Kabinet doktora Caligariho

Tohle je fakt tezky hodnotit, na jednu stranu 89 let starej film a na takovyhle archivni kousky ja fakt bezne nekoukam, tudiz me to nejak zvlast nebralo, na druhou stranu i pres stari snimku to porad ma co nabidnout. Pribeh sice pusobi dojmem, ze by se i pres svou 70 minutovou delku moh zkratit na polovinu, vyhazet zbytecny sceny a tim tak predejit misty silny nude, na druhou stranu je vcelku zajimavej a i kdyz nepatri k nejslozitejsim a nektery vysvetlivky typu "je noc" byly mimo, nabizi docela fajnovej zaver. Co se tyce hercu, ty hrajou docela solidne, coz v tomhle pripade znamena, ze se nastesti netvari jak blazni a zurive negestikulujou, coz je u techhle nemejch filmu spis vyjimka. Hudbu nema cenu hodnotit, to zalezi, kdo ji zrovna hraje, film je nemej. No a ted k tomu asi nejvetsimu lakadlu filmu, kulisy. Kdyz postavy prochazej ulicema, domama a podobne, tak to pusobi fakt hodne atmosfericky. Na druhou stranu, nejaky vetsi zabery na mesto, krajinu a podobne, spis vypadaj jak z kreslenyho Vecernicku. Takze celkove tohle rozhodne neni typ filmu pro me, ale je docela atmosferickej a i kdyz jsem se misty nudil, rozhodne to stoji za skouknuti. Ale kdo ma tyhle filmy rad, at si klidne jednu hvezdicku k mymu hodnoceni prihodi. (27.08.2009)

Hodně působivé, přesto že obraz už byl místy poněkud nezřetelný (nebo možná právě proto :). Hodně dobrá je forma, především vraždy jsou udělané velmi interesantně a náměsíčník je pekelně démonický. Přes solidní děj a výborné rozuzlení to ale bylo chvílemi poněkud utahané a nevtáhlo mě to úpně tak, jak jsem si představovala. (12.10.2006)

Dílo, které zahájilo vlnou zvanou Německý expresionismus. Společně s později dodanou hudbou tvoří husí kůži nahánějící horor. Pokud se umíte na filmy takového ražení dívat, tak Kabinet doktora Kaligariho vás uchvátí. Geniální kulisy, které předčí všechny možné exteriéry společně s ranným filmovým herectvím, (založeným hlavně na kulení očí ), je mrazivá kombinace. Úžasná je například sekvence, kdy jde Caesar uloupit vyvolenou dívku. A o konci lze říct jen to, že tak rafinovanou pointu, jsem od filmového stařečka opravdu ale opravdu nečekal. (18.12.2006)

V době vzniku filmu se psal rok 1920, což je svým způsobem úžasné. Bohužel, film samotný už mi úžasný nepřišel. Nejvíce se mi nelíbila hudba, která nenavodila ani hororovou atmosféru a ani nebyla dobrá. Z počátků kinematografie toho moc nakoukaného nemám, tudíž mám možnost srovnání hlavně s díly Ch. Chaplina, která měla hudbu vždy úžasnou. Zahraný je film vzhledem k motivu dobře. Disponuje pěknými kostýmy, a dokonce má smysluplný příběh, který je samozřejmě super jednoduchý, což se ovšem u hororů očekává, ačkoli toto horor samozřejmě není. Jeden frajer(Dr. Caligari) si ochočí náměsíčníka, který pro frajerovo potěšení občas někoho zabije. Lidem se to samozřejmě nelíbí, tak po vrahovi pátrají. A poté šup se všemi do kazajky a blázince. Pro fanoušky hororů je film povinností, neb se jedná o jeden z prvních náznaků tohoto žánru. Pro uživatele, kteří se na filmy dívají primárně pro zábavu je zase povinností film obloukem minout. Pro nás ostatní jsou to 2* či 3*, přičemž rozhoduje momentální rozpoložení. Z mé strany to tedy budou hvězdičky pouze 2. (11.08.2012)

Kabinet dr. Caligariho je v určitém směru opakem svého "bratra" Upíra Nosferatu, ale i tady je děj zahalen příjemně mrazivým tajemnem a nadpřirozenem. Herci v hlavních rolích, především Conrad Veidt a Werner Krauss, odvedli nezapomenutelné výkony a jejich postavy prakticky táhly celý děj filmu a nepůsobili tak unyle jako ostatní herci. Narozdíl od Nosferata je Caligari celý natočený v ateliérových dekoracích. Autory dekorací byli tři němečtí expresioničtí malíři H.Warm,W.Rohrig a W. Reimann, kteří vlastně měli na vytvoření atmosféry Caligariho větší podíl než samotný režisér. Svět Caligariho pokroucený, zpřelámaný a pomatený, viděný očima hlavního hrdiny-blázna, diváka šokuje svou podivnou bizarností, křivá okna, světla namalovaná na zdech, úzké, křivolaké uličky města. Filmem Kabinet dr.Caligariho Robert Wiene položil základ jednomu z nejkouzelnějších a nejtajemnějších směrů ve filmu, německému expresionismu. (17.06.2006)