Big Bear

Eh..nevěřil jsem, že je to tak hrozné jak jsem slýchal. Ale je. Celý formát je dost podivný a je jedno zda jde britskou licenci nebo ne. Boj s dezinformacemi proč ne... Ale, že se do toho pustila zrovna ČT proslavená svojí neobjektivností, nadržováním oblíbenců a tutláním horkých zpráv pokud se neslučují se zadáním šířit sluníčkovou náladu za každou cenu. Asi by mi to bylo normálně jedno a přepnul bych to, respektive na to ani nekoukl, ale já na vtuhle hrůzu přispívám každý měsíc ač nechci a to mně štve. A to jsem slyšel pána direktora, že se koncesionářské poplatky dlouho nezvedaly a už je zase pomalu čas diváctvo skrouhnout o nějakou tu pětku... Tohle řadím k propagandě a dávám - ODPAD

Tak jsem si včera po hooooooooodně dlouhé době dal zase tuhle Herzovu jízdu se závodním speciálem Vampír Ferat (Škoda 110 Supersport). Vůbec nechápu zdejší nízké hodnocení! Stoker by byl myslím nadšen a až se divím, že soudruzi dovolili aby tento film vznikl a šel do kin. Nejen že se vymyká soudobé místní tvorbě, ale skvěle doplňuje osmdesátkové filmy té doby, která se podivnými vozy jen hemží. Tady to má ale navíc punc české originality. Moc jsem si užíval Menzela, Schmida i sexy Břežkovou. Dáša byla taky fajn a celkem jsem zíral jak se dá honit po českých okrskách dvanáctsettroska se zapnutým majákem. Film by asi nebyl ale tak parádní bez jedné věci. A tou se super Hapkova hudba. Hlavně v závěrečných pasážích rallye, kdy Vampire projíždí tmou s plně rozsvícenými reflektory včetně těch přídavných na kapotě ty záběry spolu s temnoým hudebním podkresem byly opravdu až mysteriózní. Po těch letech jsem čekal u sebe jen mírné ušklíbnutí , ale nakonec zůstala velká míra spokojenosti a i obdiv k nadčasovému dílu. Mimochodem co by tomuto pohonu řekla šílení Gréta? To je ještě ekologičtější než auta na elektřinu ! Není ona Gréta také z rodiny paní Ferat? :-) !!! Já dávám rozhodně za 4 krevní konzervy ! * * * *

Co se v mládí u Vietcongů naučíš, v stáří jako rančer když najdeš. Unést seniorovi Johnu Rambovi, kterej tráví důchod na farmě v Arizoně kde si léčí ty svý válečný běsy milovanou skoro vnučku není zrovna dobrej nápad. Jenže Mexikánci koukaj hlavně po penězích a holka jako holka že jo... Hlavně ať obšťastní co nejvíc kunčaftů za den, pro ně je to je to jen nástroj na prachy. A tak Sly zase oblékne svůj sepranej vojenskej kabát s kapsami, vysadí léky na cukrovku, přibrousí tu z jedné strany tu z druhé svůj commando nůž se zubatou střenkou nahoře, nakopne starou Fordku a vyrazí k mexické hranici táhnouc za sebou oblaka prachu... Už jen lokacemi je toto v podstatě western. Výlet do vlhké asijské džungle ani svist rotorů Hueyů nečekejte, tady to bude horké vyprahlé Mexiko se zkorumpovanou policií a všudy přítomnou mafií. A taky jedním gringem co hledá s fotkou v kapse dívčinu. Sly vypadá pořád dobře, ale trochu mi z jeho obličeje zavanul botulotoxin vpravený injekčně do vrásek. Obličej tak působil celkem mladším dojmem k unaveně vypadajícím očím 73 letého chlápka. Ale to může být jen můj dojem. Film je nadupaný akcí a od prvopočátku tušíte o co vlastně půjde. Rambo je ikona, je to filmová legendární postava z dob zlatého věku akčních filmů, z dob kdy ho pamatujeme na šílených videonahrávkách s ještě šílenějším dabinkem... Od Ramba prostě nečekáte, že bude propočítávat dráhu asteroidu, který se blíží k Zemi, nebo luštit číselné řady ozubených kol Enigmy. Od Ramba čekáte pořádnou masáž a tady se vám jí dostane měrou vrchovatou. Sice ta vytuněná farma na konci byla skoro až moc (co kdyby si sousedka přišla půjčit vejce nebo hrníček hladké mouky? :-), ale jak říkám, k Rambovi tohle prostě patří jak klobou se štětkou k Sudeťákovi. Dost jsem se bál. Last blood vstupovala leckomu do těch nejlepších filmových vzpomínek a v podstatě všechny díly Ramba si drží velice slušné hodnocení. Není jednoduché navázat a nezprznit legendu. Tady se to ale bohudíky podařilo. Dávám tedy za 5 claymorek do tunelu - samozřejmě - front toward enemy - ! :-) * * * * * .

Knihu jsem nečetl a tak nepolíben ničím, jen znalostí toho o jaký objekt s jedná jsem se včera podíval na tento film. Už od prvních záběrů mne zaujala hudba a nádherná až Malickovská kamera dávající důraz na detaily. Obě seveřanky mi svými obličeji zprvu nějak nevyhovovaly a chvilku mi trvalo, než mi jejich obličeje sedly. Film ve fiktivní rovině pojednává o samotném vzniku vily i o jejích obyvatelích napříč divokým dvacátým stoletím. Našim československým dvacátým stoletím. Stoletím první republiky (idealizované, protože ne každý byl pan továrník a bydlel ve vile), stoletím nacismu a druhé světové války, stoletím poválečných zmatků, stoletím nástupem komunismu, brutálními padesátými léty a uvolněným nádechem v letech šedesátých, stoletím ruské okupace v roce 1968 ... Stoletím, kdy se v zámcích chovali vepři, skladovala zemědělská technika a kdy se nechaly zchátrat objekty nedozírné umělecké hodnoty. Vila Tugendhat toto století naštěstí přežila, byť i ona si prošla tím vším a leckdy měla namále. Co říci k příběhu a samotným lidem ať už skutečným či filmovým? Myslím, že přes všechna příkoří dopadli ještě dobře. Ne každý měl možnost prchnout před hnědým morem a dočkat válku v pohodlí neutrální země. Většina našich Židů skončila v Terezíně a pak kdesi v Polsku, kde končily železniční tratě u vysokých komínů krematorií. Ani pro ty šťastné to ovšem nic nemění na bolesti s jako dotyční vzpomínali na vysněný dům tam za hranicí z ostnatého drátu a jak musel bolet návrat při deroucích se vzpomínkách na ty slunečné dny pohody před válkou, než se všechno zhroutilo. Vyprávění příběhu samotného mi úplně nesedlo. Jsou tam necitlivé střihy mezi jednotlivými klíčovými etapami děje tak jak šly dějinné události. Jako by někdo vyprávěl své dávné vzpomínky a pamatoval si jen významné úseky, vyhrocené okamžiky... Sledujeme hrdinku jak je schovaná před ,,osvobozujícími'' Rudoarmějci ve skříni a střih, jsme v padesátých letech... Jenže tenhle film je spíše o pocitech. Není to rodinná sága ani historický film... Je zvláštně melancholický, lehce smutný a zase mně u něj napadlo jak se tenkrát ve třicátých letech mohlo žít krásně kdyby se v Německu nedostal k moci ten knírkatý malíř. A jak se nám mohlo žít krásně dál, bez války, komunismu, morálního úpadku národa... Vila Tugendhat byla nákladně zrekonstruována a dnes se skví zase ve své téměř původní kráse. Morální stav tohoto národa se ani po 30 letech svobody doposud zrekonstruovat a obnovit nepodařilo... Dávám za 4 výkresy Me - 262 a divím se podhodnocení tohoto zajímavého filmu. * * * * *

Bezkonkurenční herecký koncert Jiřího Sováka. Menšík tentokráte jen přicmrdnával, ale sledovat Sováka, to byl požitek. A ty dialogy... ! Další z geniálních scénářů, kde stačí stůl, dvě židle, dva herci, hromada jídla a jinak nic. Žádné další kulisy nejsou třeba. Vlastně počakt! Ještě jeden bernardýn Bohouš! Tohle je za 5 kůžiček z tlačenky s hořčicí! * * * * *

Tohle byl takový lidský příběh z jedné socialistické rodiny. Šulcová byla občas na tečku a rozhodně nebyla ženou na které žehrají dnešní feministky čtařicítky nechtějící skončit jako své matky. Tedy ženou co přivítá každý večer unaveného taťku se stuhou ve vlasech, nechající ho číst si na kanapi noviny, ohřívajíc zatím večeři během úklidu kuchyně a dělání úkolů s dětmi. Magda je žena komandýr a občas jsem se Haničincovi divil, že to dává tak v klidu. To jiskření mezi nimi mne bavilo. Nebylo to jiskření erotické, nebylo to jiskření ani páru v posledním tažení manželství, bylo to takové to zdravé jiskření zkušených lidí, kteří už sakra dobře znají své protějšky. Znají hodnoty vztahu a ví kde jsou meze. Pak je prostor pro ironii i vtip a to bez urážení. Oproti tomu Vladyka působil děsně infantilně a občas se tak i choval A ten obří medvěd na jeho nočním stolku to jen potvrzoval... Trable socialistické hlasatelky mne až tak moc nezajímaly a nebýt tam té vztahové linie, asi by mně to moc nebavilo. Celkově je film zajímavý hlavně tím jak jsme tenkráte žili, v jakém prostředí atd... Retro. Dávám tedy za 3 tlakové níže. * * *

,,Víte za mých časů když se nešikovně zacházelo se sekyrou, způsobovala mnoho utrpení... tento stroj je šikovný ! '' ----- Francouzská revoluce byla fakt šílená doba. Hlavně pro šlechtu, jenže pak už to mlelo všechny... Dokonce nakonec i samotné děti revoluce. Stačí si přečíst paměti pařízského kata co to bylo za hrůzovládu když se občané a lůza chopili moci. Ačkoliv je tenhle film komedií kdo chce tu šílenou dobu z toho pocítí. Skvěle tam pak samozřejmě kontrastuje středověký rytíř coby šlechtic své doby, tedy vymakaný silný válečník se šlechtou té doby... Tedy muži s parukami (leckdy zdegenerovaní), s napudrovanými obličeni v bílých punčochách píšící básně :-). Tředí díl naštěstí moc nepřeskakuje mezi minulostí a současností a v podstatě se drží hlavně v době francouzské revoluce. Tvůrci si šikovně poradili s faktem, že Reno a Clavier mezitím zestárli. Kulisy byly fajn, kostýmy také, potěšilo natáčení u nás i účast českých herců v čele s Markem Vašutem. Bohužel na mně to bylo až moc dlouhé. Ty necelé 2 hodiny filmu byly skoro dost... Konec docela zaujal, přeci jen mám druhou světovou rád. Ale kolikrát nás ještě díky chybám lektvaru chtějí filmaři provádět francouzskou historií? Nebude to po čtvrté a jako že to má k tomu našlápnuto... už nuda? Dám za 3 vši z galejí. * * *

,,Teď odkvač, jakmile budu žádati tvých služeb, hlesnu ! '' --- Dvojka volně navázala na jedničku a jelikož začíná ve středověku, hned se mi to moc začlo líbit. Svůj díl měla i vybroušená středověká mluva a nejsem si tak jist zda tomu svůj díl kvality nedodal český překlad a nádherná to naše mluva jenž se češtinou zove. Každopádně Pavel Soukup opět skvěle daboval Jeana Reno a ty dialogy jsem si vyloženě užíval. Bohužel, tím, že jeho sluha zůstal v současnosti, přenáší se děj po chvilce i tam a tam u mne to moc nebavilo. Zase tam běhala ta nesympatická bezdomovkyně atd... Prostě taková uřvaná a užvaněná francouzská záležitost, kdy se občas usmějete, ale smíchy se válet po zemi nebudete. Cestování chodbou času budu v tomto díle celkem frekventované, protože zatímco v prvním to měla být jednorázová věc pro záchranu tchána, tady už je v postavách tady a tam celkem zmatek. S úsměvem jsem sledoval kolik šlechticů potomků středověkkých rodů se bezpečně dožilo dneška navzdory revoluci, která si vyžádala hektolitry modré krve :-). No a revolucí i dvojka končí a na trojku se fakt těším. To je období, které mám po středověku také rád a jelikož oba hrdinové mají potomky v současnosti, je jasné, že i za francouzské revoluce museli mít své vnoučky a pravnoučky... Na ten střet se tedy velmi těším ! Tohle bylo za 3 skříňky na trubadůry ! * * *

Takhle to prostě bylo, o tom žádná. Nic logičtějšího zatím nikdo nepředložil a asi už ani nepředloží. Klaním se Darwinovi, protože s něčím takovým přijít tenkrát...To musel být masakr a vrchol rouhání. A dnešní mocná a moderní věda v podstatě jen potvrzuje správnost té zvláštní 180 let staré teorie o přírodním výběru druhů. Co mne zaujalo byla skutečnost, že v dokumentu vůbec nepadl jeden z celkem zásadních důvodů Darwinova odklonu od víry v Boha. Tou byla smrt jeho milované desetileté dcery Annie v roce 1851 na tuberkolózu. Její smrtí Darwin s Bohem definitivně skončil a jeho víra vyhasla. Ano, kdo jiný by měl o tomto velikém muži natočit dokument než Sir David Attenborough. Sir běžně neužívám, ale tady je zcela na místě, protože tohohle přírodovědce a milovníka přírody a života ve všech jeho magických formách obdivuji stejně jako Darwina. Dokonce i zaprdění komunisté z nějakého důvodu dovolovali před revolucí pouštět jeho dokumenty o přírodě v televizi. Je neskutečné že ještě před necelými 200 lety byla Anglie skutečná velmoc a impérium se vším všudy. Lodi Royal Navy brázdily oceány celého světa, její stateční mužové zabarvovali další a další bílá místa na mapách či sbírali rostliny a živočichy po celém světě stejně jako Darwin nejen při plavbě na HMS Beagle. Jak málo stačilo a dnes je z hrdého království a impéria kolonie Pakistánu třesoucí se o to aby Skotové v dalším referendu neřekli UK své rázné ne... Smutné. A co by asi řekl Darwin dnešním názorům některých skupin, že již máme u našeho lidského druhu přes 40 pohlaví ? :-) Dokument byl dlouhý tak akorát aby bavil a nevyčerpával a já dávám za 5 zkaměnělin medúz a koho by zajímal film čistě o Darwinovi, jeho rodině a jeho revoluční teorii tomu doporučuji překrásný film Creation (2009) * * * * *

,,Ten Robespierre byl ale chytrý člověk ! '' - Pamatuji, že když jsem to viděl poprvé v devadesátkách, už tehdy jsem neskrýval mírné zklamání. Film byl totiž veleben skoro stejně jako chrabré činy Godefroye Udatného. Nyní kdy viděno po letech jsem se ve svém názoru utvrdil. Nějak mi to přišlo na ten geniální námět dosti uřvané a místy i fekální. Nemám rád humor ve stylu prdění a krkání. Tady pravda pro to byla trocha více prostoru, protože středověk to byl z hlediska všeho fakt masakr a z hlediska hygieny obzvláště... Vždyť po Římu s jeho lázněmi se lidé pak tisíc let prakticky nemyli... Myslím si, že z námětu toho šlo vytřískat mnohem více. Geniální byl třeba Saracén ve svém povozu bez vozataje :-). Tohohle kdyby tam bylo více, byl bych nadšen. Godefroy sice sem tam ponese cosi svojí dávnou mluvou, ale zdatně to přeřvávají ostatní postavy a kdo mi tam byl nesympatický fakt hodně byla potulná umělkyně z ulice... Jakýsi přízrak osmdesátých let jak co do módy tak co do vzhledu... Reno se pro roli rytíře hodil ale dokonale i s tím jeho středověkým sestřihem ala hrnec...Česká televize v obsahu kecá (ostatně jak je jejím dobrým zvykem neustále) protože kouzelník nebyl zlý. Vždy mně naštve, že obsahy píše někdo, kdo film ani nejspíše neviděl a na ČSFD má oficiální text (byť jsou tam vyslověně kraviny či spoilery) přednost před vypilovaným textem nějakého uživatele. Sám už jsem pár obsahů napsal a tak vím jak odpovědná a náročná je to disciplína, vždyť je to často to první co petenciální divák čte a co často rozhoduje o tom, zda do filmu půjde či nikoliv. Dávám tedy za lahve mýdla. * * *