Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (4 330)

plakát

Zapomenuté světlo (1996) 

Dle mého zatím nejlepší vážná role ze všech natočených filmů Bolka Polívky včetně Musíme si pomáhat. Zde prokázal že umí být nejen mimem, šaškem královny či mladý strojvůdce motoráčku, ale že může v klidu vyseknout nádhernou roli mladého vesnického faráře. Faráře který se ,,pere" nejen s režimem ale i s city ve svém srdci. Stejně jako Bolek faráře, zahrále zde Veronika žilková svoji životní roli v postavě nemocné Marjánky. Krásná byla i postava ,,človíčka Božího" Pechy. Nádherná věc, nutno vidět!

plakát

Musíme si pomáhat (2000) 

Námět perfektní, Polívka, Šišková a hlavně Dušek také. Satirikou míchnuté válečné drama, nejednou správně proplesknuto čecháčkovstvím a podělaností některých z nás, kteří když už je klid, vylezou a hrají si na hrdiny (Pecha). Kdo mi tam nesedl byl ,,Yo Yo Band " na konci. A nesedl mi dost. Dávám poctivé 4 * * * *

plakát

Veselé Vánoce, pane Lawrenci (1983) 

Na mně moc artovní (snad) záležitost vtisknutá do prostoru bambusových plotů zajateckého tábora pro spojenecké vojáky na Jávě po pádu Singapuru. Bylo tam pár silných momentů, ale celé mi to těžko drželo dohromady - nebo jsem na to zkrátka koukal ve chvíli, kdy se mi moc nechtělo myslet. Navíc Bowieho nemám rád ani jako hudebníka, ani jako člověka (už jen po vizuální stránce), takže mi tento jedinec - navíc v hlavní roli zcela nesedl. Jsou i lepší filmy o střetu kultur.

plakát

Proposition (2005) 

Proposition - nabídka. Zase jedna rána z čistého nebe, náhodně koupená za pakatel ve výprodeji DVD v podchodu metra....Tohle bych chtěl vidět na pořádném plátně....Drsný moderní western z neméně drsného australského kontinentu z konce předminulého století. Sluncem spálený vánoční příběh o spravedlnosti, právu, pomstě ale i o tom kam až a za jakou cenu sahá bratrská láska. Myslím že celé toto dílo perfektně charaterizuje přetextovaná koleda 5 Days of Christmas, kterou zpívají strážní nejmladšímu z bratrů ve vězení. Každá postava je zde originálem, všichni hrají naprosto přesvědčivě a to vše se odehrává v prostředí čarokrásného sluncem vyprahlého australského kontinentu. Syrovost je zde na místě a jen vtiskuje autentičnost, reálnost celého příběhu a prostředí kde se odehrává. Oprýskané a na troud vyschlé městečko Banyon, všudypřítomná hejna much, zpocení a zaprášení nejen psanci a policejní jednotka jež je stíhá, ale i všichni obyvatelé městečka... V úřadech a domech hlavních představitelů města však britský pořádek s čajem v porcelánových servisech, s nezbytnou podobiznou Jejího veličenstva na zdi. Takové byly začátky moderní společnosti (bílé) v Austrálii. Celé je to velmi podobné avšak s jistým časovým odstupem situaci v Americe a to i ve vztazích k původním domorodcům, zde Aboriginům. Nicka Cave a jeho The Bad Seeds mám rád už dávno, velmi mile mně překvapil jeho soundtrack k The Road. Zde si opět složil hudbu k filmu s Warrenem Ellisem (i on pracoval na The Road) a opět na jedničku. Hoši skládejte dál hudbu k podobně syrovým snímkům, moc vám to jde ! Moc jsem si pošmákl. Doporučuji vidět!

plakát

Zachraňte vojína Ryana (1998) 

Vylodění byl na některých úsecích fakt masakr a ani sami Amíci do Spielbergova Ryana neměli odvahu něco takového natočit. I v Nejdelším dnu máme padlé, ale to co na nás Steven nasadí hned v úvodu i milovníkům válečných filmů srazí čelist. Další děj je bez chyb a nemám výhrad. Snad jen toho patosu tam mohlo být krapet méně. Každopádně film je zkrátka kvalita jaké prostě Spielberg umí točit. Nicméně nebýt těchto a dalších hochů, kdo ví jak by na tom Evropa byla dnes. Byli bychom v případě Hitlerova válečného úspěchu zplynováni jako slovanská podrasa hned po židech (ano to bylo v plánu !!!)? Nebo by Rusové převálcovali celou Evropu a stali bychom se rusky mluvící občané jednoho velkého sojuzu? Thanks chaps..We will never forget. Snad jediné mi na filmu vadí a to, že sebral oscarové hlasy Tenké červené linii... Tyhle válečné filmy jsou klenotem a těžko říci, když jsou v jedné vitríně, který je lepší... Jeden z nich (jedno který) měl být nasazen v jiném roce. Konkurovat si nemohou, protože Malick není Spielberg a naopak. * * * * *

plakát

Osvobození Prahy (1975) 

Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!!

plakát

Sokolovo (1974) 

Český dobrodružný fiktivní válečný film nabitý všemi možnými tehdy známými herci...Pokud by se to mělo brát podle dobové přesnosti a historie, tak je snímek propagandistickým komunistickým odpadem. Naštěstí dnes už se ví jak to bylo, jakým masomlejnem naše jednotky musely projít a jaká byla ta podpora našich soudruhů z Rudé armády....

plakát

Poslední dny Sophie Schollové (2005) 

Válečné drama, kde hrdinkou je mladičká dívka, která se svoji protinacistickou činností uprostřed Třetí říše dostane do rukou gestapa. Německá opožděná reflexe, avšak velmi dobře natočená po všech stránkách!

plakát

Země nikoho (2001) 

Tak to bylo přesné a stejně absurdní jako celý bosensko-srbský konflikt. Ze závěru jsem šel do kolen a z chování modrých přileb UN také. Ať si je člověk vybaví kdekoliv, vždy jen přihlíží třeba i vraždění protože nemají mandát zasahovat...ale vodu v petce a pytlík rejže nebo žvejku vám z tanku hodí...... To je tak vše. Perfektní protiválečná satira u které se člověk zas až tak nesměje, protože se odehrává na pozadí bývalého válečného konfliktu, kde to skutečně blbě dopadlo.... Oskara to má právem a já dávám 4 * * * * . Snad to viděli i potentáti v NY a šéfové telvizních štábů kteří své war reportéry vysílají do míst konfliktů s cedulí PRESS na kevlarových vestách....

plakát

Konvoj PQ 17 (2004) 

Tento velkofilm je dost vyjímečná záležitost a rozhodně není pro každého, dokonce asi ani pro normální milovníky válečných filmů ala zachraňte vojína Ryana atd...Nenechte se odradit délkou celku, skutečně to není na škodu. Já panu režisérovi Kottovi tleskám, tento ruský epos velice mile překvapil. Kdo nečetl Konvoj do Murmanska, Kapitána Harinxe či Kruté moře asi nikdy nemůže mít z tohoto veledíla zážitek jako jsem měl já. V roce 1941 Hitlerova vojska stála před Stalingradem. Svět už pomalu pochyboval o schopnosti Rusů klást účinný odpor. Docházelo jim prakticky vše, továrny v troskách... Spojené státy a Británie se Rusku rozhodly materiálně pomoci na základě smlouvy Lend and Lease. Do Ruska tak začaly proudit skrze Arktický oceán a Beringovo moře z Británie, Islandu a USA tuny materiálu od munice po válečnou techniku, lokomotivy, pohonné hmoty, jídlo a léky...I na dokumentárních filmech z osvobození naší republiky či přímo Prahy je možno vidět náklaďáky Dodge, GMC, jeepy - to vše s rudou hvězdou.....Jakpak k nim Rudá armáda asi přišla :-)? Murmansk byl strategický v tom, že ani v zimě jeho přístav nezamrzal a měl dobré železniční spojení. Již sama cesta v arktických podmínkách byla nesmírně náročná jak pro lodi (zejména obchodní a transportní - často pro plavbu narychlo přestavěné a nedostatečně upravené) tak pro lidi. Krutý mráz pod 50 st. Celsia, často rozbouřené moře, nulová viditelnost, kry.. A do toho útoky odhodlaného nepřítele tyto životně důležité tepny přesekat. Ze základen v okupovaném Norsku se ze vzduchu o to pokušela Luftwaffe s Junkersy 88 (jsou hojně i ve snímku), Stukami a těžkými čtyřmotorovými dálkovými bombardéry FW 200 Condor. Na moři to byly eskadry válečných lodí a torpédoborců včetně hrozby největší - bitevní lodi Tirpitz a těžkého křižníku Admiral Hipper. Pod vodou pak ,,vlčí"smečky ponorek se svými navzájem koordinovanými útoky. Při zásahu lodi a jejím potápění ostatní většinou nezastavovali. Nemělo cenu tahat z vody trosečníky. Ti v mrazivé vodě vydrželi sotva 10 minut a nemělo cenu riskovat zásah vlastní lodi při zpomalení a lovení tonoucích... V horších případech se trosečníci ocitli v moři kde hořely na hladině tuny paliva... Německé ponorky na přímý rozkaz Hitlera o tzv. vedení totální války nesměly brát zajatce a naopak měly přeživší likvidovat. Hitler měl ten názor, že loď se dá spojenci vyrobit velmi rychle obzvlášť v USA, ale vyškolit člena posádky trvá dlouho...... Nevadí mi dlouhá stopáž, naopak tvůrci mají možnost skutečně detailně se věnovat všem aspektům konvojů do Ruska, ponorkové války atd...Dokonce zde zazní i Hitlerova obrovská záliba v bitevních lodích. PQ 17 byl jedním z mnoha konvojů, rozhodně né jediným. Měl pomoci Rusům v tíživé materiální situaci. Bohužel se neslavně vepsal do dějin jako konvoj, který kriegsmarine a luftwaffe téměř celý zničila. Chybným rozhodnutím prvního lorda britské admirality Dudley Pounda po zjištění, že Tirpitz opustil kotviště byl konvoj zbaven doprovodu křižníků a torpédoborců, čímž zůstal zcela bez eskortní ochrany. Transportní lodi navíc dostaly rozkaz rozptýlit se a přístavu dosáhnout individuálně. Transportní lodi neměly buď vůbec žádnou výzbroj, nebo jen dodatečně montované protiletecké boforsy a oerlikovny, případně lehké kanóny a jen ojediněle hlubinné pumy. Z 35 nákladních lodí jich bylo zničeno 26, přeživší lodi dorazily do změněného místa dojezdu Archandělsku. Film je po technické stránce, dobových reálií, uniforem a historické linii téměř bezchybný. Každá zvláštnost, či taktické kroky jednotlivých velitelů od Churchilla, Stalina i Hitlera až po jednotlivé admirály válčících armád, jsou zde jednoduše divákovi vysvětlovány. Tvůrci si vyhráli i s takovými detaily jako je označení beden na palubách transportních lodí. Člověk se dozví, že v bedně je americký půltunový náklaďák 4x4.. z USA :-). Druhá část snímku (zhruba od čtvrtého dílu) ubere z dokumentárnějšího rázu a začne se více zaměřovat na několik posádek Němců, Amíků i Rusů. Zde je více prostoru pro jednotlivé postavy a děj dostane individuálnější a osobnější rozměr. Někdo tu psal o novodobé ruské propagandě, či odpadu.. Ať se laskavě věnuje jiným žánrům, když opravdu kvalitní dílo nechápe - zde jsou podobné bláboly opravdu mimo a zbytečně shazují jejich pisatele. Ano, jsou i sem tam skřípající detaily i občas trochu rozmáchlé herecké výkony ruských herců, ale to je v rámci tohoto eposu odpustitelné. Povedenými a srovnatelné s dnešními americkými triky jsou zpracování náletů a námořních bojů. Počítačové animace jsou přirozené a nijak neruší. Z bonusus na DVD jsem se dozvěděl co vše bylo animováno a děláno na počítači a nestíhal jsem zírat jak je divák podváděn tím co vidí. Stejně tak s osádkami ponorek přestanete dýchat a jen budete čekat na ozvěny torpédových zásahů... Pane Alexandře Kotte a týme počítačových mág-grafiků já tleskám! Pro mne osobně je toto dílo jedním z nejlepších válečných snímků současné ruské kinematografie. Kravčukův Admirál jde za tímto skvostem daleko vzadu...