Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Významné sociální dílo z meziválečného období nastoluje složité vnitřní dilema mladé ženy, která pracuje jako prodavačka. Má upřímně ráda sympatického hudebního skladatele, ale zároveň ji milostnými návrhy pronásleduje i postarší zaměstnavatel. Jenže jen od něho by mohla získat potřebné peníze na nákladné léčení, které by tomu, koho opravdu miluje, zachránily život... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (49)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Na tomhle filmu je zajímavé srovnání dvou tehdejších českých hvězd: Lída Baarová odehraje nejen svůj, ale i dobový standard, ke kterému patří deklamativní hlasový projev a i když lehká, přece jen celková topornost. Vedle ní pak Adina Mandlová působí - i přes menší prostor, který tady má - jako zjevení, protože svým civilním a přirozeným herectvím předběhla dobu nejmíň o deset let. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Silný románový příběh z pera kladenské komunistky Marie Majerové si velice rychle získal své čtenáře, kteří příběh tragického ženství vnímali s pohnutím. V roce znovuvzkříšení Havlova Lucernafilmu vyvstala také otázka stejnojmenné filmové adaptace, která by poskytla potřebné finanční záruky pro možnost dalších projektů a zároveň představila veřejnosti i kritice jiný, než ryze komerční produkt. Režie byla po nelehkém zvažování svěřena Josefu Rovenskému, který ve spolupráci se scénáristy A. J. Urbanem a čtyřiadvacetiletým Františkem Čápem stačil připravit realizaci, ale záhy vážně onemocněl a několik dní po premiéře filmu nakonec i zemřel. Nastalo dilema, co dál. Po jistých kompromisech nakonec Miloš Havel souhlasil s tím, aby se projektu chopil mladý začínající režisér a scénárista, šestadvacetiletý Otakar Vávra. Za tři dny kompletně přepsal scénář, přeobsadil několik hlavních rolí a za osm dní v ateliéru a dva v exteriéru film natočil. Z dnešního hlediska neuvěřitelný výkon. Vystřídání Rovenského Vávrou pak můžeme chápat i jako symbolický odchod příslušníků generace průkopnických selfmademanů, kteří sice výborně ovládali řemeslo, ale scházely jim umělecké předpoklady, kterými disponovali noví mladí a vzdělaní tvůrci. Vávra tu navíc výborně zužitkoval své zkušenosti z tvorby avantgardních snímků a často pracoval se specifickými prvky filmové řeči: filmovými zkratkami, montážemi a symbolickými detaily, které byly na svou dobu nesmírně inovativní. Téměř dokumentaristické obrazy moderního pražského automatu se prolínají s lyrickými metaforami jakou je například záběr otevřeného okna bytu mrtvého skladatele, v němž vítr pohybuje záclonami a nakonec rozfouká balíček tisícovek, které symbolizují zbytečnou oběť titulní hrdinky. Podobných metafor se ve Vávrově filmu objevuje víc, výrazná je sekvence Haniny cesty do bytu chlípného rady, lemovaná schodištěm s detaily nahých ženských soch a zakončená roztříštěním akvária s uvězněnými rybičkami. Do hlavní role Vávra angažoval Lídu Baarovou, tehdy již filmovou star mezinárodní úrovně, která v postavě osudem pronásledované dívky dokázala přesvědčit, že není pouhou kráskou bez talentu. Rozsahem menší, přesto namnoze výrazné, jsou rovněž výkony předních zástupců českého filmového Olympu v čele se Štěpánkem, Průchou, Boháčem, Kreuzmannem i Filipovským; ve vedlejší roli protřelé prodavačky Lily se objevila druhá největší hvězda té doby Adina Mandlová. Vávrův film, jeden z nejlepších v jeho rozsáhlé tvorbě, si dodnes kromě jiného zachoval jistou aktuálnost a do obecného povědomí přinesl mnoho z dosud nevyřčeného či utajovaného. Cena za dívčí nevinnost zůstává napříč dějinami i generacemi stále jednou z nejvyšších, jaké život vůbec přináší. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„A konečně, o jednoho muže víc nebo míň. Na tom dneska nesejde.“ - „Ale jen tak, bez lásky?“ - „V lásce je to jako v Automatu. Každou chvíli přijde jiný host.“ Poměrně hořká podívaná. Většina mužských postav je tvořena starými prasáky, kteří mají choutky na mladé masíčko, a Boháčův romantický skladatel má zas nepřirozený až zvrácený úsměv spolu se sebedestruktivními sklony (no, hlavně, že se líbil jeho milé…ačkoliv jejich vztah působil trošku zvláštně, místy až nechtěně úsměvně). Nejlepší roli tu má „světská“ Mandlová, která byla výborná a naprosto přesná. I když je pravda, že přes prvotní antipatie jsem si nakonec našel cestu i k nešťastné hlavní hrdince, její láska byla totiž opravdová a neváhala pro ni podstoupit skutečné oběti, a to jí pak jeden prostě musel fandit. A závěr byl vzhledem k atmosféře filmu docela povedený (a svým způsobem nevyhnutelný). Tak či onak, na slabší 4* to ještě bude. „Já bych chtěl…já se vás chci na něco zeptat, slečno.“ - „Prosím...co to má být?“ - „Prosím vás, řekněte mi…je ten koláč dnešní?“ ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Velice hutný snímek. Lídu Baarovou nemám nějak moc nakoukanou, asi mě úplně neuhranula. Její výraz mi připadá fádní. Ačkoliv sem se to celkem hodí, protože rozhodně nejde o moc veselou záležitost. Pravdou tedy je, že třeba usměvavá Nataša Gollová by zde v hlavní roli nejspíš vypadala nepatřičně. Film je ze své podstaty hodně feministický, všechny ženy zde jsou rázné, pevné a sebevědomé a to včetně posluhovaček, kdežto chlapi jsou komplet slizcí obšourníci, tedy kromě chabrusáka skladatele Pavla, který je ovšem zase taková trasořitka že ani nestojí za řeč. Mě to ale nevadí, sledujeme svět pohledem mladé a krásné ženy. Scény sexuálního harašení jsou natočené působivě, dobře uvozují motivaci chování hlavní hrdinky, dialogy jsou sice hybné, ale pasáže beze slov jsou ve výsledku tím nejlepším z celého snímku. Vrcholem pak je bezesporu návštěva u pana rady vygradovaná zamčenými dveřmi a nutností znovu pohlédnout do mrtvicí zkřiveného obličeje dotyčného... Závěr pak také působivý a kvůli němu dávám i čtvrtou hvězdu. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Zvláštní atmosféra nenaplněné lásky, kdy dva starší, ale zámožní kohouti, zneužijí sociálně chudé dívky, aby získali když ne její srdce, tak její tělo. Přestože dívka dlouho odolává, nakonec souhlasí se sňatkem s jedním z nich, aby získala peníze na uzdravení jejího milého. Bohužel všechno dopadlo jinak. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Film roztočil Josef Rovenský, ale po dvou dnech podlehl dlouhodobé nemoci. Miloš Havel však režii svěřil začínajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi, který za pár dní přepsal scénář, přeobsadil některé role (skladatele Jimeše měl původně hrát Rolf Wanka a umývačku Barču Darja Hajská) a nechal přestavět všechny kulisy. (krib)
  • Při natáčení se s Lídou Baarovou setkali dva muži ze společnosti MGM a nabídli jí natáčení v Americe. Ona ale nabídku odmítla. (Hallda)

Reklama

Reklama