Medea
Médea
Režie:
Lars von TrierHudba:
Joachim HolbekHrají:
Udo Kier, Kirsten Olesen, Solbjørg Højfeldt, Baard Owe, Dick Kaysø, Mette Munk Plum, Henning JensenObsahy(1)
Televízny film z dielne najvýznamnejšieho súčasného dánskeho režiséra Larsa von Triera vychádza z poznámok a scenára legendy dánskeho nemého filmu Carla Theodora Dryera, ktorý snímku nestihol zrealizovať. Film je osobnou interpretáciou antického mýtu, vzdáva hold legende samotnej, dielu Dryera i ére nemého filmu. Trierovi sa s minimálnym scénografickým arzenálom podarilo pretlmočiť nadčasový odkaz mýtu o Médei a o jej tragickom osude. Režisér preniesol dej z antického Grécka do doby temna na severe, kde nehostinná príroda poskytuje nádherné a ťaživé obrazy vnútorných stavov hrdinov legendy. Von Trier si za film vyslúžil Prix Jean D Arcy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Stejně jako u Tarrovy adaptace Macbetha, která vznikla za stejně nízkorozpočtových podmínek, moc nechápu, proč takové zajímavé experimentování nemohli předvést v něčem svém, ale v nějaké adaptaci klasiky. Trierova Médea mě sice oslovila vizuálně víc, ale stejně nemůžu říct, že by mě úplně pohltila a částečně je to způsobené i právě tím. Ale jinak ano, musím uznat, že to mělo něco do sebe, že to experimentování tady mělo hlubší smysl a propracovanost v nejedné scéně, že ta stopáž je naprosto ideální a že je tu spousta scén skvěle natočených. Aby taky ne, když to Trier natočil v době, kdy mu ještě nehráblo z rozklepané kamery... Každopádně jsem si tu hlavně potvrdil, že Trierovo období od Médeii do Prolomit vlny bylo opravdu to nejlepší. To předtím bylo takové hledání vlastního stylu a vše poté je pokažené rozklepanou kamerou, přehnanou hrou na umění a náměty, které víc jak jednoduchou myšlenku ze sebe za celou svoji stopáž nevyplodí (čest aspoň částečným výjimkám). Slabé 4* ()
Médea je takovým vizuálním dováděním von Triera. Pokud nepotřebujete drama a stačí vám symboly, budete Médeu milovat. Scéna věšení dětí na konci je však brilantní - tu musíte milovat za každých okolností. :o) ()
Su 2 Medey : jeden film je z roku 1969 od Pasoliniho a druha je od Von Triera. Anticky Mytus o Medee je zaobaleny tentokrat v stredovekom prevedeni. Ako ja nejsem filmovy ynteleguan a nijako nezapieram, ze som film zase nepochopil. Mne k spokojnosti staci, ze som sa usadil, pustil si tento fascinujuci filmarsky zazitok a nechal som sa proste unasat. Jo, ako nechcem pochopit kazdu jednu scenu ani sa nemienim xmrti ufilozofovat nad kazdou jednou vetou, ktoru tu prednesie kadejaky mental. Mne proste staci vyborna rezia, volne plynuci dej s fascinujucimi obrazmi. Jo a rovnako ako u Tarkovskeho Stalkera som od tohoto filmu nemohol odlepit oci : 85 % ()
Jedna z možností, jak vést válku mezi pohlavími. ()
Príbeh nezaujal, Udo Kier (keď som ho spoznal) potešil, spracovanie... Skutočne by som chcel poznať miesta kde sa to natáčalo, pretože príroda a prostredie všeobecne tu podáva také neskutočné výkony, že by som ju označil za najlepší výkon v celom filme. BTW neviem či stv mala nejakú zlú kópiu ale film vyzeral ako z roku 58, nie 88 (ale ako poznám Triera, mohlo ísť o zámer), čo ale IMHO vôbec nebolo na škodu a atmosfére filmu tá zastrenosť a rozmazanosť značne napomáhala (pre znalých: také Anthems... od Emperoru lenže na celuloide). ()
Místo rozpáleného slunce Středomoří až do morku kostí řezající vítr severu rámuje jednotlivé obrazy příběhu, který kdekdo zná, ale málokdo chápe.... ()
Antická tragédie coby středověká severská legenda? Správně jsem tušila, že není lepší kombinace - osudovost a vypjaté emoce - je jedno jestli pod olivovníky, ve sluncem ozářené krajině anebo na živly zmítaném a mlčenlivém severu. Všudypřítomná voda - moře, močál, déšť, mlha i vítr, písek i tráva. Ve známém příběhu Medey jsou nositeli emocí více živly, které mluví za lidi. Ti se zde více než slovy vyjadřují jen gestem, pohledem nebo zvukem svého dechu. Mladičká Glauké si svého budoucího muže pojistí typicky ženskou zbraní - příslibem rozkoší výměnou za vyhoštění Medey. Podpora milujícím otcem je zřejmá, ale překvapilo mě, že i proradný Jáson se nakonec Medeou nenechal svést, potřeba hájit své zájmy byla silnější. Zrazená a ponížená Medea je v koncích...A tak se z milující ženy stává vraždící monstrum! To, že po vykonání strašlivého ortelu zůstala sama na živu, je pro ni ten největší trest! Přes všechno to utrpení, kterým pro mě byly scény obětování synů, se pro mě tento film stává srdcovou záležitostí! ()
Smutný príbeh Medeinej pomsty Iasonovi je v podaní mojho obľúbenca Larsa von Triera hlavne úžasným vizuálnym skvostom, kde sa nádherne pohráva s drsnou severskou prírodou. Niektoré z obrazov, ktoré sa mu podarili vytvoriť na mňa pôsobili silnejšie, ako samotný príbeh (aj keď scéna vešania je pre príbeh a celý film najdôležitejšia a zároveň aj nejbrutálnejšia). ()
80%. Za tu ponurou úžasnou atmosféru, za ty scenérie, za ležící ženu ve vodě na pláži, za tu samou ženu jdoucí po poušti a za toho koně umírajícího na pláži... ()
Tohle se Trierovi povedlo. Antické drama po seversku, maximálně strohé a koncentrované, kouzlící zejména prostřednictvím obrazů - divokou až majestátní přírodou, temnými sklepeními nebo třeba "domem" z plachet. Podstatná je role světla a stínu, siluet nebo živlů (hrají postupně všechny, ale nejsilnější je obraz Médey, sbírající v mlžné bažině jedovaté byliny. Když za ní přichází Kreont s vypovězením ze země, beznadějně se v té mlze ztrácí). A takových obrazů jsou desítky (Médeiny vlasy a trávník, ve kterém Iason beznadějně zbloudil; Kreont a jeho království, muži tísnění v temných sklepech; Glauké - toužebná silueta dívky mezi plachtami zmítanými větrem; déšť a klamná duha při rozhovoru bývalých manželů, poslední zběsilý běh koně písčitou pláží atd.) ()
Od Triera som uz videl Dogville aj Manderlay a bol som nadseny, takze do tohoto som sa pustal s velkim entuziazmom, ktory vsak rychlo vyprchal. Film je aj napriek kratkej minutazi strasne dlhi a tie sceny kde nic nehovorili mali aspon byt pekne ale mne sa moc nepacili. Celkovo ta legenda sa mi zdala trochu malo na celovecerny film. Na druhej strane malo to istu atmosferu aj ta posledna scena ako zabila svoje deti bola silna, ale to je asi trosku malo. Mna osobne tento film asi aj preto velmi neoslovil lebo ani severske legendy ma moc neberu, no co uz. ()
Vizualne velmi zajimave a mimoradne tezke na sledovani. Ovsem ty deti (obeseni) v zadnem pripade netoleruju ani Larsovi... To je pohrdani (bezbranym) zivotem, a to akceptovat nebudu i kdyby to bylo tisickrat umelecke. To je proste kalkul a hnus prvni tridy. Takze Larsi, zase jsi u me o kousek klesnul... P.S.: Dokazu si film predstavit i ve verzi od Dryera, protoze to taky nebyl jednoduchy chlapik... ()
Takhle by měla vypadat adaptace antické tragedie! Ultracool šichty typu Troja vyznívají oproti tomuto skvostu plytce a bezúčelně. ()
Základem filmu jsou silné emoce (láska, nenávist, hrdost...), Krásné poetické obrazy, zadna zbytečná slova, pomalé obrazy. Asi na ten film musí mít člověk náladu. Při sledování filmu mě napadlo, že je to jako symfonie, skladba vážné hudby (opravdu netuším, jak mě to napadlo:) Film na mě působí, že ho nikdo nevyrobil, jako by jen tak vznikl, sám od sebe:) Ale to je Trier... Ale některé chvilky (zvlášť ta v asi 60. minutě) jsou opravdu hodně psycho drsné. Je to film o pomstě, ale opravdu celkem drsné pomstě... ()
Ne každému, kdo se nebojí, to vždycky vyjde. Medea je jedním z důkazů, že Lars v tom celkem obstojně chodit umí.. ()
Asi Trierův nejnudnější film. ()
Pochmúrne až dekadentné (prostre Trierovské) spracovanie báje gréckej mytológie o Médey. Pre fanušíkov Triera OK, pre ostatných meh. Mne osobne sa viac páčí novšia Trierova tvorba. ()
Brehy Severného mora, chlad a dážď. Tieto faktory pomáhajú preniesť ťažobu na sledujúceho, tak ako by sa to nepodarilo na papieri a ani na doskách. Tento film bol spočiatku náročný na ponorenie sa do príbehu a atmosféry, musel som sa odpútať od naučených resp. napozeraných skúseností a prijímať scény a obrazy také aké sú. Na vek filmu sa nedá vyhovoriť, je proste iný. Na obrazovku premietané vnútorné podobenstvá stavu duše a mysle sú vybrúsené aj pomocou zrnitosti obrazu a farebnej škály, úvodné vlny sa mi páčili asi najviac. Trierove filmy nepozerám práve v chronologickom poradí, ale už tu si všímam tú jeho neuveriteľnú schopnosť nasvietiť scénu tak, že vytvára dojem 3D efektu. (Predošlý film, ktorý som od neho videl bola Melanchólia a v nej tak predstavil obrazy/zábery ako úvod pre jednotlivé kapitoly filmu). ()
Antickou legendu přetvořil Trier do takové podoby že jsem se jen nestačil divit. I z naprosto nehostinné a na první pohled neaktraktivní planiny dokázal režisér udělat magické a uhrančivé prostředí a to díky zvláštní monochromatické kameře a díky magickým záběrům "běžícího" větru a vln rozbíjejících se o břeh. Trier zkrátka dokázal že i když přenese Medeu do opuštěné divoké přirody severu tak z toho může vzniknout film u kterého můžu bez sebemenších výčitek říci : "Jasných 5 hvězd!!" ()
Střez se toho, kohos ponížil. Nenávist zabíjí hlavně toho, kdo ji nosí v srdci. ......... ALE přesto přeze všechno mě to moc nebavilo. Už asi nejsem schopen sledovat čisté zprávy. ()