Miluj svého robota

Na vědeckofantastickém sujetu tragikomicky formulovaná studie velkoměstského osamocení ženy, která ztratila po léta pěstovanou příležitost utvářet ryzí zkušenost v starověkých písemných znacích a poté, co se zklamala v egocentrickém mužství své doby, objevila blízkost a věrnost smrtelné duše bytosti vynalezené technickou kulturou – a snad právě díky svému ženství, otevírajícímu ji životu, poznala, jaká rizika z takového svazku plynou: androidní robot naprogramovaný přímo pro ni jen variuje ji samu, rozkládá ostatní vztahy a – s předobrazem v dětské lásce – maže minulost a spolu s ní i celý dosavadní život. Hrdinka, zprvu poměřující své síly, posléze sdílející svou možnou minulost s tímto (vý)tvorem, ovšem také přehodnocuje své hodnoty i ponětí o skutečnosti a osvojuje si nový pohled na svět, takový, jaký odpovídá tomu, po čem sní dnešní – pozdně moderní – osamělec nejsoustavněji, čili jednotě. K té odkazuje i režisérčina konstrukce mizanscény, potažmo dnešního (tj. budoucího) světa, jehož půvab tkví v odrazech a umělém osvětlení. Kontemplativní záběry na lesklé povrchy vstřebávající protilehlé záblesky a barvy, okna bez záclon znejišťující hranici interiérů a exteriérů či dvojexpozice tváří uzavírají epochu střihu a otevírají nový věk nečekaných symbióz, adresujících právě onu prapůvodní jednotu, po níž pozdně moderní člověk neúspěšně hmatá – zatímco se tříští v revidované společenské i osobní role. Hrdinka se jí dotýká v okamžicích, ve kterých se otevírá kráse prchavých všedních nálad (kdy jí jen její dech naplňuje a svádí k vzletu), a netuší, že – vzdor jejímu přesvědčenému (vsugerovanému) atheismu je za jakoukoliv radostí i překonanou starostí Boží milost. Postava robota-věci se jeví být právě takovým zrcadlem, je to povrch jiskřící jazykem, a překonání druhové hranice odhaluje, že je oduševnělým celé stvoření – tedy že v každé věci tepe malá duše, jak to mnohokrát zachytil ve svých básních Francis Jammes. Cesta k jednotě se tak přirozeně ubírá obnovováním kouzla vyprázdněného, odkouzleného světa. Je to cesta k osvobození a lásce, nesobeckému poznávání a vydávání se. Dvojznačný závěr mistrně slitý z etického soudu nad umělou inteligencí i z možného přehodnocení zazněvších slov zdaleka nic neuzavírá. Lze dále vynalézat a hledat… – Maren Eggertové se podařilo tuto životní cestu své hrdinky ztvárnit přesvědčivě, její tvář je hluboká, zrak bystrý a v poryvech krize dokáže vše prohrát, aby se pak znovu začala rozhlížet a hledat ta správná slova. Brit Dan Stevens je proti tomu dokonale koncentrovaný a ukročí-li, pochybuje divák o autenticitě jeho rozhořčení; zato jeho emoce rozehřívají a ve své prostotě otevírají přístav bloudění odvážné bližní. – Nejen k mému potěšení uvedl tuto romanci Edisonline (v rámci přehlídky Be2Can) jako další svůj příspěvek k prohloubení poznání moderní emocionality. (28.01.2024)

Tie najzaujímavejšie myšlienky prichádzajú až v samotnom závere a ak by bol aj zvyšok filmu tak inšpirujúci, mohlo ísť určite o lepšie dielo. V Miluj svojho robota absentuje výraznejší konflikt, len tak pohodovo plynie a my sa nemáme vlastne o nikoho či o nič báť. Čo samozrejme nemusí byť na škodu, keď si chcete oddýchnuť a popritom si zafilozofovať nad tým, či by práve toto mohlo byť riešenie ľudskej samoty. Chýbal mi taktiež aspoň náznak sci-fi atmosféry, čo neznamená, že tu musia byť prítomné dosiaľ neexistujúce mrakodrapy a stroje, avšak niečo pridané navyše k onej civilnosti by som privítal ako príjemné osvieženie. Her ako príklad tu už spomínaný v tomto smere bol, tak ho netreba pripomínať, čo som aj tak práve urobil. (18.12.2023)

Moc pěkný film, který mě překvapil vlastně ve všem. Nebude to šálek pro každého, to ne, ale mě citlivé, v podstatě filosofické téma, doslova okouzlilo. Za mě je to snímek, který v mé filmografii oblíbených počinů nezapadne, ani nesplyne s něčím jiným. Přestože jde o povědomou romantickou love story, má originální pojetí, je komorní, jemné a přesné v každém detailu a to mi skvěle sedlo. Osamělost versus naprostá láska na míru, která není pro každého. Těžko říct, kdo by tohle chtěl, kdo nechtěl, já volím spíš vášnivou Itálii, ale znám pár jemných, osamělých duší, kterým by to udělalo život hezčí a dovedu si je v takovém vztahu představit. Příjemné, nevtíravé, racionální, ale i snové. Robot neměl chybu! ;-) (25.11.2021)

Filosoficka uvaha o moderni lasce ve stale izolovanejsi spolecnosti s horkosladkym tonem. O vztahu lasky a technologie. Krome sci-fi je to take romanticka komedie o umele inteligenci, ktera je vsechno, jen ne umela. Neocekavane poteseni. Vznasi otazky lasky, svobodne vule a co to je byt clovek, ale neodpovida na ne. Hologramy a roboti se zdaji skoro prirozeni. Jako kdyby to napsala Jane Austenova. (22.01.2023)

I když by se mohlo zdát, že tvůrci předběhli dobu; dnes je téma UI vs člověk víc než aktuální, není to tak úplně pravda. Jakožto velký fanda sci-fi, odkojenec knih o robotech I. Asimova, ale třeba i Philipa K. Dicka, mám velmi vyhraněnou představu o tenké linii mezi člověčenstvím a binárstvím. A při vší úctě...je velmi vzdáleno tomu, jak to vidí většina ženských autorek sci-fi příběhů. Ale to ničemu nevadí. Ostatně tento film je prezentovaný jako komedie...jenže Braslavsky/Schrader, ten komický potenciál nevyužily. Ne dost, aby to odvedlo pozornost od poněkud plytkého vyhranění se vůči možnosti, vyměnit UI za partnera. Je to velmi chatrný a naivní příběh jak o UI, tak o lidech. Resp. o ženě, která je příliš pragmatická a současně lidská, než aby spadla do pasti. Nedočkáte se žádného filozofování, žádných otřepaných narážek ve stylu...když ženám nerozumí polovina populace, jak by mohli roboti... . Na druhou stranu není marné sledovat, jak se v Almě pere strach ze samoty s obavou před závislostí na stroji, který ji o všechny strachy připraví. Přesto. Na téma láska vs vědomí UI jsem viděl příliš dobrých filmů, než abych Miluj svého robota bral jinak, než jako slabý manifest jedné spisovatelky. Maren Eggert je pěkná ženská, Dan Stevens si své odvedl...výsledek jistě není průšvih. Ale cílovkou jsou tady snad jen ženy, které o UI v této souvislosti nepřemýšlely, nebo neviděly kousky jako, Ona, Humans, Lepší než my, Blade runner 2049, Westworld, A.I. Umělá inteligence...mohl bych tady vypsat dalších deset titulů, které vás o UI přimějí přemýšlet. Miluj svého robota, je vedle nich šestáková červená knihovna...ovšem bez pikantnějších scén. (22.07.2023)