argenson

Nějakým záhadným způsobem se mi v životě podařilo úplně se vyhnout všem bondovkám, takže případné parodující prvky jsou mi buřt. Já jsem se pobavil, krásné ženy sviští v krásných autech, pánové promlouvají v dementních větách a používají úsměvné zbraně, má to spád a nutný happy end.

Mě to nedává smysl, kdekoliv měla Michèle Mercier bejt za dámu, tak měla punc kurvy, zatímco tady, když konečně hraje prostitutku, tak vypadá spíš jako venkovská pipka, která má permanentně otevřenou pusinku v údivu nad tím, co se kolem ní děje. Využití dobově populární dvojice Mercier-Hossein se mi líbilo víc v o něco mladším filmu Une corde, un colt. Tady se celkem nic neděje, čemuž ještě napomáhá Jean Gabin svým hereckým projevem ve stylu není kam spěchat. Ale má to velmi dobrou hudbu, sympatickou kameru a poetiku francouzských šedesátek.

V podstatě přiblblá bakalářská historka, povýšená ovšem do solidního nadstandardu hereckými výkony herci z nejlepších.

Téma stále aktuální a vděčné. Tady je to ovšem podáno stylem, který se dá snadno a rychle zapomenout. Což ovšem nic nemění na tom, že Dana Syslová byla neselhávající v rolích laskavých maminek, stejně jako Lucie Matoušková byla perfektní v rolích pubertálních vysíraček.

Jedna z mnoha socialistických taškařic té doby. Vtipu je tu dost pomálu, děj lehce překombinovanej, jako vždy to ale zachraňujou příjemné herecké výkony. Zatímco Karolině a Dagmar to velmi sluší, učinit z Josefa Langmilera sexuální mašinu je nepochopitelnej úlet.

Se docela divím, že několik mých oblíbených uživatelů, od kterých bych to nečekal, bere tuhle slátaninu na milost. Já teda rozhodně ne. Laciná skládanka bakalářských historek s nulovým vývojem děje a postav. A komedie určitě ne.

Herecký výkony ano, exteriéry a kamera ano, mezivstupy Svěráka staršího výborný. Ale jako celek za mě debilní slepenec tří pohádek, který jsem nikdy neměl rád.

Svatojánský věneček mě nasral už v létě, když jsem se chtěl vydat na výlet do Uherčic a zámek byl celý léto zavřenej kvůli natáčení. S povděkem ale kvituju výběr téhle málo známé památky. Jestli měla tristní podoba uherčického zámku korespondovat s podobou krále, smysl to dává, ale uvědomil jsem si, že v posledních letech v pohádkách král jen výjimečně bývá autoritou. Většinou ale za A) vypadá jako dement nebo se za B) chová jako dement, v případě Bolka Polívky platí A i B. Zajímavým překvapením tu je Pavel Liška, který sice hraje jako vždycky, přesto v rámci celku působí démonicky. Excelentní Jaroslav Plesl v nevšední dvojroli. Sympaticky funkční dvojice Mádl-Jansová. Má to ovšem docela složitej děj, dost historicko-politických odkazů a lingvistických vtípků zabíhajících do ruštiny a italštiny, takže pro děti je to podle mě prakticky nepoužitelný. Ale mně se to líbilo. Dávám tři z pěti. Čtvrtou přihazuju za Uherčice, kde se příští léto doufám nebude nic točit.

Scénář velmi slušný, zápletka výborná. Pak si ale asi někdo řekl, že kdyby náhodou nevyšla ta pohádková linie, tak tam nasereme spoustu vtipných (rozuměj směšných) figurek, aby byla sranda. Což úplně nebyla. Asi proti plánu mi přišel směšnej i drak. Lépe by bylo uchovat tajemno, než tenhle přerostlej pterodaktyl, jehož lze snadno přeprat klackem z Hvězdných válek. Herecky dost zklamala starší generace v obou královských párech (Hanzlík, Freimanová, Štěpánek, Adamovská) plus Abrhámův čaroděj. Naopak Patrik Děrgel má potenciál a působí velmi sympaticky. V posledních letech je možno pozorovat i růst Jaroslava Plesla ve výborných vedlejších rolích. Jako celek na nedělní odpoledne moc pompézní, na Štědrý večer je to ale málo.

Triviální, přitom nesmyslně překombinované. Téma s drobnými nuancemi vykradené z mnoha podobně laděných televizních filmů 90. let. S málo výraznými herci a chabými výkony. A když čtu zdejší komentáře, tak jsem asi koukal na jinej film. Za mě sračka s ratingem max 20%.