mortak

Nakonec "jen" velmi silné čtyři. Stahelski se vykašlal na trilogii, na nějaké vyvrcholení a katarzi, a servíruje prostě další díl vaší milované počítačové hry s Jonathanem. A protože ten musí vždy přežít, jeho rozhodnutí v cut-scénách hry jdou proti charakteru jeho postavy. Stahelski sice v jedné z prvních scén odkazuje k Busterovi Keatonovi (objeví se na reklamní obrazovce, když Wick stojí na náměstí), ale právě Buster vybudoval svojí postavu na neměnném charakteru a obličeji. Na rozdíl od něho je Jonathan už jen plochou počítačovou figurou. Ale vlastně proč si stěžovat. V kině jsem dostal přesně to, co jsem chtěl ve špičkovém balení. Jen je mi líto, že další a další díly budou Wicka srážet rutinou dolů do průměru. Tento díl ho mohl vytáhnout k nesmrtelnosti. Nestalo se, ale přesto zůstávám jeho fandou.

První záběr bohužel prozradí základní myšlenku filmu, a zbylé dvě hodiny ji Cuarón ilustruje. I když to dělá neuvěřitelně atmosfericky a s precizní dokonalosti - ze zrnek skládá kamínky, z kamínků mozaiku, a tu pak celou s divákem semele v emocionální drtičce, skutečný život mu uniká. Ženy se nedají redukovat na pečovatelky, které svou každodenní činností smývají špínu tohoto světa způsobenou agresivními muži, ani na mučednice, které na svých ramenou nesou utrpení způsobené agresivními muži. Jeho konstrukce má pravdivé jádro - z chlapců, kteří vyrůstají od plenek obklopení přehnanou ženskou péčí, vyrůstají rozmazlení nezodpovědní frackové. Jenže Cuarón tuto přehnanou zvrácenou péči až nekriticky oslavuje, místo toho, aby ji analyticky pitval. Pro ty, kdo hoří láskou k ženám trpitelkám a pečovatelkám, bude Roma mystický zážitek. Já dávám čtyři hvězdy za Cuaronovo technické mistrovství, ale rychle se vracím ve snění k Black Widow.

Nádherná připomínka svobodných časů v Hollywoodu. Snad z žádného filmu jsem necítil tak nespoutanou radost ze hry. Zemeckis se Spielbergem se vyřádili a vytvořili rodinný film pro všechny generace, ve kterém se film noir potkává přirozeně s bláznivou groteskou a komiksovým arcipadouchem, a kde se peprné hlášky mísí s dětským jednoduchým humorem v intelektuální hře se žánry. Je jasné, proč Disney tvrdě odmítá natočit již napsané pokračování. V dnešní superkorektní době je u Myšáka nespoutaná fantazie a zábava tím největším zločinem.

Je mi líto špičkových herců, kteří by dokázali plasticky ztvárnit kohokoliv, jenže Zelenka je svým scénářem cpe do jednorozměrných karikatur. Melíšková by zvládla bez problémů zahrát se všemi odstíny domácí paničku, která se tragikomicky po smrti manžela snaží postavit na vlastní nohy a naráží na své sebeklamy (Ženské zbraně), jenže nakonec je z ní v Zelenkově podání karikatura naprosté blbky. Voříšková a Adamczyk nemají ani to - celých dvanáct dílů jsou jejich postavy charakterizovány pouze promiskuitou. A Neužil ml. s Čermákem jsou prostě hodní ňoumové hledající svou bohyni, které by mohli sloužit. Češi se konečně naučili točit sitcomy jako v Americe, jen s tím rozdílem, že tady jsou všechny postavy bezcharakterní svině. Snad se někdy v budoucnu naučíme točit i "dramedy".

Kdyby se seriál doplazil k tomuto konci po šesti našlapaných dílech, mohlo to být super.

Konečně se ze sitcomu zase stává seriál, který k něčemu směřuje. Jenže pořád jde o změť k sobě moc nepasujících scének. Pro najednou postavy začnou citovat tuto divadelní hru (a film), když nikde nebyla zmínka o tom, že by ji Studio Zero nebo některá z postav dabovaly?

Po devíti dílech už jsou ze všech postav absolutní svině bez špetky sympatie.

Když se postavy na začátku hádají, má to v sobě hloubku a náboj. Ale Zelenka raději hned uhne k sitcomu, a vztahy postav mu jsou putna.

Když nevíš, jak vyplnit půl hodiny, vraž tam Filcku.

Lego Příběh bez příběhu, aneb když je místo dramatického oblouku vše vystavěno okolo složitého moralizujícího konstruktu. První půlka se ještě nese ve stylu mechanického sitcomového vtipkování a popkulturních odkazů, ale pak nastoupí křečovité propojování s realitou. Ale dám tři hvězdy za upřímný konec ve stylu Michala Viewegha - dívky vítězí nad chlapci, neboť cílem života dle LEGO filosofie není hledání pokladů, či vesmírné bitvy, ale hypotéka na domeček v satelitním městečku, nebo pro ty nejbohatší v klidu za městem. Emmet to věděl od začátku, Batman k tomu musel být doveden. Jen jedno jsem nepochopil - chtít být jako Chris Pratt je špatné?