Zrcadla ve tmě

Film má podle tvůrců sloužit jako generační výpověď o strachu z průměrnosti a o nejistotě v mezilidských vztazích (těch rodinných i milostných). Způsob zpracování ale není příliš divácky vstřícný a repetitivní záběry z Mariiných tréninků, které nevedou k žádné pointě, mohou ve výsledku diváka iritovat. Za mě tedy plus za jistou originalitu, ale znovu už bych se nepodívala. (28.08.2021)

Chvilku jsem si myslel, že to skrze tematizování „průměrnosti“ poťouchlým způsobem komentuje kariéru hlavní herečky známé skrze neúspěch v „Hollywoodu“, ať už to pod mediálním balastem znamenalo cokoliv, pak mi ale došlo, že to tak úplně není. To urputné herectví, kdy se vždy v rámci snad jediné minuty vystřídá celý rejstřík od koketérie až po natahování na pláč, je totiž nesnesitelné a vůbec se kvůli němu nelze k té postavě dostat. O lidech, kterým se „neděje nic hrozného, ale přesto jsou nešťastní“, a jejichž problémy se „v českém filmu příliš neotevírají“ to bohužel neřekne nic, co by nešustilo papírem, příčemž tu těžkopádnost a chybějící poetiku trochu vyváží až poslední taneční číslo, které tomu konečně dodá nějakou osobitost. Za mě už je to ale pozdě. (11.09.2021)

36 otázek, po kterých se do sebe podle vědců zamilujete (plus jeden bonusový úkol), utváří jasný rámec pro tuhle intimní vztahovku debutanta Šimona Holého. Formálně sakramentsky přísnou, postavenou na statické černobílé jednozáběrové kameře, ale o to v mnohých směrech působivější. Viděl jsem ve Varech už čtyři ambiciózní hrané české novinky, ale Zrcadla ve tmě mě z nich zasáhla suverénně nejvíc, přestože jde o lowbudgetový debut nekompromisně artové povahy, jenž bude nesporně řadu diváků iritovat. Na mě ale fungovala skvěle – rezonuje v rovině existenciální, i v pohledech na lásku, vztahy a přístup k sobě samému. A pokud za ni nedostane Alena Doláková v hlavní roli Českého lva, znamená to, že se Akademici na film nepodívali. (31.08.2021)

Řekl bych takovou tu typickou věc, že to vypadá jak FAMU cvičení, ale vzhledem k tomu, že jsem seděl na klauzurách, když Holému po jeho absolventském filmu Kadrnka vysvětloval, že tohle není ono, tak vlastně vím, že polopatické figurkaření není moc vítané ani jako FAMU cvičení. Kdybych měl přijít na důvod, proč mi celý ten film přišel tak strašně toporně usnažený směrem k externímu úspěchu bez jakékoliv vlastní hodnoty, tak asi proto, že přestože je to veletrh performované generační sebereflexe, nikdy jsem neměl pocit opravdové zranitelnosti a ochoty toho filmu podrobit reflexi sebe sama na individuální rovině, svůj přístup, svou historii, svoje volby. Aby to vůbec mohl udělat, musel by svojí "filozofii" oživit třeba nějakým zajímavým příběhem nebo konfliktem, nebo najít nějaký jiný klíč k sobě, ale tady prostě postavy sedí u stolu a vedou banální dialogy, které se scénář neobtěžuje motivovat ničím jiným než nějakým dotazníkem. A tanec jako vyjádření skutečných emocí je fakt passé, to už nikomu film nezachrání.  V důsledku to je jen líně bezpečné a v neustále defenzivě skrze jakýsi ironický nadhled, který je opakem zranitelnosti a upřímnosti. Sledovat další generační výpověď nás mileniálů, co se bere smrtelně vážně a neorganicky přeříkává ty samé teze, je opravdu ubíjející. This could have been a podcast. PS: Je chválení Aleny Dolákové nějaký prank, který si na mě všichni na mém Facebooku domluvili? Já chápu, že u provinční festivalovky nejde dělat nic moc jiného než chválit herce, ale Doláková působí nonstop jako ve fázi herecké rozcvičky, kdy každou emoci předvede dvakrát výrazněji, aby její obličej mohl eventuálně někdy v budoucnu předvést lidskou bytost. Je to záměrná stylistická volba? Proč? Nemyslím si rozhodně, že to je špatná herečka - naopak je zjevné, že když tohle dokáže předvádět v tak dlouhých záběrech, nejspíš by zvládla i jemnější herectví, kdyby k němu byla vedena. Ale tohle působí jako velmi strašně špatná herecká volba pro tuhle situaci. 1 a 1/2 - možná to časem zvednu, podle toho, jak se mi to uleží. (11.09.2021)

Čím dál méně se asi musím dívat na hodnocení. Víc a víc mi dochází, že demokracie ve filmovém názoru nefunguje a lidi jsou občas mimo. Jasně, tohle je v něčem takový ukecaný film, černobílý, přesně všechny možné věci, co by člověku mohli vadit. Jenže ono je to dobrý. Funguje to. Vztahová věc, která je na české poměry v celku originální a zcela jasně funguje. Holý ví, co dělá. Víc takových "špatných" filmů poprosím. (18.07.2022)