Blue.Shark

Pokračování Pirátů z Karibiku. Už od začátku je poznat, že cílem bylo natočit vtipnější, akčnější a velkolepější verzi prvního dílu. Osobně si myslím, že se to povedlo víc, než dobře. Digitální triky výborné, příběh zajímavý, herci dokonalí. A ta hudba...slast! Tím nejlepším na tomhle filmu je ale opět Johnny Depp. Neumím si představit nic ztřeštěnějšího, než Jacka Sparrowa osobitě gestikulujícího a běžícího za mlýnským kolem, které se za souboje odehrávajícího se na jeho vršku nekontrolovatelně řítí lesem :) . Z nějakého důvodu se mi Truhla mrtvého muže líbila o ždibec víc, než Prokletí Černé perly...a závěr je prostě velkolepý!

Musím přiznat, že jsem si ze začátku myslel, že to bude stát za to. Když si ale potom Hale Berry ostříhala krásnou hřívu dlouhých vlasů (prostě se mi nelíbí krátké vlasy...ženská není voják, ne?), začala chodit jako by si měla co chvíli vykloubit prdel, při telefonování nevědomky skákala po jakémkoliv nábytku v cestě a potom si vesele vyskočila z okna v desátém patře jen aby "dopadla na všechny čtyři", začal jsem silně pochybovat. Celkový děj mi také na radosti nepřidal, jelikož samotná zápletka o tom, že megakorporace chce vypustit toxický krém na ksicht je směšná (pokud by důvod byl výdělek peněz, tím víc, jelikož jakmile by přece po světě začaly ženské padat jako mouchy, vynálezce by šel bručet. ne?). Závěr s rádoby bossfightem mě vyloženě rozesmál: "Ten krém ti z kůže udělá mramor a pak nic necítíš!", načež blonďatá přesluhující čarodějnice vzala lešeňovku a přetáhla Hale Berry po palici. Musím uznat, že Hale Berry opravdu je sexy. To je ale všechno, v čem byl film dobrý. Ještě možná kvalita animací, která taky není nejhorší...ale ksakru, chce to aspoň trochu realismu při těch pohybech! Celkově Catwoman hrozně zaváněla Hollywoodem, a zároveň to byl docela průšvih, protože si z Hollywoodu vzala to nejhorší. Dvě hvězdičky a to za Hale Berry a její sexy drzé chování.

"Ruku *šum* utrhni *šum* rozumíš?" "Co říkal?" "Máme mu urvat ruku" :))) Po celou dobu trvání filmu jsem měl pocit, že se o mě pokouší epileptický záchvat. Rychlejší střih by zvládnul snad už jen Speedy Gonzales. Je ale fakt, že se na to tak do první půlhodiny dá zvyknout. Film jako takový to byl velice zajímavý. Překvapilo mě, že je natočen podle skutečné události. Keira Knightley se mi s krátkými vlasy ani trochu nelíbila...na druhou stranu jsem jí drsňačku věřil. Nikdo si v té dvouhodinové jízdě nebere servítky s nikým a matoucí přetáčené záběry dokážou pořádně zamotat hlavu. Za zmínku ovšem stojí akční scény, kde Domino předvádí opravdové psí kusy a stejně tak její dva parťáci (hlavně šílený Édgar Ramírez, který mi celou dobu připomínal Johna Frusciante z Red Hot Chily Peppers). Váhal jsem mezi 3* a 4* no a nakonec převážilo vyšší hodnocení...sice jen o chlup, ale převážilo.

Castle jsem začal sledovat hlavně díky Firefly, kde rovněž vystupoval Nathan Filion. Považoval jsem ho za takovou náhradu za zrušený Firefly. Čekal jsem nezajímavé detektivní příběhy, které budou prostě lehce okořeněny nějakými těmi komediálními prvky (jako ve Firefly). Několik dílů jsem si dokonce i říkal, že to prostě lepší nebude. Jak už to ale tak bývá, opak je pravdou. Castle je inteligentní krimiseriál, kde je každý úkon členů NYPD z 12. okrsku asi tak o 1523,3% uvěřitelnější, než v jakékoliv monstrózně přeplácané CSI. Hlavní postavy jsou neuvěřitelně sympatické, neustále se pošťuchují, dedukují, vychází pouze z důkazů, na které během vyšetřování narazí a hlavně NEPOUŽÍVAJÍ kosmo-detektory obličeje, Horstovy superprogramy na rozeznávání vražedných zbraní pod kabáty, nesledují atomová jádra pomocí megavýkonného elektrono-pozitrono-neutrinového mikroskopu a z rozmazané fotky nedokáží pomocí špionážních satelitů přesně určit, kde se mrtvola patnáct vteřin před smrtí rozhodla pomočit patník. Celý tenhle realistický proces je prokládán komediálními výstupy ústřední dvojice, popkulturními hláškami, nebo různými peprnými narážkami na cokoliv. Nathan Filion totiž s tím svým vážným ksichtem dokáže i z nejinfantilnější hlášky udělat vtip roku. Navzdory tomu však seriál Castle dokáže navodit i pořádně napjatou atmosféru (povětšinou ve dvojdílech), kterou by se kolikrát nemohl chlubit ani celovečerní thriller. Castle je jednoduše důkaz toho, že krimiseriál může být stylový a úspěšný i bez pofidérního zcvrkloksichta, co si neustále nandává sluneční brýle i za absolutní tmy. S českým dabingem si však lze odebrat tak tři hvězdičky.

Serenity je film určený pro fanoušky seriálu Firefly. Považuji ho za (předčasné...nenávidím FOX...) ukončení tohoto seriálu a musím říci, že značně bombastické. Narozdíl od seriálu je Serenity znatelně dramatičtější, o něco méně vtipná a více akční. Summer Glau jakožto River ukázala, čeho je schopna. Ten hospodský souboj byl jednoduše famózní! Dále je tu také vesmírná bitva, která, ač je dosti krátká, je vyvedena s pečlivostí opravdu nevídanou. Další poklonu musím složit za každý okamžik strávený na Mirandě - z toho prostředí jsem byl opravdu nesvůj. Herci byli stejně skvělí, jako v seriálu, o tom ani nejde nic kloudného napsat. Jediné, co mi na Serenity tak nějak vadilo, to byla přítomnost zvuků ve vesmíru. To jsou ale nepatrné vady na kráse. Kdo si zamiloval seriál, bude potěšen, že Whedon dokázal přes velkou porci smůly natočit skvělý závěrečný film, který s grácií ukončuje dění jednoho z nejoriginálnějších sci-fi seriálů všech dob.

Abych řekl pravdu, na Firefly jsem hodně dlouhou dobu nechtěl začít koukat. Nevím proč - možná je to tím netradičním spojením westernu a sci-fi. Teď (po půl roce od první zmínky o tomto seriálu) jsem se tedy odhodlal a, co budu povídat, bylo to něco. Každý díl má neuvěřitelný náboj a to i přestože je třeba příběhová kostra na první pohled nezáživná (pouze na první pohled). Mohou za to totiž skvěle ztvárněné hlavní postavy. Každou vteřinu totiž z jejich úst padají úžasné hlášky, jimiž se většinou strefují do ostatních členů posádky. A co víc - ty hlášky nejsou stupidní. Možná se mi tolik líbí kvůli tomu, že mám moc rád podobný styl humoru. Za těch perfektních čtrnáct dílů mi byl představen uvěřitelný svět, kde se lidem podařilo osídlit další planety, kde neexistují mimozemšťané a kde poletuje loď třídy Firefly jménem Serenity s posádkou sympatických zločinců, jenž chce prostě přežít a vydělávat nějaký ten peníz. Hrozně mě zajímalo pozadí jednotlivých postav...myslím příběhové pozadí...tedy pozadí Kaylee a příběhové pozadí ostatních...celá roztomilá Kaylee a ...ano, zní to zvrhle, už toho nechám. Tenhle seriál měl obrovský potenciál, mohl rozvíjet tolik příběhů - minulost posádky, místní gauneři, Aliance, nadnárodní výzkumné korporace...mohlo toho být tolik! No a FOX to spláchnul kam? Do hajzlu. Abych řekl pravdu, nesnáším FOX. Od tohohle okamžiku. Právě teď. Doživotně. Pořád doufám, že Firefly někdo vzkřísí z mrtvých a ukáže těm nafoukancům, že udělali životní chybu. A abych nezapomněl: Firefly má jeden z nejhezčích úvodů, které jsem kdy viděl a slyšel. Burn the land and boil the sea, you can't take the sky from me...

Historické drama, které pojednává o náboženství, to je Agora. Po jeho shlédnutí mám zvláštní pocit. Připadá mi totiž, že kdyby neexistovalo náboženství, mohli jsme už dávno létat ve vesmírných lodích. Pokud jsou události, které byly ve filmu nastíněny pravdivé, je to nesporný důkaz o tom, že fanatická víra v jakéhosi mlčícího pašu nad námi je pouze k tomu, aby lidé mohli páchat cokoliv a odůvodnit to boží vůlí. To a také fakt, že víra, která není pouze abstraktní, rapidně zpomaluje rozvoj myšlení. Věřím, že kdyby ze dne na den celá planeta začala věřit v boha, tak do roka znovu skáčeme po stromech. To by asi stačilo...potřeboval jsem to ze sebe dostat. Film byl jinak opravdu poutavě natočený. Přestože jsem nevěděl, do čeho jdu, byl jsem upoután po celých 127 minut a napjatě jsem sledoval, co ti plesniví, tupí fanatici bez špetky vlastního rozumu zase udělají. Velmi se mi také líbila postupná změna názorů hlavních postav. A to město, ta architektura, to byla prostě nádhera. Ať už se mi to líbí, nebo ne, musím Agoru označit za emocionálně mimořádně silný film. Jo a abych nezapomněl: Agora je další z řady filmů, které ve mně podněcují brutální nenávist vůči jakémukoliv pitomému náboženství. A ať do mně blesk uhodí, jestli kecám!

Je to k neuvěření, ale Ženy v pokušení jsou dalším českým filmem, který se mi líbil. Film je od začátku do konce protkán různými vtípky, humornými situacemi, ale také (klasicky) hlubší myšlenkou, která je překvapivě dobře zachycena. Pohled na babičku rajdu a její dceru stydlivku, pohled na vztah ženy s mladším mužem, celkový pohled žen na muže, užívání si posledních okamžiků života... Trocha sentimentu snad neuškodí :)) Film mě opravdu bavil.

Hmm, tomu říkám pokus o kopii Nepřítele Státu. Jamie Foxx mi ale vůbec nepřipadal jako nějaký odrzlý vězeň a vlastně mi byl celý film hrozně protivný. Sem tam jsem se zasmál, ale většina jím pronášených vtipů mi přišla spíše nucená a hlavně docela nevtipná. Pak mě štvali ti dva gangsteři, kteří měli očividně plnit roli těch přitroublých blbců, co budou k smíchu vším, co udělají. Vlastně bych se mile rád vysmál scénáři. Tenhle film měl na víc i kdyby měl být dále považován jen za kopii Nepřítele státu...

Mezi žumpou českých filmů, pro mě nezábavných a zatuchlých jako spodní prádlo nemytého, iron nasávajícího bezdomovce, se Mazaný Filip vyjímá jako perla na vrcholu kupy psích ho...psinců. Dlouho mě nic z našich končin nezaujalo tak, jako tahle pecka. Máme tu možná klasickou detektivku, ale odehrává se v neokoukaném prostředí a s herci, jenž podávají skvělé výkony (psychiatr M. Šteindlera je snad nejsilnější scénou, která je tak absurdní, že jsem se od začátku do konce šíleně smál). Miluju suchý humor, kterým je tento film prošpikovaný skrz naskrz, a hlavně ty dokonalé detaily jako třeba znak batmana na začátku filmu, nebo pilota katapultovaného z hořícího letadla, který po deseti vteřinách rovněž vzplane, na konci filmu. T. Hanákovi role drsňáka sedla úplně skvěle a jen těžko bych si dokázal v roli Phila představit někoho jiného. Oficiálně Mazaného Filipa prohlašuji za jeden z nejzábavnějších českých filmů.