombardovaného, zbídačelého Německa a pak v nich hraje zcela jiný kus, než by poučený divák čekal. Německo bylo po druhé světové válce především zlomené. O nějakém sympatizování s nacisty nemohla být řeč. Jistě, že Němci Američany nikterak nemilovali a zločiny nacismu byly ještě natolik živé, natolik aktuální a přitom obludné a neuvěřitelné, že jim zkrátka nemohlo být věřeno a uvěřeno. Samotná organizace Werwolf nebyla nějakým lidovým odporem, ale Nacistickými špičkami plánovanou a v průběhu roku 1944 také realizovanou akcí. Jejich činnost byla ale až překvapivě slabá a po válce se organizace na území obsazeném západními spojenci zcela zhroutila. K jejímu rozkrytí přitom z větší části pomohli sami Němci. Pravda, trochu jiná byla situace na východě a především v našich Sudetech působili Werwolfové poměrně citelně, ale o tom film neříká nic, neboť se celý odehrává na území obsazeném západními spojenci. Kromě toho jsem ve filmu velmi postrádal otázku po kořenech nacismu. Ten je zde představen jako podivná temná infekce, ne nepodobná středověké morové epidemii. Ani tohle však rozhodně neplatí a cesta ke kořenům Evropy by měla vypadat rozhodně jinak, než jak ji vidí Lars von Tier... Samozřejmě, že film není rekonstrukcí či hraným dokumentem. Auror má právo na na subjektivní pohled prošpikovaný děsivými nočními můrami. V takovém případě však zřejmě nebylo nutné situovat děj do poválečného Německa. A opět... Ne, že by si to období nezasloužilo filmovou reflexi... Rozhodně ano... Tierův film jí však při nejlepší vůli není... Zajímavé komentáře: Kinej, Faye, Dudek, k212, Ajantis, jahol, Madadajo, Borec3, Persona, KeyserSoze, DonFrolimo ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Lars von Trier je prostě skvělý filmař. O tom se nedá moc pochybovat. Má skvělé nápady, které se ukazují i ve snímku "Evropa". Jeho poválečné pojetí Německa je nesmírně zajímavé a originální. Skvělý je hlas vypravěče, pokud o něm tak můžeme mluvit, který jasně určuje to, jak se bude příběh vyvíjet. To odpočítávání je prostě geniální. A stejně mě film nedokázal strhnout, abych si řekl, že celkově to je velké dílo. ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Tak toto jsem bohužel moc nepochopil. Zjiišťuji, že filmy Larse von Triera asi nejsou pro mě. Zatím jsem viděl jen dva a ani jeden se mi nelíbil. 2* dávám pouze za zajímavý vizuální styl, který střídá černobílou i barevnou kameru a také za originalitu, kterou byl film natočen (filmem diváka provází jakýsi vypravěč, který diváka vtahuje do filmu a dělá z něj jednu z postav). Jinak jsem se od začátku do konce nudil a tím jsem se i ve filmu ztrácel. ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Zlomený svět plný zlomených lidí. Pokřivených duševně, válkou, mírem, bezmyšlenkovitou prací, naivitou, nenávistí, láskou, vinou. Dokonalé zobrazení poválečného Německa, a maximální absurdity společenského stroje - pro Triera typické, cynismus a smrt naivní humanity v chaotickém světě na konci pekla. Kafkova splněná noční můra. 9/10 ()

Kreeki 

všechny recenze uživatele

Režijně výborné, do morku kostí mrazivé veledílo od prvních sekund. Způsob, jakým si Trier hraje se světlem, kamerou, vypravěčem, hudbou, oslovuje diváka, motiv ubíhajících kolejí, barvy, kontrast, rutina, láska, nespravedlnost, nedoceněnost, netolerance, využívání, bolest, smysl života. Pro mě první Trierovina, nicméně po tomto zážitku rozhodně ne na dlouhou dobu poslední. You want to wake up to free yourself of the image of Europa but it is not possible. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)
  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Reklama

Reklama