Režie:
Otakar VávraKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Václav TrojanHrají:
Karel Höger, Miloš Nedbal, Vlasta Fabianová, Bohuš Záhorský, Jiřina Šejbalová, Miriam Hynková, Luděk Munzar, Otomar Krejča st., František Filipovský (více)Obsahy(1)
Premiéra Srpnové neděle, první divadelní hry Františka Hrubína, se konala v Národním divadle 25. dubna 1958. Příběh lyrické komedie se odehrává ve dvou horkých dnech v malé jihočeské vsi. Na břehu malého rybníka se scházejí letní hosté a místní mládež. V Hrubínově hře, tak jak je typické pro celé jeho básnické dílo, jde o konflikt mládí a stáří, života a smrti. Mládí zde zastupuje medička Zuzka a její milý Jirka. Ne věkem, ale smýšlením a cítěním k nim patří místní poštmistr a Zuzčin strýc inženýr Mixa. Proti nim stojí stárnoucí poživačná Věra Mixová, její slabošský milenec redaktor Morák a dvojice bezdětných manželů Vachových. Hra si získala nesmírnou oblibu u obecenstva a vítězně prošla všemi většími českými scénami.
Premiéra filmového přepisu se konala 12. května 1961. Otakar Vávra přizval ke spolupráci téměř všechny tvůrce divadelní inscenace. Režisér Otomar Krejča napsal společně s Vávrou scénář. Představitelé hlavních rolí jsou stejní - Karel Höger jako Morák, Vlasta Fabianová jako Mixová, Jiřina Šejbalová a Bohuš Záhorský v roli Vachových a Luděk Munzar jako Jirka. Pouze Radovana Lukavského nahradil v roli poštmistra Miloš Nedbal a roli Zuzky místo Marie Tomášové představovala Miriam Hynková. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Jedním slovem? Zklamání. ()
Věčný boj mezi mládím a zralou generací. Pro diváka je film nejspíš zajímavý i faktem, kolik později slavných herců se v něm objevilo jako herecká ucha. Jihočeské lokality jsou samozřejmě krásné a my máme štěstí je sledovat barevně. Bohužel léto a nádherné prostředí a již zmínění mladí herci, jsou málo věcí, které lze na snímku pozorovat s nadšením. Rozhovory mezi Karlem Högerem a Milošem Nedbalem jsou čistě politické a odráží se v nich doba. Dnes už film málokomu co řekne. Ovšem i když se doba posunula, mladí se stále vymezují proti starším a bude to tak nejspíš na věky věků. ()
Převádět divadlo do filmu je vždy ošemetné. Navíc Šrámkovský a Hrubínovský střet generací je dnes už hodně stříbrný vítr minula. A víc předloha nenabízí. Zato herecké výkony jsou přes propast času omamné. ()
Krásné exteriéry: sluncem prozářená pláž u rybníka s molem sloužícím jako taneční parket a přilehlá malebná vesnice. Plejáda vynikajících herců tehdejší doby. Řeší se tu vztahy partnerské i mezigenerační. Přesto nuda k uzoufání. Lidé tu mluví jako knihy a občas to jsou řeči skoro jako o nesmrtelnosti chrousta (aby ne, když jde o adaptaci divadelní hry). Díky tomu mi byli všichni naprosto lhostejní. A přiznávám: milovník lyriky zrovna nejsem. ()
nevyužitý potenciál. více netřeba dodávat ()
Rozhlasový záznam Krejčovy inscenace Hrubínovy hry vysílaný často na Vltavě je výjimečný a na pět hvězdiček, žel film se už tolik Vávrovi nepovedl a někde vysloveně dialogy ztrácejí původní smysl, škoda. V rozhlasové úpravě navíc mohli hrát všichni herci, kteří to hráli na divadle, tedy i Tomášová a Lukavský, kteří jsou rolích Zuzky a poštmistra také mimořádně dobří. Ale na druhé straně je dobře, že i film vznikl. A že aspoň nezapomenutelné postavy pana Vacha a paní Vachové (Záhorský se Šejbalovou) jsou takto navždy zachované i ve vizuální podobě. ()