Big Bear

Moc bych se nedivil, kdyby při náhodné návštěvě země galského kohouta někdo nechtěl Clarcsonovi vyprášit jeho orangutánní hřbet tvrdejma bagetama a pak jej zahnat v úprk házením plněných šneků podobně jako se to to stalo v Agentině kameny v jednom ze speciálů Top Gearu. Pravda, některé technické detaily jednotlivých prezentovaných strojů francouzských značek opravdu budily zvídavé dotazy a zvedaly obočí - co k tomu sakra tvůrce aut vedlo?!. Jako topdebilitu i já sám považuji to autorádio uložené mezi sedadly a ještě kolmo ke směru jízdy :-). Hodně jsem se nasmál u výjezdu na kopec, byla to stará dobrá prča jak ji známe. Kucí trochu zestárli, nejvíce je to vidět na Jeremym, ale pořád se evidentně u natáčení dobře baví a to se pak věřte nebo ne přenáší skrze záznam i na diváka. Takže dobím 4 croissanty do kazetové mechaniky autorádia! * * * *

Jak na nový rok, tak po celý rok? Uf..tak ještě , že to zachránil pátý díl Marie Terezie... Protože kdyby šlo jen o TO, byl by alespoň pro mne letošní rok zdá se zcela ztracený... TO jsem absolvoval v rámci další escort mission s omladinou. Viděla už dvojku a chtěla i tu jedničku, že se to prej celé rozuzlí jako co a proč bylo, že bez začátku je dvojka špatně pochopitelná... No, já mám celkově s horory problém. Fakt bych jim dal šanci, ale těch u kterých jsem měl fakt husinu od strachu bych napočítal jen pár a to ještě po dlouhém listování svými recenzemi. TO mezi ně zahrnout fakt nejde. Nelogická nekonečná blbost (stopáž 135 minut!!!) vzbuzující opět u mne jen jedinou otázku. Pro koho je tenhle film? Pro dospělé? Těžko. Pro pubescenty? Těžko. Pro osmileté děti? Snad, tam by ještě mohlo těch pár lekaček či svítících očí klauna s vodnatelnou hlavou a vetřelčím chrupem zabrat. Samozřejmě jen ve sklepě, kde ač je světlo, děti tam chodí zásadně po tmě.. . Ale to je bol mnoha hororů. Lidi raději běhaj temným barákem a řvou strachy z každého stínu, místo aby si rozsvítili... Tak nějak mne napadlo, že u nás party dětí v dětských filmech spolu s VB chytají zločince nebo s rytířem Brtníkem z Brtníku a s Leontýnkou opravují gotický hrad Krakovec. V Americe podobná partička bez pomocí skřítků vylezlých z nory mlátí vyděšeného Ronalda z McDonalda bejzbolkami v kanalizační stoce. Inu jiný kraj, jiný mrav, každopádně já raději Pribiňáčka coby pramen zdraví z posázaví! Dávám za jeden píchlej červenej balónek!  *

Takhle nějak by mohly vypadat koprodukční výpravy ČT do naší minulosti, nebo do minulosti všeobecně. Podobně jako tak činí např. už dávno BBC a která je v tomto směru zatím nepřekonatelná. Film je složen v podstatě jen ze zásadních monemtů závěrečných roků vlády MT, přesto nejde o nudné vyprávění a baví celou dobu. Výprava byla skvostná, obzvláště ten závěr mne dostal. Zas a znovu musím podotknout navzdory těžkým časům po Bílé hoře a steskům o nadvládě Habsburků, že můžeme být rádi, že nám vládla právě Marie Terezie a její syn Josef II. Nebýt jich, možná bychom byli sto let za opicemi. Nad některými patenty člověk i dnes žasne a jak revoluční to muselo být tenkrát, to si jen těžko představit... * * * *

Karel Zeman byl génius. Filmaři jsou podvodníci! To mi vždycky mi v dobrém říkala mamka (třeba když jsem film obrečel) a Karel Zeman byl král podvodníků. Tenhle dokument nám tak trochu poodkrývá jeho kouzla, ale ruku na srdce... neměla zůstat navždy skryta jen v jeho ateliéru? Neztrácí kouzlo svoji kouzelnost vyzrazením? Nestává se pak jen řemslně provedeným, ale obyčejným trikem? :-). * * * * *

,,Promiňte že se připojuji tak pozdě, ale u nás se stalo něco strašného! ''   ----  Hnusný čínský vir postavil nepřipravené Čechy před mnohé otazníky. Ještě horší bylo, že řešení bylo nutno vymýšlet hned, za pochodu a to tím rychleji čím rychleji narůstala čísla nakažených. Vžily se nové názvy do naší krásné češtiny jako homeoffice, lockdown, antigení a PCR testy, domácí karanténa, distanční vúuka, reprodukční číslo R atd...    i starší generace byly najednou nuceny začít více používat počítačů a vzdálených připojení přes Skype, Teamsy, Webex atd... Kdo je veřejně hodně činný, někdy z těch všech komunikačních platforem a z různých schůzek v nich doslova šílel. Rodiny najednou začaly žít opravdu spolu a to ukázalo další problémy díky ponorkovým nemocem. Navíc rodiče museli zastoupit ke své práci a starosti o dům i učitele, takže o napjaté momenty v domácnostech nebyla nouze. Do toho starost o naše rodiče a prarodiče, zprávy o prvních nakažených a i o prvních zemřelých... Nejprve z okolí, pak už i často z kruhu rodinného. Leckdo si tím svinstvem prošel sám, ti s mírnýmy příznaky tvrdí, že to byla brnkačka. Ti co se vrátili z druhého břehu mají k téhle hnusné nemoci respekt. Tenhle seroš je samozřejmě přitažený za vlasy, ale takhle zpětně krásně zmapoval tu šílenou dobu, kterou jsme si zatím prošli a ve které ještě tak trochu stále jsme. Díky různým lidem ve skupině se skvěle podařilo ukázat všechna možná názorová spektra od lidí v první linii po ty co věří konspiračním teoriiím. Bylo tam pár hluchých míst, ale jako celke to byl skvělý nápad. Ryze česká  odpověď na dobu strávenou s covidem. Něco asi člověku i uniklo, protože nešlo sledovat každé z oken a já si mockrát všiml, jak geniálně vtipně se tam k probíhajícmu ději jednotliví účastníci schůzky projevují... Byl to detail, ale zatímco třeba Marek Daniel cosi recitoval, Zoubková gesty posiluje účastníkům auru a Neužil se snaží naštvaně odlepit z prstů papírový kapesník protože babička při sledování youtube upatlala klávesnici marmeládou :-). Ačkoliv jsme různí a máme různé názory na lecos, seriál velmi hezky v závěru ukázal, že i navzdory nebezpečnému viru Češi když jde do tuhého přestanou řešit kraviny. Prostě se opravdu umíme semknout a být neuvěřitelně obětaví, laskaví a sounáležití. Bohužel se to ale děje jen v dobách největších průserů. Já byl se seriálem moc spokojen, mimochodem včera nám zachránil silvestrovskou zábavu u TV těsně před půlnocí, protože na nic pořádného se tam koukat nedalo! Dávám za 4 opakovaná připojení s videem a zapnutým zvukem! * * * *

Kdo by neměl rád Mr. Beana. Nikdy nezapomenu jak jsme se u těch prvních dílů váleli po zemi smíchy a jak můj táta jindy noblesní chlap od smíchu hýkal tak, že se mále udusil. Nikdy jsem jej tak neviděl. Bean je opravdu světový fenomén. My Češi díky naší poloze jsme museli spíše místo síly využívat v dějinách jisté lstivosti, důvtipu a ano někdy i vychcanosti abychom dosáhli svého. Řekl bych, že chování pana Beana je české povaze v některých ohledech obzvláště blízké. Nevím zda je to pro nás lichotivé, ale alespoň z hlediska chápání Beanových pohnutek je to pro nás velké plus a máme možnost si jej tak naplno užít. Tenhle dokument mi ale moc nesedl. jednak tam k vám nepromlouvá Mr. Bean, ale šedovlasý asketický Rowan Atkinson. S hrůzou jsem si uvědomi, že kdyby měl brýle připomínal by Šimona Pánka z jedné ziskové politické organizace, které jsem si kdysi dávno velmi vážil. Nevěděl jsem, že za Mr. Beanem je širší tvůrčí skupina a že většinu zápletek nevymýšlel Atkinson, ale jeho přítel. Co Atkinsonovi ale nelze upřít je to, že vždy z polotovaru udělal dokonalé umělecké dílo v každém gestu či pohybu své figury. Dokument připomene i pár známých scének a je tam vysvětleno proč to skončilo čtrnáctou řadou a tvůrci se rozhodli pro film a poté pro kreslený seriál. Já tvrdím, že ve filmu už nikdy Mr. Bean nefungoval tak jako v krátkých skečích a ke kreslenému se vyjadřovat nebudu. To už je jen generátor na peníze těm co Beana vymysleli. Ale proč ne, když je něco dobře provedené, měla by být za to adekvátní odměna. A Mr. Beana zná celý svět. Pro mne tím dokumentem bylo možná poodhaleno něco co jsem asi vědět nemusel a možná ani nechtěl. * * *

Geniální nestárnoucí komedie s JPB a krásnou Jacqueline. Co tomu dalo ale další Frantíky nezaměnitelný šmrc byl náš dabing. Zkusil jsem přepnou na původní jazykovou verzi a sorry Belmondo, ale náš pan Tříska má hezčí hlas než máš ty sám! :-). Dávám za 4 popsané a zmačkané listy budoucího akčního románu o Bob Saint- Clarovi! * * * *

Tak takhle by měl vypadat film o závodních autech. Nechybělo nic. Šedesátky a sedmdesátky byly zlatým věkem automobilismu, nejen na závodních okruzích. Dnes by asi jednu přiblblou švédskou holčičku kleplo kdyby viděla co se propálilo paliva a pneumatik na okruzích všelikých to závodišť své doby. Různérychlostní, vytrvalostní a rallye závody byly v těch časech nesmírně populární. Samozřejmě, že značky soutěžily mezi sebou. Výhra v závodech znamenala zvýšení prodeje aut mezi běžnými spotřebiteli. Neznám podobrnosti ohledně Shelbyho, Forda a Ferrariho a tak spoléhím na pravdivost filmu. Zdá se, že pan Ford byl dost sketa. Předpokládám, že ti starší v panu Ferrarim poznali Rema Girone z mafiánské Chobotnice. Ať si kdo chce co chce říká, Ford GT 40 byl nádherná kára! Dávám za 5 rychlostních stupňů. * * * * *

Jo, po Cortině jsem jako prcek pokukoval, ta zadní světla byla nezaměnitelná. Forda Taunuse GXL jsem mohl mít za 5000 Kč v devadesátkách, jenže kdo tehdy mohl tušit, že se dnes bude zachovalej škodylak stodvacítka dražit za milion. Ale jako majitele (bývalého) dvou řad Mondeí kombi mk. II a mk. III se mne už pořad značně týkal. Do prvního Mondea jsem přestoupil v době kdy dodělával nás Favorit a bylo to jako přestoupit z žebřiňáku do kosmické lodi. Přechod do modernější verze Mondea už takovým šokem nebyl, prostě už jste věděli do čeho jdete. Obrovský prostor, plná výbava a navíc automat. Obří páka automatu a palubní deska i se středovým panelem a kontrolkami navozovaly dojem, že jste spíš v kokpitu letadla. To auto jezdilo málem samo. Letadlová loď na silnici, vytuněný dvoulitr neměl problém při předjíždění s kýmkoliv a v kopci když se skoro dvoutunová mašina rozjela to bylo jako vlak. Oba své Fordy jsem miloval, byť kamarádi pohrdlivě blekotali Fordem tam, vlakem zpátka. Nikdy nás ani jeden nevypekl. S radostí jsem si tedy projel s automobilovou svatou trojicí vývoj Fordu jak šel čas. Současné Mondeo se bude vyrábět do roku 2022, pak končí. Možná se tak nemá dít, možná ano. Oplákaval se konec Cortiny, Sierry (známej na ni dodnes pěje ódy jako nejlepší auto co kdy vlastnil), oplákavt se bude Mondeo. Ford ale vždycky přišel s něčím novým, co vyrazilo dech. přeji mu ať se mu daří dál navzdory green diktátu a uřvanejm frackům jménem Gréta. * * * * *

Zprvu jsem měl dojem, že koukám na nějaké volné pokračování Všechny cesty vedou do hrobu.  Začátek byl totiž neskutečně vtipný. Druhý příběh mne zarazil svým koncem a pak už jsem z údivu občas nevyšel. Místy je film sakra drsný. Tenhle western je v podstatě složen z několika povídek ze své doby. Ta rozhodně nebyla jednoduchá a v tehdejší Americe jste mohli zařvat nejroztodivbnějšími způsoby čím se zase obratem vracím ke Všem cestám do hrobu, které toto hned v úvodu vysvětlují :-). Jinak nemám co dodat. Herci vybraní skvěle, kamera nádherná a ty lokace! Bože Severní Amerika má tak nádhernou přírodu ! Mrzí mne, že na sebe povídky alespoň nějak vzdáleně nenavazovaly. Film je vlastně prezentován jako kniha dobrodružných příběhů, co kapitola to jeden příběh z Divokého západu. A i ty příběhy jsou jakoby vytržené ze svých samostatných knih. U řady z nich netušíte proč někdo někam jede, nebo co ho vedlo k jeho konání. Prostě do nich se čtením první věty naskočíte... Podobně je to i s jejich konci, kdy také v podstatě nevíte co bylo dál... Asi to byl záměr, ale film to dost tříští a roztříštěno je to už tak těmi samostatnými příběhy. I tak ale dávám za 4 výstřely z coltu, protože jsem si to po dohrání hry Call of Juarez Gunslinger parádně užil! * * * *