The Old Dark House

Víte, jak poznáte mistra? Že na atmosféru mu stačí jen bouřka za oknem. A jelikož James Whale jím je, tak vytvořil velice příjemný atmosférický horor o dost divném domě plném ještě divnějších lidí. Nechtělo by se mi tam trávit noc. Po prvním kontaktu s paní domu (Eva Mooreová) bych pelášil, jako kdybych spatřil Frankensteina. Ano, Karloff vypadá tradičně démonicky a v určitých chvílích monstrum z Frankensteina skutečně připomíná, k tomu Melvyn Douglas hláškuje celý film a na obě kočky, Lilian Bondovou i Glorii Stuartovou, se moc pěkně dívá. Přesto... určité pasáže filmu jsou trošku uspávající, milostný motiv mezi Penderelem a Gladys směšný, konec jak z červené knihovny a úchylný němý maniak Morgan mohl být využitý daleko víc. Zdejších 62 % vesměs odpovídá realitě. P.S.: Zdá se mi to, nebo jedna povídka z Treehouse of Horror VII (Simpsonovi, S 08 E 01) je na tomto filmu založená? (27.07.2013)

Bičováni strašlivou bouří narazí na dům u silnice. Myslí si, že jsou zachráněni. To ale ještě netuší kdo dům obývá. Kdyby to věděli možná by raději dobrovolně zůstali venku v bouři. Obyvatelé tohoto domu jsou vskutku podivní a skrývají nejedno tajemství. Boris Karloff v roli Morgana je téměř k nepoznání. Film je zařazen v knize Stevena Jay Schneidera 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. The Old Dark House to u mě má za 3hvězdy. (12.01.2024)

Niektorým môže film svojím štýlom pripomenúť nemý komediálny horor THE CAT AND THE CANNARY ( PRÍŠERNÁ CHVÍĽA ). Toto dielo však na rozdiel postráda akýkoľvek humor, a je čistokrvným strašidelným filmom. Občas stratí tempo, je však hutný a kvalitne natočený. Herci nehrajú o život, ale v rámci žánru to stačí. A už keď sme pri tom, dávam za pravdu, že Gloria Stuart bola naozaj nádhernou ženou. Všetka česť. (27.10.2010)

Co by asi tvůrci dělali bez Borise Karloffa? Bez něj by byl už tak trochu slabý film ještě o něco chudší a to by už přece nešlo. Scénář je celkem tuctový, pár lidí uvízne v domě, kde jeden člověk je větší blázen než druhý a třetího se všichni bojí. Mám úctu k hororům 30. let a k těm Jamese Whalea obzvlášť, ale tenhle mi do oka nepadl. Stále je to ale koukatelná zábava, pro fanoušky Karloffa, Whalea či celých hororových 30. let minulého století. Moderní divák namlsaný tématicky podobnými snímky typu Dům tisíce mrtvol si zde na své nejspíš nepřijde. Dá se ale říct, že bez tohoto filmu by možná nevzniklo plno legendárních hororů s "domem bláznů" jako například Texaský masakr motorovou pilou. Možná se někdy obětuji k repríze. (10.07.2011)

Tam někde (kdo ví kde) stojí na skále starý temný dům. Byl to dům plný hříchu a rozkoše a dnes v něm žije taková normální rodinka – táta s jednou nohou v hrobě, tři pošahaný děti (pobožná dcera a její dva bratři – jeden zbabělec a druhej šílenec) a jejich komorník s vizáží pana Karloffa. No a když uvíznete v bouři století poblíž tohoto teplého hnízdečka, nezbývá vám než zabušit na vrata, překonat prvotní hrůzu z huhňavého, zjizveného komorníka a vstoupit do jeho útrob. Ze vší té podivné sebranky, co se tam v noci sejde, bych si šla zavdat akorát tak s komorník, který se chová jako necivilizované zvíře, když se opije (jako já) a navíc se jmenuje Morgan. :-) Ani by mi k té kalbě nevadil ten Saulův smích, ten divnej řev, při kterých v žiláh tuhne krev, divnej smích, krutej smích... uauááá... Všechno lepší, než vnímat tu přiblblou přeslazanou lovestory na první pohled, ze které Will nevyleze jako dobrák, ale jako vůl... Závěr zalitý sluncem a úsměvy tomu taky nepřidal. Pro mě zbytečnej nudnej film, který nepůsobí ani horororově, ani komediálně. Přesto ho najdete zařazen jako Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. Možná tak akorát pro zaryté fandy Borise Karloffa. Ale ten gin bych si dala! “Snímek se sice inspiroval starší látkou (Leniho filmem Příšerná chvíle z roku 1927), ovšem předjímá způsoby, jimiž se horor 70.let vyrovnával s fenoménem nefungující rodiny... Jistá scéna s rodinnou večeří nenápadně připomíná o dvaačtyřicet let mladší klíčový moment Texaského masakru motorovou pilou.“ Poznámka: Snímek byl stažený z distribuce v roce 1963, kdy se objevila druhá verze (režie William Castle). Poté bylo dílo dlouho považováno za ztracené; do oběhu se vrátilo zásluhou režiséra Curtise Harringtona. (27.01.2018)