Jak ukrást Venuši

Příjemný film. Herecké obsazení bylo moc prima; Audrey Hepburn jako zlodějka-amatérka rozkošná, Hugh Griffith v roli otce, milovníka umění, padělatele přesvědčivý a Peter O'Toole, který mi přišel v o rok starším "Co je nového, kotě?" celkem mdlý, zde působil vcelku charismatickým dojmem. Chemie mezi hlavními představiteli fungovala a dobře se na ten zamilovaný páreček dívalo. Film i přes nepříliš rychlé (počáteční) tempo pěkně ubíkal a ke konci byl ozvláštněn opravdu luxusní loupeží (třeba trik s magnetem, bumerangem) a samozřejmě happyendem. Slabších 5* (trochu víc humoru by nezaškodilo), každopádně Jak ukrást Venuši je milá oddechovka, kterou určitě můžu doporučit (zvláště příznivcům nejmenované herečky). "Byla černočerná tma a zničehonic se zjevil on. Vysoký, štíhlý, s modrýma očima a pohledný...V tom špatném slova smyslu, papa, hrozný chlap. Arogantní, nelístostný, bez pocitu studu a viny nebo...čehokoli." - "Toho všeho sis všimla?" - "To až pak, předtím jsem ho vezla domů." (12.03.2010)

Když máte za otce notorického podvodníka, plný dům padělaných uměleckých předmětů a narazíte v noci na zloděje, co s tím? Rozhodně není dobré toho zloděje odprásknout, co kdybyste jej potom potřebovali na loupež století? Z uvedených žánrů převládá komedie (no i když... :-), Audrey a Peter se hravě doplňují a hlášky padají lehce jako listí na hladinu vody, vlastně se ani neohlédnete a je konec, a vy byste si to klidně pustili znovu. Není tu vlastně žádný zádrhel, všechno do sebe krásně zapadá, až to působí, že natáčení musela být jedna velká pohoda s těmi dvěma, pro mě za mě 5*. (14.10.2013)

Vytříbené slovní přestřelky a bezchybný výběr herců v podobných filmech už je skoro samozřejmostí, to ale nic nemění na tom, že udělat, aby to takto klapalo, není nic jednoduchého. Provedení krádeže se od snímků s podobným nápadem mírně odlišuje. Čím víc se však blížil závěr, tím víc se mi zdálo, že se film táhne a už mi nedokázal předvést nic překvapivého. Bonusové bodíky za český překlad názvu. A potěšilo mě i zjištění jména legendární Skladatele, který sem stvořil hudbu. (26.07.2017)

‌Příjemně nenáročná heist komedie s okouzlující Audrey Hepburn a charismatickým Peterem O'Toolem – chemie mezi nimi fungovala na výbornou a značnou část stopáže si vystačili na plátně sami. Skvěle je doplňoval v roli padělatele uměleckých děl famózní Hugh Griffith, který si ukradl pro sebe takřka každou scénu, ve které se vyskytl. William Wyler byl zručný řemeslník, který měl geniální čich na výběr látky ke zfilmování a How to Steal a Million to jen potvrzuje. Tímto dílem sice nevytvořil pro Paříž tak ikonický filmový monument jako je Roman Holiday pro Řím, avšak do zlatého fondu hollywoodských klasik bezesporu patří. (04.08.2019)

Moje moc moc oblíbená komedie s naprosto neodolatelnou ústřední dvojicí! Audrey je tu opět prostě kouzelná, obzvláště když nechtěně střílí po Peterovi nebo ve scéně v restauraci, když jako profesionálka plánuje loupež, mimochodem v těch nejkrásnějších černých krajkových šatech. A s kým jiným se vydat krást do pařížského muzea než se šarmantním modrookým Peterem O'Toolem, který zná všechny fígly (i s bumerangem). Samozřejmě ve vedlejších rolích skvělí Eli a Hugh:) Zábavné, romantické, režie - Pan Wyler..Doporučuje se!! ''Well, it was pitch dark and there he was. Tall, blue eyes, slim, quite good-looking... in a brutal, mean way, Papa. A terrible man!'' (23.07.2010)