Gilmour93

S šulínem na krku vysvobozovat princeznu jest vskutku velmi těžká řehole.. Za devatero kuřbami a stejným počtem honiteb vznikla zkazka, po níž se jde Barunka Panklová ječením zklidnit ke splavu a Hans Christian zatěžkán balvanem skáče z mostu přes Öresund. Your Highness je bídně zahraná, tématy legrace docela zastydlá a monumentální hudbou otravně opentlovaná originalita o horké kaši koitu v pohádkovém světě, nicméně přiznávám, že s blížícím se koncem jsem se na to společenství prstování přeci jen naladil. Teda, ne, že bych si ho oblíbil, spíše mě přestalo srát.. Možné pokračování ale určitě vynechám, protože vzhledem k povaze snímku, kdo ví, co Natálka schovává pod zámkem..

Gans určitě dobře věděl, že u herních adaptací musí mít forma vždy drtivě navrch před obsahem (aby dala zapomenout na jeho plytkost) a proto hned od začátku zaútočil působivým vizuálem hornického města duchů, či chcete-li popelavého předpeklí. Jenže párkrát zazní siréna, dozpívá Johnny Cash, Pyramid Head dokončí noc velkých nožů a přechází se ke geologii. A ta je, jak už kdysi správně řekl Andy Dufresne, naukou o čase (přemrštěná stopáž) a tlaku (víček na zavření očního krámu). Když se k tomu přidá, že motiv černovlasé pobledlé holčičky mstící na sobě kdysi vykonaná příkoří je již vyčichlý jak zvětralé saké a linie luštěninového Seana vykazuje zbytečnost prodejny slunečníků v Silent Hillu, je výsledkem sice zaznamenání hodná, ale úlitbou mainstreamu rozmělněná rozpačitost..

To jsou věci, Edwarde. Pretty Woman tě připravila o přetlak v kalhotách a zůstatek na účtu, Pretty Mothman zase o duševní a nakonec málem i fyzické zdraví.. Velmi kvalitní technické zpracování (nervní střih, plíživá kamera, znepokojení navozující hrátky se světlem i zvuky) si zasloužilo mnohem lepší scénář, ale když máte ATMOSFÉRU jak bič, ledasco odpustíte.. Apropo, před půlnocí jsem viděl souseda odnaproti, jak zajíždí autem do garáže a než jsem si uvědomil, že ty dvě červené oči jsou zadní světla, stala se výměna spodního dílu pyžama neodvratnou..

Pane jo, jestli tohle viděl Kim, zavře toho holuba trénovaného nést jadernou hlavici zpátky do holubníku a přepíše strategické plány! Ač originální název spíše patří ke krizi japonského výrobce fotoaparátů, bude se zas a znova vyjebávat (neplést s vyjednávat) s teroristy. Fuqua se pokusil o poctivý akčňák jako z dob minulých, jenže svoji (nejen ideologickou) moderností přišel o náboj nadhledu i lehkost. Nicméně jsem si vědom, že kdyby se toho chopil Bay, či bláznivý Rolie, mohlo to dopadnout mnohem hůř. Ostatně, druhý jmenovaný už finišuje s počinem, v němž Tatum v sídle prezidenta USA utancuje zlotřilé teroristy k smrti, takže se mám na co těšit.. Tady se občas připomene 9/11, Bůh žehná, až ho z toho bolí ruce a přísahá se na vlajku, co teatrálně padá ze střech. Není co divit, že jsem měl poslední dvě minuty položenou ruku na srdci. Ne, nebyl to infarkt. To já jen povstal a na celý sál si dojatě broukal Prapor posetý hvězdami - navzdory tomu, že mě vyrušováním podráždění diváci zasypávali nadávkami a poloprázdnými kelímky od coly. K absolutní nirváně mi scházel závěr, v němž by hrdinný agent se znovu nabytou ctí skopl toho na svobodu šlapajícího Asiata do fontánky před Bílým domem. „This is White House!“

The Medieval (Cartoon) Dead.. Blbost. Hravá, rozpustilá, s láskou dělaná, ale pořád blbost. Upřímně nevím, co se mi na tom kdysi zdálo tak legračního, nicméně kvůli exhibici Nektarína z S-Martu nemohu jít s hodnocením níž. „Hail to the king, baby!“ Podlaha se sotva drží na nohou, Trejo zplesnivěl, Al Borland zemřel na otravu flanelem - pokud nějakou reklamu na kutilské potřeby, tak jedině s Brucem Campbellem!

Nevěřil bych, že to někdy napíšu, ale: „Zlatá třináctka Banderas potírající neandrtálce…“ Nispel nevyspěl a natočil abstraktně bezkrevnou řež, která jde z bodu A do bodu B totálním příběhovým vakuem a přitom krade, kde může (Král Artuš, Apocalypto, Pán prstenů, sáňkování Jamese Bonda, Posledního mohykána dokonce sebral celého i s R.Meansem). Urbanovi buď stojí od mrazu bradavky (naštěstí jen ony), nebo se tváří, že mu provádějí koloskopii indiánským kopím, vikinský předák vypadá jak šéf bachařů Shawshanku po ztrátě žiletek a jeho ostří severští hoši pomazaní motorovou naftou? Ti mají vycpané ramena hokejovými chrániči, kameraman je bere z takových úhlů, aby vypadali, že měří 2,5 metru a předvádějí tak vyspělou válečnou strategii, že by je pobila i Pocahontas ztvrdlou kukuřičnou plackou. Suma sumárum, nejhorší událost v dějinách Vikingů od činu náčelníka Olafa Vlasatého, co omylem objednal osmdesát tisíc helem s rohy dovnitř..

Pan Humor ať se laskavě dostaví k panu Gilmourovi… Malaquet popisuje roztržitost jako nepřítomnost ducha a přesně ten stav mi Richardova mluvená groteska velmi často navozovala. Asi jsem také roztržitý..

Ach jo, zase česká komedie, která upoceně nuceným způsobem reflektuje dobu. Kde jsou ty časy, kdy se komedie smály životu a nebyly jen o tom, že se život směje nám? V 21.století bylo takových jako šafránků.. Kdyby se poslední pojednání o poetickém sexuálním loudilovi scvrklo do třicetisekundové reklamy, v níž by moje Teta v Mazdě popíjela Starobrno, svět by o nic (krom dalších vyčpělých Básníků) nepřišel..

French Cirkula Massacre. Inspiraci Hooperovou matkou slasherů nelze přehlédnout, navíc Gens prokazuje schopnost vnést do svých filmů naturální živočišnost, ovšem jakmile vstoupí na scénu blábolení hnědokošilatého geronta, panenkovské motivy (i když je tam pár pěkných kopů, nemyslím Tondu) a štěkot těžkého kulometu, začnou se krajně pravicoví kanibalové pozvolna poroučet do standardních žánrových zablácených prdelí a krvavých kytek. No jedno je jisté, ten árijský motel asi nebude v hodnocení francouzských ubytoven příliš vysoko - mám dokonce obavy, aby člověk nějakého recenzenta vůbec pohledal..

Opět vylézání skeletů z almary, oblíbené to české, cukrovo-pelyňkové téma.. Tortový medvídek na plakátu spíše vypadá jako prase a podobně falešně se staví i Hřebejk k divákovi. Středostavovské přesycení životem, povrchnost, přetvářka, vypočítavost, zbabělost - je paradoxem, že obsahově Medvídek zmírá na to, na co sám (seriálovou formou) poukazuje. Hřebejk by měl upřednostnit kvalitu před kvantitou a razantněji proměnit svůj již poněkud "vyhořelý" herecký personál, nebo se z něj stane jen řadový rutinér. Závěrem dvě poznámky, ta druhá je uštěpačná. Roman Luknár má kolem očí vrásky Paula Newmana a když dortem po Macháčkovi, tak jedině s cihlovou nádivkou..