Reklama

Reklama

Okupace ve 26 obrazech

  • Česko Okupace v 26 obrazech (více)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (92)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Dovolím si citovat uživatele darkrobyka, protože bych začátek nenapsala lépe. "V poetických kulisách starobylého Dubrovníku je klid. Zlo se probouzí, ale zdejší obyvatelé se zatím nezávazně baví a užívají života. Dramatické události na sebe nedají dlouho čekat a záhy ukážou pravou tvář každého v zrcadle války." konec citátu. Ano, nejdříve jen ohrnujeme nos nad podlézavým starostou, který vítá německou návštěvu města. Potom se divíme, že jeden ze tří přátel, Tony, se skutečně stane ustašovským velitelem. Začíná obsazování židovských obchodů, jsou vyhlášeny tresty smrti za držení zbraní, následují policejní zásahy na schůzky odbojářů. Stále je to ale trochu piánko, stále se to dá jakž takž přežít. A najednou ... krvavá scéna v autobuse. Byla ve filmu nutná, aby si divák uvědomil, jak strašná to byla doba a co kladní hrdinové riskovali. Film považuji za téměř dokonalý. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Na začátku sranda, pak začne přituhovat a člověk cítí narůstající tlak, který tak vytvoří místo pro vznik dost hutné atmosféry. O scéně v autobusu jsem věděl předem a myslel jsem si, že jsem připravený. Nicméně to, co mi vzápětí neservírovali autoři, bylo něco tak strašného, že jsem tomu nemohl věřit a dodnes si celou sekvenci živě vybavuji. 85% ()

Reklama

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Zábery z námestia pekne zobrazujú, že jedinými slobodnými tvormi tam boli holuby krúžiace okolím. Ďalší film z doby neľudského vymývania mozgov zvrátenou ideológiou, kde človek časom nespoznáva ani starého kamaráta. No a tentokrát z miesta, ktoré je súčasnému divákovi známe len ako dovolenková destinácia, čo však neznamená, že ho vojny minuli. Páčila sa mi hudba a logicky aj exteriéry. Scéna v autobuse obsahuje až trochu samoúčelné násilie, to ale samozrejme neznamená, že sa nič také nemohlo stať. A koniec podľa očakávaní bol aspoň malým zadosťučinením za to všetko bezprávie, ktoré sa dialo predtým. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Snaha o vystihnutie hrôz nacistickej ideológie na príklade rozpadu trojkamarátstva mladíkov z ostrova Dubrovník. Mierne tendečné dielo, drukujúce politicky komunistom ako jedinej pozitívnej sile odporu voči ustašovsko nacistickému režimu i okupantom. Film je obrazom situácie národa vymedzujúcemu sa voči novej štruktúre moci (/s výnimkou preslávenej klinco-do-hlavovej scény v autobuse). Poznámka: Množstvo zakomplexovaných Chorvátov sa vplyvom doby a ideológie zmenilo na sadistických poľovníkov na Srbov a Židov. Analógie prístupu ustašovcov v desnom zaobchádzaní k spoluobčanom počas II. svetovej vojny sú ale v strednej Európe pomerne časté. Dva príklady: politická strana Šípové kríže v Maďarsku, ktorej hlavným cieľom bolo vyvraždiť všetkých živých Židov, či pohotovostné oddiely Hlinkovej gardy na Slovensku aktívne pomáhajúce SS, likvidujúce partizánov i civilistov. ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Slávny prvý diel Zafranovičovej voľnej trilógie je myslím najslabší, pôsobí viac provokatívne ako umelecky presvedčivo. Nepopieram však, že si ho človek najlepšie zapamätá - minimálne klacia scéna sa jednoducho nedá vymazať z pamäte. Toto slávne autorské dielo preslávilo Zafranoviča a súčasne z neho urobilo protežovaného miláčika neskorého titovského režimu (ako aj nepriateľa chorvátskych národniarov), ktorému sa zdalo veľmi moderné a súčasne dostatočne vyhovujúce výkladu dejín v podaní ortodoxných juhoslovanských komunistov, v tej dobe už sa hlavne zubami nechtami držiacich moci. OKUPÁCIA čerpá z talianskych majstrov ako Fellini či Visconti, vystopovať sa dá aj prímes vplyvu československej novej vlny z autorových pražských štúdií a pritom zostáva do potrebnej miery režimná, lebo robotníci sa nedajú a zostanú správnymi komunistami (podľa historických faktov však v Dubrovníku žiadna povstalecká bunka nevznikla). A aby to nepôsobilo tak čiernobielo propagandisticky, na jedno skazené vajce pripadne aj jeden správny príslušník buržoázie. Väčšina divákov si však aj tak zapamätá hlavne nezabudnuteľnú scénu výbuchu naturalistického násilia, ktoré nasleduje po hodine či viac ukolísávania stredomorskou atmosférou so znepokojivými náznakmi a ktorá, nutno povedať, nezostáva nič dlžná skutočnej brutalite ustašovského režimu. P. S. Či bolo nejakých tých obrazov vo filme 26, a o aké členenie sa vlastne jedná, som napokon absolútne nepostrehol. 6/10 ()

Galerie (4)

Zajímavosti (9)

  • Film vyvolal kvůli na svou dobu velkému množství násilných a otevřeně sexuálních scén kontroverze a značnou kritiku. Polemiku způsobila i nejasnost v citlivé otázce, zdali snímek obviňuje Chorvaty z fašistické kolaborace, anebo naopak vyzdvihuje hrdinství Chorvatů v antifašistickém odboji. V samotném Chorvatsku bylo promítání filmu i přes úspěchy na filmových festivalech v Cannes a Pule během 80. a 90. let prakticky tabu. Film byl tak např. poprvé vysílán v televizi až v roce 2014, učinil tak kanál HRT 1, který snímek nasadil pozdě v noci. (Komiks)
  • Podle novináře Denise Kuljiše režisér Zafranović diváky ve filmu mystifikuje, protože v Dubrovníku nebylo hnutí antifašistického odporu. Partyzáni do města přišli, přičemž zastřelili každého, kdo kolaboroval s fašisty, což se týkalo převážně majitelů obchodů, kteří během války nezavřeli. (Komiks)
  • Zprvu byl film i režisér Zafranović silně protežován komunistickým režimem. Na tuto protekci reagovala zdrcující kritika mladých novinářů z mládežnického časopisu Polet. Ta vyvolala reakci režimem protežovaných filmových kritiků, kteří odsoudili novináře v Poletu. Celá záležitost se rozrostla až do takových rozměrů, že se případem začaly zabývat výbory komunistické strany a člověk po celé Jugoslávii prakticky nemohl nalézt noviny, které by neřešily skandál okolo filmu. (Komiks)

Reklama

Reklama