Triumf vůle

Neviem čo si o tom mám myslieť. Film je monumentálny a niektoré zábery umocňujú atmosféru a ošiaľ, ktorý v tom období panoval v Norimberku. V tomto smere je film bezchybný. Vadil mi obsah. Akosi som nevedel brať vážne všetky tie Hitlerové reči o Nemecku. A nie len Hitlerove. Nech je film po dokumentárnej stránke akokoľvek vyspelí, jeho posolstvo je nulové. Pritom, ale dokáže aj dnes budiť úžas a dokazuje že Riefenstahlova aj napriek svojmu presvedčeniu, nebola tvorcom, ktorý by nestál za povšimnutie. Či už vtedy, alebo dnes. Ale čo sa týka tohto typu dokumentov, nie je to úplne moja šálka kávy. (13.10.2011)

„Hitler ist Deuschland und Deutschland ist Hitler." Ťažko spočítať koľko krát tu zaznie slovo Deutschland, ale isté je, že Hitler vedel hrať na národnú strunu. Neskutočné davy a nadšený obyvatelia sú najčastejšími objektami režisérky. Dejiny sa však zvrtli tak, že mnohí dnes na tento film pozerajú s opovrhovaním. Talent však režisérke uprieť nemožno. Hlavne úvodné minúty sú dostatočne pestré, neskôr je to samý pochod, prehliadky a salutovanie a už od polovice to začína byť trochu jednotvárne. Hrdé davy v nablýskaných uniformách pochodujú s lopatami!! a Hitler reční o rovnoprávnosti a vážení si manuálnej práce. To malo úspech. Mnoho povrchne zainteresovaných ľudí nedokáže pochopiť to celonemecké nadšenie a uctievanie Hitlera. Neriešme to čo prišlo potom, ale ako to dosiahol. Po 1. svet. vojne i dlho po nej bolo Nemecko ekonomicky úplne na kolenách a bola tam obrovská nezamestnanosť. Chudoba bola obrovská. Hitler urobil jednu z mála dobrých vecí a zaviedol plán národno verejnej výstavby Nemecka. Prebiehaly obrovské rekonštrukcie, stavby mostov, diaľnic... a zamestnali sa milióny ľudí, ktorí boli vyplácaný špeciálnymi "Pracovnými certifikátmi". Nemecko začalo rýchlo prosperovať a začalo si veriť. Za neuveriteľné štyri roky dokázali nacisti postaviť ekonomiku na nohy a zaradiť ju medzi najsilnejšie na svete. To bol hlavný dôvod jeho úspechu, o ktorom sa veľmi nepíše. To, že svoju popularitu zneužil a stiahol nemecký národ až na samé dno je druhá vec, ktorá prebila všetko dobré čo urobil. Najväčší prínos filmu je jeho historická hodnota, ukážka doby, národného socializmu a už vtedy v 34 roku tu bolo cítiť hrdosť a nadradenosť z každého prejavu. Čo nasledovalo vieme všetci veľmi dobre. 80%. (13.11.2013)

Asi hodině jsem to musel vypnout. Je to plné hajlujících nácků, projevových řečí a každý řečník tam řve, jak kdyby musel řvát na stotisícový dav lidí bez mikrofonu. Čekal jsem, že film bude mít alespoň trochu příběh, bude tam vykresleno něco z žití v německu před 2. světovou válkou, ale bohužel je to pravý opak. Vše je vyumělkované, nastrojené, aby to udělalo dojem na toho tragéda s knírkem. (15.08.2013)

Slavné propagandistické veledílo stále má, a pochopitelně navždy bude mít čím zapůsobit. Je to jedna velká nacistická idylka, lomcování s davy, burcování tehdy ublíženého německého lidu. Fuhrer, Hess, Goering, Himmler, Goebbels, Streicher, ohně, svastiky, projevy, pochody, ulízaný patky, ta atmosféra... vše zabráno pod taktovkou ambiciózní Leni Riefenstahl. Na dnešní poměry tomu schází snad jen o něco větší spád. (12.07.2009)

Když pominu celou "nazi ideology" a beru to jen jako dokument, pak můj dojem: nic moc, nuda. Jakýkoliv dokument o mužích třetí říše, který dávají pravidelně na primě je stokrát zajímavější. Když vezmu v potaz "nazi ideology" tak jsem neslyšel nic jinýho než stupidní nacionalistický blábolení, neustále opakování slov "Mír", "Říše", "Fuhrer" a furt dokola. Neni nic nudnějšího než sledovat "politické" debaty nebo jako v tomto případě propagandu. Hitler prostě lidem nasliboval hory doly, mazal jim med kolem huby a "normální" lidi, jak mají ve zvyku, mu to na to skočili a spolkli mu to i s navijákem. Ani Hitlerův záveřečný projev jako "zlatý hřeb večera" mě nezaujal , nebylo to ani k smíchu ani k pláči, prostě jen děsná nuda. (07.11.2009)