POMO

Škoda méně akce a především formálně odbytého zúčtování s hlavním padouchem. Charisma Denzela Washingtona a boží stylizace jeho postavy coby alfa mecenáše spravedlnosti od konfliktu s italskou Camorrou nabízeli větší a delší jatka s početnějším body-countem. John Wick nás holt rozhýčkal… Equalizer 3 ale přesto baví i v klidných pasážích fajn postavami, italskou atmoškou a hlavně gradujícím napětím v blížícím se střetu brutálního místního podsvětí s ultimátním americkým hrdinou. Epilog pak je zbytečně patetický (Itálie) a naivní (San Francisco).

Zpočátku si říkáte, že tento dvě a půl hodinový “meditativní” film snad chce - s náznakem snahy o bourání diváckých očekávání - nechat diváka procítit bídnou existenci chudých indiánů v jejich duchem vadnoucí rezervaci. Ale ono ne. On je jen naprosto neschopný ty dlouhé a v rámci celku zbytečné scény vyplnit čímkoliv smysluplným a zajímavým. A i toho nejtrpělivějšího diváka chce umořit k smrti. Nějaká existenciální myšlenka z něj nakonec pramení, ale vychází pouze z dění ve scénách, které by vydali na půlhodinový kraťas. A přítomnost Vigga Mortensena a Chiary Mastroianni je podvod! [Cannes FF]

Hned úvodní čtvrthodina mistrovsky představí ústřední postavy, jejich vnitřní bolesti, konflikty a životní motivace. Především postavu Enza Ferrariho, továrníka a inženýra, železného a zásadového muže s pošramoceným rodinným životem. Adam Driver se pro tuto roli narodil, energie a tón filmu stojí ještě více na něm, než na autech. Osudová a zároveň energická hudba Daniela Pembertona, místy doplněná vokály, dává filmu duši. Retro stylizace prostředí i ostatních postav je skvělá, každý z vedlejších herců disponuje potřebnou osobností. Trefné dialogové hlášky, které osvětlí smrtelné nebezpečí vášně závodníků i nelehkou pozici Ferrariho a jeho firmy v daném odvětví - odpovědnost za životy v honbě nejenom za prestiží, ale i kardinálním udržení firemního byznysu.

Maika Monroe jako jediná drží jakž takž pohromadě toto ne příliš funkční drama o hledání unesené dcery / thriller o souboji smrtelníků s bandou pošahaných grázlů / nečekanou romanci dvou duševních ztroskotanců. Emocionálně i napětím nepříliš funkční film s komicky nesedící brutalitou a neúspěšnou snahou šokovat excentrickými záporáky. Z nich Karl Glusman jediný dobře hraje a vyznívá efektně. A Jamie Foxx ve vedlejší roli překvapivý. Jinak zde není moc o co stát, dialogy plují po povrchu, režie je rozháraná a hlavní postava Nikolaja Coster-Waldaua mdlá.

Film je smutným dramatem a tváří se jako inspirovaný skutečnou událostí. Objekt exorcismu - křehká holka s traumatem po silné životní tragédii - je pro okolí neškodnou trpící obětí pohnutého osudu, zatím co její vymítač je fanatický šílenec a násilnické hovado. Krátké hororové vsuvky v podobě démonických zjevení se snaží děsit ráznou hlasitostí, ale vůbec nefungují. Tvůrci se jimi snaží prodat film jako horor, což je podvod. A vystavět funkční drama na postavách neumí. [Sitges FF]

Repetitivní lamentování nad traumatem a výčitkami svědomí hlavního hrdiny časem nudí, ale ponurý tón troskotající japonské pozice ve válce přihrává gigantickému monstru vrchovatě. Godzilla je zde za zlověstných tónů temné hudby symbolem hrůz války, včetně devastující jaderné hrozby. Oceánské scény s ní jsou vynikající, mají gradaci i nápady, jak z jejích fyziologických možností vytěžit maximum. Je hrozivá, naštvaná a nezničitelná. Scény s ní ve městě jsou pouze doplňkové, jakoby tvůrci nechtěli opakovat stokrát viděné (i v amerických monster filmech) a chtěli si udržet specifický lodní a vodní dějový charakter. Rozpočet $15M USD na tak kvalitní CGI mayhem je neuvěřitelný a úspěch v amerických kinech by mohl znamenat změnu uvažování hollywoodštích rozpočtářů, co potřebuje a co nepotřebuje dobrý biják. V tomto ohledu je Godzilla Minus One podobným “transformačním fenoménem” letoška, jakým byl Barbenheimer.

Dynamické, živé, emotivní a technicky brilantní. Dějově sice šablonovité a dialogama úsměvně přímočaré, ale to vše přebijí fakt, že se jedná o skutečný příběh, kterému bychom neuvěřili, kdyby se nestal (!). Natolik vkusné a umné prolínání hráčských prvků do reálného světa, až z něj dělá do dnešního dne nejlepší a především nejsmysluplnější filmovou adaptaci videohry. Nesrovnávejme ho proto s dospělejšími a myšlenkovějšími, ale diametrálně odlišnými závodnickými dramaty Rush či Ford v Ferrari.

Milé dětské dobrodružství v osmdesátkovém hávu, s pohádkovou hudbou a natočené na kouzelných 16mm. Sháňka vajíček do koláče pro mámu, paintballová výzbroj, konflikt s hledaným gangem vedeným zlou sektařkou, hezká horská příroda západoamerických hor. Lehce toporné herecké výkony (především kovboj z gangu) jakoby byly součástí režisérovy hry s naivním dětským vnímáním reality. Weston Razooli miluje filmy, rozumí dětem a rád vzpomíná na své dětství. Jeho love letter tomu všemu, s naprosto BOŽÍM použitím panenské hudby z Cannibal Holocaust v epilogu, který mě díky ní dojal k slzám. [Sitges FF]

Kvalitní pavoučí horory za celých více jak sto let kinematografie spočítáme na prstech jedné, s přimhouřením oka na dvou rukách. A jsem rád, že mezi ně nově patří tato francouzská arachno-jízda. Zážitek z ní je ale silně závislý na míře vaší arachnofobie, protože není o líbivých postavách ani hezké přírodě. Odehrává se naopak v paneláku na sociálním francouzském sídlišti a její hrdinové jsou rebelští kšeftaři a výrostci, na kterých přežití vám začne záležet nejdříve v poslední čtvrtině filmu. Onen panelák je ovšem okrouhlá designová pecka se vzorem pavučiny, pavouků je čím dál víc a vypadají jako živí (ve francouzské žánrovce mladých nadšenců!), a nejedna scéna vám intenzitou děsu zadělá na zadržený dech a husí kůži. Čtvrtá hvězda platí pro kino zážitek s dobrým ozvučením. [Sitges FF]

Upírská Addams Family? Milá komedie o mladé hodné upírce, která nechce zabíjet a o emo klukovi, který nechce žít. A zamilují se do sebe. Pomalý film temných nočních barev, ale s jemným vnímáním pocitů ústředních postav a osvěžujícími humornými vsuvkami. Nic převratné, ale příjemné, určitě smysluplnější než pseudo-artovina o podobné mladé upírce Sama nocí tmou. [Sitges FF]