• sportovec
    *****

    Jak připomněl Marthos, dílo, první samostatná Vávrova režie vůbec, vznikalo za mimořádných okolností. Tehdy 26letý mladík dokázal nemožné (Vávra ve svých vzpomínkách uvádí, že tehdy běžně pracoval 13-14 hodin denně) a z kýče vytvořil mimořádně zajímavý sociální příběh plně postihující váhu tehdy stále silné konvence. Případ Baarová je složitější, než bychom si byli ochotni přát. Byla-li herecky opravdu tak "plochá", jak se často tvrdívá, zbývá vysvětlit, jak je možné, že se o ní často - nesporně oprávněně a z poučených úst - píše jako o jedné z mála českých hereček s výraznou šancí na hollywoodskou kariéru, či skutečnost, že je jediným představitelem (představitelkou) české Thálie, která kdy hrála ve Felliniho filmech. Pozornost si zaslouží propracovaný výkon dalšího českého herce světové potence - Zdeňka Štěpánka. Psychologicky propracovanou úlohu dostala i Adina Mandlová. Zbývá dodat, že tuberkulóza bývala i v prostředí mohovitých vrstev obávanou smrtelnou chorobou, jakousi obdobou dnešního AIDS či rakoviny. PANENSTVÍM Vávra naznačil, že na olymp české filmové Múzy vstupuje nová, mimořádně silná talentovaná osobnost s potenciálem mezinárodního věhlasu. Nikdo však v tomto poněkud seladonovitém mladíkovi (takovým dojmem působí na dobových fotografiích) netušil otce zakladatele české a československé filmové vlny šedesátých let. Tehdejší tušená očekávání byla dnes známou skutečností víc než překonána.(29.8.2011)

  • Marthos
    *****

    Silný románový příběh z pera kladenské komunistky Marie Majerové si velice rychle získal své čtenáře, kteří příběh tragického ženství vnímali s pohnutím. V roce znovuvzkříšení Havlova Lucernafilmu vyvstala také otázka stejnojmenné filmové adaptace, která by poskytla potřebné finanční záruky pro možnost dalších projektů a zároveň představila veřejnosti i kritice jiný, než ryze komerční produkt. Režie byla po nelehkém zvažování svěřena Josefu Rovenskému, který ve spolupráci se scénáristy A. J. Urbanem a čtyřiadvacetiletým Františkem Čápem stačil připravit realizaci, ale záhy vážně onemocněl a několik dní po premiéře filmu nakonec i zemřel. Nastalo dilema, co dál. Po jistých kompromisech nakonec Miloš Havel souhlasil s tím, aby se projektu chopil mladý začínající režisér a scénárista, šestadvacetiletý Otakar Vávra. Za tři dny kompletně přepsal scénář, přeobsadil několik hlavních rolí a za osm dní v ateliéru a dva v exteriéru film natočil. Z dnešního hlediska neuvěřitelný výkon. Vystřídání Rovenského Vávrou pak můžeme chápat i jako symbolický odchod příslušníků generace průkopnických selfmademanů, kteří sice výborně ovládali řemeslo, ale scházely jim umělecké předpoklady, kterými disponovali noví mladí a vzdělaní tvůrci. Vávra tu navíc výborně zužitkoval své zkušenosti z tvorby avantgardních snímků a často pracoval se specifickými prvky filmové řeči: filmovými zkratkami, montážemi a symbolickými detaily, které byly na svou dobu nesmírně inovativní. Téměř dokumentaristické obrazy moderního pražského automatu se prolínají s lyrickými metaforami jakou je například záběr otevřeného okna bytu mrtvého skladatele, v němž vítr pohybuje záclonami a nakonec rozfouká balíček tisícovek, které symbolizují zbytečnou oběť titulní hrdinky. Podobných metafor se ve Vávrově filmu objevuje víc, výrazná je sekvence Haniny cesty do bytu chlípného rady, lemovaná schodištěm s detaily nahých ženských soch a zakončená roztříštěním akvária s uvězněnými rybičkami. Do hlavní role Vávra angažoval Lídu Baarovou, tehdy již filmovou star mezinárodní úrovně, která v postavě osudem pronásledované dívky dokázala přesvědčit, že není pouhou kráskou bez talentu. Rozsahem menší, přesto namnoze výrazné, jsou rovněž výkony předních zástupců českého filmového Olympu v čele se Štěpánkem, Průchou, Boháčem, Kreuzmannem i Filipovským; ve vedlejší roli protřelé prodavačky Lily se objevila druhá největší hvězda té doby Adina Mandlová. Vávrův film, jeden z nejlepších v jeho rozsáhlé tvorbě, si dodnes kromě jiného zachoval jistou aktuálnost a do obecného povědomí přinesl mnoho z dosud nevyřčeného či utajovaného. Cena za dívčí nevinnost zůstává napříč dějinami i generacemi stále jednou z nejvyšších, jaké život vůbec přináší.(5.10.2008)

  • brrumlaa
    ***

    Na tehdejší poměry opravdu mimořádný film, který se zabýval zajímavou tématikou. V této době opravdu není otázka "panenství" v takovém rozměru aktuální. Nicméně tento film dává nahlédnout do nitra mladičké Lídy Baarové a jejímu zvažování, zda zachrání život milovanému a "obětuje" sebe a svůj život pro peníze, které by mu možná daly možnost života.(16.5.2010)

  • Karlos80
    *****

    Mimořádně zdařilý dramatický film našeho předního tvůrce O. Vávry, zároveň teprve jeho druhý film v pořadí. Vypráví o prodavačce v jídelním automatu Haně (L. Baarová) která odejde od své matky a otčíma (F. Kreuzmann) který se jí snaží i opakovaně znásilnit naštěstí mu to ale nevyjde. O mladou ženu se nepokrytě zajímá její zaměstnavatel v podání Z. Štěpánka ale Hana je zamilovaná do skladatele Pavla Jimeše (L. Boháč) který je vážně nemocen a má se podrobit nákladnému léčení. Kde sehnat potřebné peníze na léčení svého nemocného přítele? Původně film J. Rovenského který ale po druhém natáčecím dnu ještě před dokončením svého předchozího mimořádného sňímku Hlídač č . 47 podlehl dlouhodobé nemoci, po krátkém přerušení převzal režii právě O. Vávra který souběžně natáčel ještě Filosofskou historii. Jeho tím pádem režisérský debut byl zcela nevídaný : dva mimořádné filmy najednou. Pozn. Ve filmu hrála i A. Mandlová (Lily) a byl to v pořadí již třetí film ale zároveň i poslední ve kterém se tyto dvě krásky a tak trochu i sokyně setkali, předtím Komediantská princezna a Švadlenka. Film měl na svou dobu i značný erotický náboj a to především ve scéně kdy L. Baarová stojí před zrcadlem a kdy se krouživými pohyby rukama hladí po celém svém těle. Pak zde byla ještě pěkná scéna, ta kdy obě dvě sedí na jedné postely, A. Mandlová tady něco vyšívá a společně si vypráví o svých problémech a o tom jak dál. Mistrovský film, s jedním z nejpůsobivějších hereckých výkonů Lídy Baarové, která tou dobou byla už skutečná, uznávaná mezinárodní hvězda.(24.5.2006)

  • elizabeth_ba
    ****

    Když jsem tento film natočený dle románu Marie Majerové viděla poprve, ještě jako holka, tak to na mě působilo depresivně a strašidelně - rybičky na podlaze a pan rada... Tak to se teď nestalo a nejvíc mě zaujalo, jak jedna z těch dívek z bistra (či jak to nazvat) byla na filmu s Taylorem a společně pak rozebíraly, jak Taylor umí líbat... :-)) A teď trochu vážněji, více než Baarová, hrající mladou dívku, která měla v životě tak trochu pech (i přes to byla občas na důrazné promluvení do duše), se mi tradičně líbila Adina (...to bych ty peníze musela moc potřebovat...), a samozřejmě všichni v mužských rolích (kupodivu mi nevadil ani Boháč, ačkoli ho jinak jako milovníka moc nemusím). Otevřený konec (...každá si nakonec zvykne...), který byl jako spousta jiných věcí změněn oproti knize, přispěl k tomu, že jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a nakonec se rozhodla pro čtyři.(6.1.2014)

  • - Zvláštní cena na MFF v Benátkách. (M.B)

  • - Při natáčení se s Lídou Baarovou setkali dva muži ze společnosti MGM a nabídli jí natáčení v Americe. Ona ale nabídku odmítla. (Hallda)

  • - Film roztočil Josef Rovenský, ale po dvou dnech podlehl dlouhodobé nemoci. Miloš Havel však režii svěřil začínajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi, který za pár dní přepsal scénář, přeobsadil některé role (skladatele Jimeše měl původně hrát Rolf Wanka a umývačku Barču Darja Hajská) a nechal přestavět všechny kulisy. (krib)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace