Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Otakar Vávra natočil v roce 1938 výpravnou historickou veselohru Cech panen kutnohorských o příhodách rozverného rytíře Mikuláše Dačického z Heslova. Zdeněk Štěpánek, který nejen vytvořil hlavní roli, ale podílel se na námětu a scénáři, vzpomíná: „Při natáčení Panenství se mi Vávra zmínil, že hledá libreto pro nějakou veselou historickou fresku. Vzpomněl jsem si na zajímavou postavu našeho znamenitého frejíře, fechtýře a básníka Mikuláše Dačického z Heslova, tak jak nám ji neméně znamenitě zachoval Stroupežnický ve svých aktovkách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Začal jsem honem shánět historický materiál, hlavně Dačického vlastní spisy, Prostopravdu a vše, co se týkalo jeho života, osudů a doby. Sehnal jsem toho tolik, že by z toho byl pořádný tlustospis. Práce mi šla rychle od ruky, psal jsem hlavně v noci a brzy jsem Vávrovi předal návrh scénáře. Vávra byl spokojen, začal psát technický scénář a brzy se začalo točit. Film byl na tehdejší poměry velmi nákladný a jedině zkrácení natáčecí doby v ateliérech by mohlo znamenat úsporu, protože ateliéry byly velmi drahé. Vávra dokázal natočit tento na tehdejší poměry velkofilm v rekordním čase – za 19 dní…“ Mikuláš Dačický z Heslova znamenal pro Zdeňka Štěpánka, který byl v té době ve vynikající formě a postavu zahrál přímo brilantním způsobem, obrovský úspěch u publika i u náročné kritiky. Vedle něho si zahrála plejáda výborných herců – např. Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Jiřina Šejbalová, František Smolík, Hana Vítová a Adina Mandlová. Film i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo. (Česká televize)

(více)

Recenze (100)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tahle role Zdeňka Štěpánka patří k těm nejlepším. Sice podal řadu lepších a dramatičtějších výkonů, ale marná sláva, renesanční bohém Mikuláš Dačický z Heslova k němu v mých očích neodmyslitelně patří. Kousky, které se svým věrným sluhou v podání Ladislava Peška vyvádějí šosáckým pánům radním mě dokážou vždy dokonale pobavit a občas si při podroušených stavech s chutí zapěju Víno, víno, víno mé......., ačkoliv mi to samozřejmě tolik nezní. Potěší i prvorepublíkové krásky Adina Mandlová s Hanou Vítovou, či tradiční dvojice Theodor Pištěk-Antonie Nedošínská. Mám tenhle film prostě rád. 90% ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Tento film dělá neodolatelný Štěpánek, kterému zdatně sekuduje plejáda tehdejší české herecké elity. Chybí tu snad jen Oldřich Nový. Ale vážně, Cech panen kutnohorských je snímek, na kterém se zub času přeci jen podepsal. Především poměrně chaotická práce se střihem dělá z filmu trochu nesourodou podívanou, která je postavená především na jednotlivých scénách, poměrně divadelně natočených i vypoitovaných, ale jako celek fuguje až s přivřenýma očima. Poněkud kostrbaté podání však nezadupe kvalitně odvedenou filmařinu při vedení herců, herecké výkony. ()

Reklama

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Příjemný a zábavný film, který mě překvapil rokem svého vzniku. řada scén je dodnes zábavných a potěší i po víc jak osmdesáti letech. Samozřejmě, že samotný černobílý metriál nedá vyniknout barvitosti výpravy a ochudí nás i o malebnost prostředí. Ale na rozdíl od tendenční a zvráceně zpolitizované Vávrovy Husitské trilogie tohle působí pohodově a úsměvně a rozghodně ne trapně a směšně. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Prvorepubliková komédia, ktorá bola prestarnutá už keď som ju videl prvý krát, a to už bolo veľmi dávno. V súčasnosti už môže zaujať iba mizernou technickou kvalitou kópie a prehliadkou takmer celej vtedajšej hereckej špičky. Najmä dámy sa tam predvádzajú v svojej najlepšej kondícii. Slabé, nostalgiou poznačené tri hviezdičky, sú maximom, ktoré som ochotný poskytnúť. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

"Pařez zůstane pařezem a vůl volem"   Dlouho mi Cech panen kutnohorských utíkal a tak jsem rád, že jsem si jej mohl připomenout zrovna při příležitosti narozenin pana Štěpánka.  Odraz nelehké doby, kdy se Československo ocitlo v soukolí dějin a jeho nezvratný konec ( dočasný) se nezadržitelně blížil.   Boj proti cizákům a zároveň levicové vzpínání proti tvrdému prvorepublikovému kapitalismu v našich zemích. Protože feudál nebo kapitalista, všechno je to jedna sebranka.   Odnáším si pak díkybohu nejen tyhle politické kontexty, ale i výborného Štěpánka ve své snad i typické roli  uřvance, toho času na správné straně barikády, nádhernou Hanu Vítovou i nahá záda "děvky" Adiny Mandlové. A že jí to v téhle roli lehce poťouchlé ženštiny sakra seklo.  Nabízí se pak srovnání s Fričovými  Pardubičankami, a to i skrze krásné dámy Šejbalovou a Bušovou v podobných rolích mrch či soudním přím a činu kriminálnímu. A tady pak musím  o šňůrku ze živůtku přiznat vítězství panu Fričovi, jehož dámy měly o trošku větší říz, šturm a šmrnc.  Hvězdu dolů to ale neznamená, jen se tady trochu viklá. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (14)

  • Po příchodu nacistů byl film zakázán. (M.B)
  • „Cech panen kutnohorských“ byl v dobách Mikuláše Dačického z Heslova soupis dívek a žen ochotných být mu po vůli. (Olík)
  • Režisér Otakar Vávra se nechal inspirovat tehdy slavným filmem La Kermesse héroïque (1935), scénu velkolepého šermířského souboje si vypůjčil z méně známého románu Alexandra Dumase staršího „La dame de Monsoreau“ („O korunu a lásku“; 1846). (Olík)

Reklama

Reklama