Svatba

Můj třetí Altman, po O.C.&Stigsovi a westernu s Warrenem Beattym. Ačkoliv děj příliš nespěchá, a už tempo samotné svatby v úvodu dává tušit, že rychle se posouvat rozhodně nebudeme, v součtu všeho se mi to moc líbilo. Nebudu zastírat, že je to díky úžasu, vyvolanému původním dabingem z Barrandova (Mistr Zdenek Sirový). Ve filmu se objevuje téměř padesát mluvících postav (na dabingforu to napočítali na 48 herců) a každá má svého dabéra, a panečku jakého: Adamová, Holý, Besser, Gaierová, Štěpánková, Vránová, Drbohlavová, Řanda, Kreuzmannová, Švormová, Švehlík, Galatíková, Bohdanová a pětatřicet dalších skvělých. Schválně jsem v předním výčtu vynechal Milana Macha... jak tenhle člověk dokázal namluvit zamilovaného tlouštíka Mackenzie Goddarda, to neuvěříte! Ta nádherná hra s barvou hlasu, příkladná ukázka toho, jak má vypadat dabér. Samozřejmě, v dnešní době, kdy se penzum nadabovaného materiálu sto násobilo, to není dosažitelné, na druhou stranu není právě tohle důvod, proč PŘESTAT HROMADNĚ DABOVAT? A film - poctivý šlápanec do lidského mraveniště, v němž se v jedinou chvíli odehrává mnoho osobních příběhů, a my díky filmu můžeme být u toho. (12.06.2015)

Jedna z mnohých postáv Svatby niekedy na začiatku spomenie vtipnú historku z filmu, ktorý nazve príjemnou konverzačkou. Altman nás tak akoby trochu podvratne lákal na svoj film. Mohol by som teraz napísať mnoho vtipným postrehov z filmu Svatba, znamenalo by to potom, že som filmová postava, môj život je film a niekto ma pri ňom sníma? :) Svatba sa tvári zo začiatku skutočne ako konverzačná komédia, ale kto pozná Altmana vie, že postupom času atmosféra začne hustnúť a na povrch sa začnú predierať temné stránky ľudskej duše. Altman je tak glosátorom, psychológom a kritikom, ale možno ešte viac jednotlivca, ako spoločnosti, aj keď tu máme postáv neúrekom. Keďže je to stále konverzačka, tak som mal trochu väčší problém s dĺžkou filmu, vyše dve hodiny boli trochu príliš. To napríklad chápe Woody Allen, ktorého filmy vám môže Svatba trochu pripomenúť nielen účasťou Mii Farrow. Určite si počas života Altman rád pokecal aj s Hanekem. (26.03.2013)

Altmanovy filmy ze sedmdesátých let představují specifický žánr; a myslím si, že v podobné kvalitě to dosud nikdo nezopakoval. Všechny splňují parametry dokumentu i grotesky, je to tedy jakýsí groteskní dokument či dokumentární groteska. A svatba je také téma vhodné pro oba subžánry, a také se v nich často vyskytuje. Altman a jeho scénáristé přesně dodržují strukturu svatebního rituálu, kolem něhož navěsili všechny příběhy/gagy, které znali či slyšeli či je právě napadly, že by se mohly přitom stát. Pozn. 1: Nedávno mi mezi partiemi kulečníku povídal jeden, jak byl na svatbě (ještě daleko okázalejší v Indii. Také jsem se přitom smál, i když jiným věcem, ale smích byl stejný. Pozn. 2: Altmana toto téma hodně lákalo, o jeho komplement - rozvod - už asi nestál; tam se vyskytují gagy jiného typu. Pozn. 3: Malarkey *** připomíná, že i přes emotiví chování je tenhle film "bez emocí". I to odpovídá představě o "dokumentu". (16.03.2019)

Svatba je dialogově vydařený film. Vlastně je to ale to jediné, co dokáže nabídnout. Příběh žádný, emoce k postavám nulové. To všechno ale zachraňuje právě samotný text. Je to vlastně taková jednohubka, která určitě není obyčejná, ale svým způsobem originální. Určitě je to i pro ty, co ještě svatbu nikdy nezažili, ať už jako návštěvník nebo jako její hlavní předmět. Ale jedno shlédnutí bohatě stačilo, znova bych to určitě nedal. S dialogy se totiž chvílemi pojila šílená nuda, protože film vlastně od začátku do konce nikam nedospěl. Nebo vlastně dospěl, ke svatbě, ale to je opravdu všechno. (03.04.2013)

Svatební párty servíruje (navenek) "přímo" ukázkové menu konvenční etikety jednotlivých hostí, jejichž hogo fogo pozlátko postupně sloupáváme a odhalujeme pokrytecky snobské a obskurní charaktery požitkářského chtíče mikrosvěta figur a figurek na oné groteskní svatební "šachovnici." Tvář pokleslosti a punc prázdnoty probublávají v mravně závadné společenské smetánce. (04.04.2013)