Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (4 340)

plakát

Lví král (2019) 

Jo, je to kompletní remake. Jo jsou tam ty samé písničky. Jo, příběh je prakticky totožný. Jo, postavy jsou stejné... Ale ! To zpracování je neskutečné. Kdo valil oči nad vizuálem u Mauglího, potká jej u tohohle úplně stejný zážitek. Chvilkami jsem až nechápal ty detaily. Jedním slovem nádhera. U písniček potěšilo, že byly v češtině a tradičně byl fajn i český dabink tedy krom hlasu první dámy Mufasy první dámou Havlové. Její hlas tam neseděl a byl opravdu hrozný. Nevím na co koukali ostatní, ale já se i s omladinou výborně bavil u bezpočtu hlášek zvířecích hrdinů. Takhle si zkrátka představuji rodinný film. A řeknu vám rovnou, kdyby Disney studio takto chtělo předělat více filmů co byly původně kreslené, vůbec bych se tomu nebránil ! A to i za předpokladu, že příběhy zůstanou stejné a bude to prachsprostá předělávka. Ono když se to umí, tak je to dokáže udělat úplně nový zážitek, byť ten příběh znáte. Já dávám za 4 housenky s krémovou náplní! * * * *

plakát

Jangsari: Yicheojin Yeongungdeull (2019) 

Když jsem se o tento film začal zajímat, nejprve mne napadlo, že půjde o remake 71: Into the Fire z roku 2010. Tam také hrstka studentů vzdorovala komunistickým hordám Severokorejců. Ale chyba lávky. Halt občanská válka si žádá velké činy i velké oběti a tak to jsou v tomto filmu zase studentíci co jdou do prví linie vyzbrojeni spíše ideály, odhodláním a někdy i pomstou. Jedná se však o jiné místo a jiný čas než u výše zmíněného filmu. Jihokorejci válečné filmy umí to víme. Umí a to tak dobře, že nejdenou jsem si říkal, kolik tak asi těch herců roztrhaly pyro efekty, protože tady když vybuchne granát, tak to není aní ani před hercem, ani za ním, ale pod ním... Zpracování i bojové scény splnily očekávání, prostředek filmu se trochu táhne, ale to je pochopitelné. Někdy se ve válce prostě řeší, že ten chtěný šutr kde nic není jsme tedy dobili, ale co dál? Munice nula, zásoby nula, posily nikde a spojení v pr... Proti celá mocná armáda podporovaná navíc Rusáky a Číňany. Je vidět, že Jihokorejce konflikt stále trápí. Nechtějí jen glorifikovat hrdiny, ale poukazují i na fakt, že normálním lidem válka brutálně vstoupila do života a z některých rodin se tak jen namalováním čáry na mapě stali najednou nepřátelé. Bohužel film je docela protkán takovým tím asijským patriotismem a jistou afektovaností. Vím, že mají kucí rádi slzičky, ale tohle na mně bylo zase pro jednou moc... Jinak jsem už starej pitomec, já Megan nepoznal... Samozřejmě mi hned blila výstražná kontrolka když se ve filmu objevila ta krásná herečka navíc v armádním outfitu z 50s, kterej já tak rád. Říkal jsem si sakra tu tvářičku já znám, co je to jen za kočku ! Kouknu do obsazení a ona Megan... Tohle jsou role pro ní a ne ta transformerská série... Bože jak já bych s ní válečně korespondoval ! Sečteno podtrženo, válečný standard z JK na jaký jsme zvyklí. Mně to zase doplnilo informace o tomto válečném konfliktu, který vlastně trvá doposud... Jen si mohli odpustit toho Hueye. V té době byl možná jen mokrým snem nějakého amerického inženýra a zkrátka ještě neexistoval . Dávám za 3 poslední zásobníky. * * *

plakát

Přes prsty (2019) 

Venku hnusně, mokro, bahnivo a tak snad proto mi film lehce sednul. Sice jsme ho s kumpány na chalupě nejprve asi po prvních 10 minutách vypnuli, ale tak nějak jsem měl chuť na něco letního a ano i na natřásající se prdelky volejbalistek a tak jsem mu tentokráte už sám dal šanci. Řezníčková ač čtyřicítka je ještě pořád kus pěkný ženský a její bříško by jí mohla závidět leckterá o 10 let mladší kolegyně. A zrzka Nesvačilová svým zjevem už zaujala ve vícero posledních českých u mne dvouhvězdičkových filmech. Bohužel na rozdíl od Hřebíčkové hrát moc neumí. Kdo byl vpoho byl Langoš s vousy připomínající Dana Vávru :-). A dobrej byl celkem i Dyk. Celé je to takové dost romantické, místy se ale i zasmějete. Oproti jiným soudobým hororům nakonec přitlačím míč nahoru a dávám za 3 . * * *

plakát

6 underground: Tajné operace (2019) 

Dlouhou dobu tuším, že Bay na něčem jede, ale teď už mám jistotu. A navíc bych řekl, že si zvýšil dávky. Tenhle akční úlet opravdu těžko hodnotit. Úvodní devastace renesanční Florencie byla zajímavá, ale zajídaly se mi ty ,,drsné'' kecy hrdinů v autě. Celé to bylo dost přitažené za vlasy včetně těch všelijakých bouraček, kdy ostatní auta po kolizi s autem hrdinů vybuchovala jak v Kobře 11. Co beru za krok ku reálnosti byl fakt a pro někoho možná naopak brutální, že z rozpůlených aut vylétávali lidé což jsem doposud v tak hojné míře v žádném filmu neviděl. Když jsem byl seznámen s tajnou organizací pochopil jsem, že film se musí brát s rezervou. Proto také svržení vlády (SPOILER!) v Turkmenistánu jsem bral už spíše jako fór. Tedy doufám, že to byl fór. Trochu mne děsí, že to Bay myslel vážně a že to je přesně způsob jakým Amíci nastolují demokracii ve světě. Aby bylo jasno, já mám Amíky rád. Vysekali svět ze dvou válek a když světovej policajt, tak raději ten z USA než z Ruska či Číny, ale zavádět západní model demokracie do zemí, kde mají podle svého letopočtu teprve středověk (a také to tam tak vypadá) prostě nefunguje. Kaddáfí, Hussein a málem i Asad by mohli vyprávět a podívejme se jak to tam teď vypadá. O Afghanistánu nemluvě mimochodem až teď boys předají vládu Talibanu, je vymalováno a každá oběť tam byla marná... Docela se divím, že si bay nevymyslel nějako fiktivní zemi. Dřive to byly ty různé Vahýristány a Azbúrie aby se někdo necítil dotčen... Pak Roth fiknul Hostel na Slovensko a přestalo si mlžit. Docela bych se divil, kdyby Turkmenistán nevznesl nějakou připomínku k filmu v podobě nějakého posla opásaného výbušninami .. Film střídá zajímavé lokace a v tom dost bavil. Jinak ale hlavní partička hrdinů mi moc nesedla a nechtělo se mi věřit, že ty křehké kočičky jsou tak drsné zabijačky nejen stejně drsné ochranky diktátora. Netflix začíná mít problém v tom, že je při penězích a tak nechává šílence jako Bay aby se utrhli ze řetězu což jde na úkor kvality. Tohle na mně bylo zkrátka už moc přeakčnělé a barevné a ty slzičky na konci... Eh... Dávám za tři odřené magnety. * * *

plakát

Poslední vlak (2006) 

Krásnou a slunečnou letní krajinou roku 1943 uhání směrem kamsi k východu vlak. Supící lokomotiva chrlí z komínu oblaka kouře a páry a za sebou táhne jeden osobní vagon a řadu krytých nákladních tzv. dobytčáků. Vnější až idilický pohled je v ostrém kontrastu s výjevy, které se odehrávají uvnitř nákladních vagónů. Po vyjetí z Berlína je vlak už několikátým dnem na cestě. Vagony jsou narvané k prasknutí německými Židy - obyvateli Berlína. Byl to dárek Hitlerovi k jeho narozeninám - Berlín zbavený veškerých Židů. Několik dnů jízdy již setřelo všechny společenské rozdíly mezi jednotlivými lidmi. Hlad a hlavně žízeň pod rozpálenou střechou dobytčáků je nesnesitelná. Také zápach, který se line z kýble coby sociálního zařízení, které pro tolik lidí zoufale nestačí. V každém z vozů se navíc kupí mrtví. Ty, které zabili střážní, ti kteří již neměli sil, nebo si život raději sami vzali. Jako na každém malém prostoru ve vypjatých situcích se i zde v každém z vozů tříbií charaktery. Našli se zde lidé stateční, odvážní i zbabělci. Řada z nich si uvědomovala kam vlak jede a co přeživší této strašné cesty čeká. Vždyť už jen způsob dopravy a chování strážných vypovídalo za vše. Pro některé tak bylo vysvobozením šílenství nebo tichá milosrdná smrt z vyčerpání ve spánku cestou... ---- Do tohohle filmu se mi nechtělo. O holocaustu toho vím tolik, že už mi to stačí. Měl jsem v rodině lidi co jej zažili a právě proto že vím, neměl jsem chuť sledovat to šilené utrpení, tu dehumanizaci lidí, kteří ještě pár let před tím než si museli našít na šaty židovskou hvězdu byli přáteli, sousedy, ctěnými lékaři, váženými umělci atd... Ale tenhle válečný film mi prostě chyběl v seznamu viděných a když na něj nedávno v jedné diskusi přišla řeč, řekl jsem si, že nastal čas jít do něj. Velmi potěšila účast našich herců, byť bych přál pánům hercům např. jako je Csongor Kassai aby jim nedávali stále jen role Židů. Je zajímavé, že Hybnera jsem tam vůbec nezaregistroval. Já tedy nevím jak ostatní a jak to mohlo někomu připadat špatně natočené nebo nudné... Podle mně ten kdo to točil velmi věrně ztvárnil to co se dělo ve vagonech všech těch vlaků z Maďarska, Polska, Slovenska, Francie, Holandska, Německa atd... kde si germán ,,čistil'' a arizoval svůj nový prostor. Šílené příběhy rodin, vyděšených lidí, umírajících kojenců atd... To vše ve filmu je. Nikdo nic nezakrýval tak je dnes v ultrakorektním přiblblém světě zvykem, nikdo nic nezamlčoval. Film měl ukázat hrůzy a brutalitu a perfektně splnil svůj účel. Když pak vlak projede branou Osvětimi, kde ,,sněží'' na nástupiště popel z krematorií, nepotřebuje divák znalý věcí už nic více vidět. Ví, že ti co přežili cestu mají jen malou šanci přežít otrockou dřinu pokud je ovšem postavili na tu správnou stranu, co znamenala žít a ne cestu do sprch... Tohle byl velmi silný zážitek (a to člověk vlastně sledoval dění uvnitř jediného vagonu) a velmi věrně zpracovaná látka. Dávám za 5 doušků vody. * * * * *

plakát

Spravedlnost pro Selvina (1968) (TV film) 

,,Cože 50 000 za vraždu? Čekal jsem tak 5 000! - Tak to ho donuťte k sebevraždě! '' ---- Čapkovu předlohu jsem nečetl. Do filmu jsem šel kvůli době vzniku a Hrušínsému. Nakonec to nebylo až tak špatné a na TV film se jedná docela o výpravnou záležitost. Film se totiž neodehrává u nás a tak jsou tam policisté v extra uniformách, zápaní vozy a i když vezmu jen všechny ty kostýmy muselo to jít do peněz. Zápletka je jednoduchá. A je docela i ze života. Občas se člověk přitočí úplně náhodou k něčemu co ho katapultuje do úplně jiných sfér aniž by o to usiloval. Tam pak záleží na něm jak to ustojí. Jestli film v něčem rozhodně nefungoval pak to bylo v tom, že se opravdu nejednalo o komedii. Jinak Hrušínský klasika, super vákon a líbila se mi i Jiřina Šejbalová. Od filmu jsem čekal i nějakou skrytou narážku na režim umně vpravenou vzhledem k období vzniku, ale nic takového jsem tam nenalzl. Je to prostě taková zajímavá TV jednohubka s opět perfektní hudbou pana Lišky. Dávám za 3 šály na počest pana Undena ! * * *

plakát

Antonyho šance (1986) 

Tohle bylo docela zajímavé sociální drama točené v nezaměnitelných socialistických kulisách. Ono v tu dobu bylo vše takové polorozpadlé, leta neudržované, ale to prostředí kolem ajznboňáků a ČSD, tam to bylo snad nejmarkantnější. A jako tečka na závěr, krcálek u trati pod Nuselákem, kde každý vlak rozvibroval nejen kredenc se skleničkami, ale celý barák... Veselý za mlada na mne působil velice sympaticky a mám ho rád i jako současného herce. Bohužel ta jeho postava mi přišla opravdu naivní a některá jeho řešení jsem úplně nechápal. Ale snad za to mohla ta mladost, nezkušenost a i traumatický zážitek. Je zajímavé, že ač v obsahu uveden, nikde jsem si nevšiml Jiřího Bartošky. Kdo chce vidět pořádné socialistické drama zkrátka a dobře ať sáhne po tomhle filmu. Jak retro to působí až neskutečně. Dávám za 4 ukradené bedny s elektronikou SHARP. * * * *

plakát

How It Ends (2018) 

Tohle byl mix The Road s Cadillacem CT6 a Hledání přítele na konci světa. V podstatě je to road movie. Tenhle film je dalším z důkazů, že kvalitní koukatelné postapo film lze točit s minimálním rozpočtem a s minimem digitálních efektů. Proč utrácet celoroční rozpočet Řecka, když si lze vyhrát s málem? To je ten kumšt, který ve výsledku působí mnohem reálněji ! Jsem docela zvědav čím jednou lidstvo zajde, ale že zajde o tom nepochybuji. Krom možnosti válek mezi sebou si příroda stopro někde kříží ten svůj top vir a nebude-li to nějaká brebera, máme tu sopky a nad hlavou celý obrovský vesmír plný létajících šutráků rozmanitých velikostí... Whitaker ve filmu potěšil a ani ostatní nehráli špatně. Někomu vadil ten žlutý filtr, ale sakra když ke apokalysa nebude u toho asi azůro ne ? :-) ! Tohle je za 4 plný kanystry benzínu ! * * * *

plakát

Winchester: Sídlo démonů (2018) 

Tohle je taková americká verze filmu Kačenka a strašidla akorát místo Kačenky tam hraje Helen Mirren. Já čas od času dostanu chuť bát se a pak si buď nadávám nad promarněným časem nebo se alespoň zasměji, to když příběh a strašidlo jsou vskutku debilní a nestrašidelní. Tady dobrý, barák podivnej, leckdo by se tam bál asi v pravé poledne v některých těch křídlech a cimrách, ale jinak nic. Co mne udivilo, že ten barák fakt existuje. Asi mají v USA stavební zákon mnohem jednodužší než u nás, protože stavět to v Čechách, ještě by nezískala paní Winchesterová od toho roku 1909 ani územní řízení... Na mně film nijak nepůsobil, spíše to byla nuda. Deset lekaček a pár lomcování dvířek od skříněk... to fakt není strašidelné. A divil bych se, kdyby to spol. Winchester nechala bez žaloby. Vždyť je to v podstatě poškození dobrého jména společnosti ! V Americe se souděj ženský i za to že jim chcípla kočka v mikrovlnce, když ji chtěli osušit, protože tam nebyla cedule - nelze sušit kočky. A tady si někdo lajzne takovouhle záležitost? Jinak vzít tu myšlenku do hloubky, muselo by se u všech výrobců zbraní a že jich je dít hodně nepěkného... Miliardářům však tuční konta, korporace bohatnou a nikdo cimry nepřistavuje tak nevím.. :-) ! Dávám za dva hřebíky, to je tak akorát. * *

plakát

Děrsu Uzala (1975) 

Některé filmy časem vyčpí. Je to dáno jednak dobou kdy byly točeny, jiným stylem natáčení a často i nekvalitním materiálem. Divák dneška uviklý ultra HD jen nelibě kouká na zrnění a šmouhaté barvy. Nevím jestli je to v tomto případě velký Kurosawa či zda film je tak nadčasový, ale mohu s jistotu prohlásit, že Děrsu Uzala nevyčpěl. Je to skvělý dobrodružný film z období konce carského Ruska, kdy vojenské expedice mapovaly území daleko na východě. Film se tak může směle zařadit po bok objevitelských filmů ve stylu expedic do Afriky či Cookovým výpravám do Tichomoří. Tady je to divoká tundra koho je třeba přemoci při mapování krajiny. Kraj neprostupných lesů ve kterých žijí tigři ussurijští, bažin, nekonečných jezer a divokých řek. A šíleného počasí obzvláště v zimním období. Film je rozdělen na dvě části. V té první výprava kapitána Arseneva putuje na začátku zimy a v té druhé podniká další výpravu na jaře. Film je tak úžasně barevný a zachycuje různá období v ruské divočině. Konec filmu mi připomněl před pár lety přečtenou knihu od Vojěcha Friče, který si do Čech přivezl ,,indiána'' Červiuše v roce 1908 tedy skoro ve stejném období v jakém kapitán Arsenev podnikal výpravu. A ani v tomto případě to neudělalo dobrotu a přírodní člověk byl v Praze nešťastný a neuměl v civilizaci žít. Po tomhle filmu jsem dostal velkou chuť na knižní předlohu a budu si ji muset sehnat! Dávám za 5 pečených ryb. * * * * *

Časové pásmo bylo změněno