poster

Tyranovo srdce anebo Boccaccio v Uhrách

  • maďarský

    A zsarnok szíve, avagy Boccaccio Magyarországon

  • slovenský

    Tyranovo srdce alebo Boccaccio v Uhorsku

  • anglický

    The Tyrant's Heart

Drama / Historický

Maďarsko / Itálie, 1981, 96 min

Režie:

Miklós Jancsó

Kamera:

János Kende

Kostýmy:

Danda Ortona
(další profese)
  • Bazinka
    ****

    Estetika lidského těla je hlavní esencí Jancsóva Boccaccia v Uhrách. Film hrající si na divadlo, nebo naopak? Každopádně ale mistrným způsobem předváděné dlouhé kamerové jízdy zachycující zneklidňující proměny postav, jejich tanečně přesné pohyby prostorem a spousta mystifikace. Herci hrající divadlo pro další postavy, postavy přiznávající svou roli herce a mystifikátora. Hledání pravdy na rozpohybované divadelní točně. Důkaz toho, jak divadelní prostředky dokážou krásně posloužit i pro filmové účely. Nejsilnější zážitek z celého snímku je pro mě bezesporu samotné finále. Přiznání fikce, kompliment divákovi s peřím a záhy zhatěná nabytá svoboda celého hereckého ansámblu.(17.5.2012)

  • buchli
    ****

    Poutavé vyprávění vizáží připomínající divadelní adaptace typu Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi, příběh o Čachtické paní a do určité míry i Pasoliniho filmy (nejen názvem). Příběh se odvinuje na několika úrovních, z nichž každá následující postupně popírá své předchůdce, hlavní hrdina je pasivní a snadno ovlivnitelný a smrt je vždy jen jevištní akt.(2.3.2012)

  • Douglas
    *****

    Uhrančivý Jancsóův film, neustálý přepracovávající sebe samotného. Tříští mizanscénu na síť propojených prostorů, ve které všechno může být vším, pracuje s množstvím plánů, nediegetické postavy jsou vzápětí diegetickými (tanečníci v trikotech), jakákoliv spolehlivá narativní informace se vzápětí může ukázat jako zcela nespolehlivá, postavy brechtovsky zpochybňují sebe samotné jako postavy a stávají se herci, kteří se vzápětí zase stávají jinými postavami... Říci, že v tom filmu se coby literární inspirace setkávají Boccacio, Shakespeare i Stern, by bylo zoufale nedostačující. Mimořádně vzrušující zážitek a film, který mě snad jako úplně první přesvědčil, že může vzniknout dokonalá syntéza divadla i filmu, aniž by jedna ze složek dominovala a druhá byla ochuzena.(22.4.2007)

  • radektejkal
    ****

    Následné popírá předcházející, aby bylo opět popřeno; skutečnost je hrou na skutečnost, která je hrou... Je divák součástí reality nebo fikce, nebo vůbec neexistuje... Je někde pevná půda nebo je vše jen horká voda maďarských termálek... Jsou v tomto prostředí slova jako svoboda, pravda, láska, moc, vůbec myslitelné pojmy... Uskutečnil Jancsó dokonale boccacciovskou vizi ukojené lascivity nebo ji definitivně popřel?... Ve filmové literatuře najdeme samozřejmě spoustu aluzí, nikde však komplexně zpracovaný diskurs – jako by čekal právě na Jancsa.(4.7.2015)

  • garmon
    *****

    ...pro mne první setkání s Jancsóem - mimořádná, fascinující podívaná vypovídající o skepsi při hledání pravdy. Svět jako divadlo deset let před Greenawayovým Dítětem z Maconu. Vynikající je nápad s kruhovým prostorem ateliéru, který umožňuje takřka neustálou jízdu kamery: zatímco se před námi odehrává děj, v němž například jedna postava umírá, herec po zmizení ze záběru jednoduše přejde do nové přestavby za kamerou a pokračuje v hraní jiné situace, v jiném kostýmu, v jiné postavě. nahrál jsem to s českými titulky v TV-Ripu sem: http://www.uloz.to/10993320/tyranovo-srdce-anebo-boccaccio-v-uhrach-miklos-jancso-avi(21.10.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace