tomtomtoma

Nenáročný film o probuzené lásce k tanci, po jehož shlédnutí mám chuť se konečně nějaký společenský tanec naučit. John Clark (Richard Gere) má krásný a spokojený život a novou lásku v podobě vášně k tanci. Jeho žena Beverly (Susan Sarandon) předvede malou žárlivost. Další zajímavé postavy: slečna Mitzi (Anita Gillette), stará učitelka taneční školy, tanečnice Paulina (Jennifer Lopez), která v Johnovi probudila jeho novou lásku, Johnovi spolužáci v tanečních Chick (Bobby Cannavale) a Vern (Omar Benson Miller), bláznivě upovídaná tanečnice Bobby (Lisa Ann Walter) a Link Peterson (Stanley Tucci), Johnův kolega z práce a velmi vášnivý tanečník. Jednoduché, i trochu vtipné, navíc tak podnětné v chuti se naučit tančit.

Film, u kterého jsem si občas říkal, jestli nebude zábavnější a méně bolestivější mlátit hlavou o zeď. Další trapasy a maléry, které se přihodí žárlivé, nevtipné ženě Bridget Jones (stále herecky nezajímavá Renée Zellweger), jejíž nešikovnost a naivita jí přivádí do dalších trapných situací. Ale opět láme mužská srdce, nově ale i ta ženská. Navrch se stává osobností při svém pobytu v thajském vězení. Ovšem rytíř na bílém koni, právník Mark Darcy (Colin Firth), ji vysvobodí. A snad už konečně zažehnal výstupy žárlivosti a různá nedorozumění. Jedinou pozornost si zaslouží protřelý proutník Daniel Cleaver (Hugh Grant) a jeho radostné prožívání života. Další už jmenovat netřeba. Snad jedině ženský půvab v podobě Rebeccy (Jacinda Barrett), bohužel také zakoukané do Bridget. Jak to ta Bridget vlastně dělá?

Romantika a takový anglický humor o hledání lásky a partnera průměrné ženy. Bridget Jones (Renée Zellweger, která se znovu tak nějak podivně pitvoří při mluvení) není ani zábavná, ani zajímavá a nemá ani příliš dobrý vkus. Je překvapivé, že někoho dokáže okouzlit. Navíc takovým způsobem, že pro ni ostatní blázní. Svým naivním chováním přechází z jednoho trapasu ke druhému, ještě, že má tak skvělé přátele, kteří ji vždy "moudře" poradí. Mark Darcy (Colin Firth), seriózní právník, který z nepochopitelných důvodů dá přednost Bridgetě před opravdu zajímavou ženou. Daniel Cleaver (dobrý Hugh Grant) přináší alespoň závan svěžejší zábavy ve svém elegantním způsobu používání ženského plemene. Další zajímavé role: Bridgetina romanticky poblázněná matka Pam (Gemma Jones), nechápající Bridgetin otec Colin (Jim Broadbent), právnička Natasha (elegantní Embeth Davidtz), dobrá partie pro Marce, a Bridgetě "moudře" radící přátelé Shazza (Sally Phillips), Jude (Shirley Henderson) a Tom (James Callis). Nepříliš chutná limonáda s pěkným obalem, ale mizerně chutnajícím obsahem, kdy jen několik loků dává pocit něčeho lepšího.

Nenáročný, ale zábavně koukatelný romantický snímek o faktoru náhoda, která pak určuje další osudy. Jeden optimisticky vyvíjející se, který přes nepodstatné rádoby problémy směřuje ke sladké pohádce, končí tragicky. Druhý pesimisticky vyvíjející se příběh probouzí z naivní zaslepenosti, aby vše korunoval šťastně pohádkovým koncem. Hlavní postava Helen (Gwyneth Paltrow) stále překonává životní obtíže, které jsou rámovány dvěma muži. Nevěrný Gerry (dobrý John Lynch) je velmi zdařilý příživník využívající naivní důvěřivosti žen. Výrazný James (John Hannah) je pohádkovým princem, který je snad v každé společnosti velmi oblíbený. Je to vůdčí typ, navíc tak laskavý a duchaplný, majetný a zábavný. Lydia (Jeanne Tripplehorn) umně dokáže získávat to, co chce prostřednictvím přízemní chlípnosti prohnaného Garryho. Netradiční formát zaujme a pobaví.

Čekal jsem zajímavou podívanou, dostal jsem romanticky idealizovaný portrét muže, jehož zloba a uražená ješitnost stála život mnoha lidí. A to vše v přeslazene okázalém hávu sentimentální melancholie, až jsem si říkal, jestli to mám zapotřebí. Maďarský hrabě Laszlo de Almásy (Ralph Fiennes) se přes projevovanou odtažitost stále více vrhá na vdanou paničku Katharine Clifton (Kristin Scott-Thomas). To vše ve velkolepých obrazech romantické dobrodružné výzkumné výpravy na Sahaře v atmosféře nastupující války. Další zajímavé role: zhrzený Katharinin manžel Geoffrey (Colin Firth), vedoucí výpravy a Almásyho zklamaný přítel Madox (Julian Wadham), spravedlivý mstitel David Caravaggio (Willem Dafoe), který se nakonec nad poslední obětí nepochopitelně rozlítostní, trpělivá vojenská ošetřovatelka Hana (Juliette Binoche), a její nová romantická láska Kip (Naveen Andrews). Občas to mělo dramatickou zápletku, která svou nepochopitelností byla až směšná. Láska, která šla přes mnoho hromad mrtvol, ať už byla dávno ztracena, předstíraná ztráta paměti a ublíženecká obhajoba sobecky arogantního muže. Monumentálně předimenzovaná velkolepost, která by si zasloužila jiný přístup.

Velmi zajímavý film o smíření se se smrtí a navrch obžaloba experimentálních pokusů armády na vlastních vojácích. To, co se zdá jako realita, je sen. A to, co se zdá jako vzpomínky, je tvrdá realita se smutným koncem, který Jacob Singer (dobrý Tim Robbins) zprvu není ochoten přijmout. Nastává mu duševní očistec prostřednictvím obžaloby praktik armády při a po vietnamské válce. Pokusy, které vedly k omylům a trvalým následkům veteránů psychického rázu. Boj, o jakousi repatriaci způsobených škod a uznání viny a získání omluvy, je předem prohraný. Rozsah moci nabízí celou škálu obraných opatřeních při popření svých činů. Smíření se smrtí přichází přes urputný, ale marný boj, odehrávající se uvnitř umírajícího prostřednictvím smíření se se svým životem. Přijmutí reality a pochopení, že se jedná o spásu a zbavení se pozemských strastí a neštěstí, nakonec dodává pochopení pro spásné vysvobození a přijmutí nevyhnutelného. Film je dělaný napínavě záhadným způsobem, aby podtrhnul svoji nosnou myšlenku s nevyhnutelnou vášnivostí a zoufalstvím zároveň.

Zdařilý kvalitní snímek o boji proti rasismu na xenofobním jihu Spojených států amerických, kde běloši (až na židy) byli nadrasou. A barevní museli přijmout svou podřízenou roli. Jakékoliv vybočení bylo tvrdě ztrestáno. Netolerantní výchova plodící jen větší nenávist a násilí, které je navíc zvětšováno osobní frustrací násilníků. Anebo nečinné přihlížení páchaných nespravedlností a zvěrstev. Špatně odhadnutý rozsah moci a možností však přináší vyšetřování FBi v podobě idealistického agenta Warda (Willem Dafoe), držícího se oficiálních postupů, a zkušeného agenta Andersona (dobrý Gene Hackman), který se nebál ve jménu spravedlnosti používat brutální metody a zastrašování, jako stíhaní násilníci. Smutnou postavou je paní Pell (Frances McDormand), která se vzpírá rasistickým zvyklostem i za cenu osobního utrpení a strachu. Zajímavé postavy z tábora rasistů: zástupce šerifa Pell (Brad Dourif), starosta Tilman (R. Lee Ermey), šerif Stuckey (Gailard Sartain), místní prominent Clayton Townley (Stephen Tobolowsky), a pěšáci Frank Bailey (Michael Rooker) a Lester Cowens (Pruitt Taylor Vince). Násilí a náhánění strachu, pošlapávání základních lidských práv pod záštitou ochránců moci a spravedlnosti. Ale víceméně takto funguje skoro každé společenské zřízení se svým horlivým upozorňováním proti skupince odlišných, která nemohou mít stejná práva jako lidé čisté rasy.

Lehké příběhy jako radost z konce války, idealizovaná oslava osvoboditelů a zároveň trochu smutku z tolika zmařených životů. Kladem je, že to není komunistická agitka. Záporem je velká jednoduchost až romantická naivnost, popřípadě velká nevěrohodnost vyprávěných příběhů. V prvním příběhu pracovně velmi vytížený sovětský generál (Alexandr Chanov) se místo spánku věnuje malému zvědavému klučinovi Dušanovi (Michal Staninec). Přímo z něj srší nadšení z příjezdu rudých osvoboditelů. Ve druhém příběhu vzniká romantická chvilková láska mezi učitelkou Janou (Jana Brejchová) a poručíkem Rukavičkinem (Vjačeslav Tichonov), velitelem ženistů, Ve třetím příběhu přeživší osvětimský vězeň Novák (naprosto nevěrohodný Miloš Nedbal) zažívá bezmoc, když udatný tankista Aljoša (Leonid Bykov) za cenu ztráty vlastního života zneškodňuje německého zákeřného ostřelovače z Novákova původního bytu. Ve čtvrtém příběhu pak řidič tramvaje (František Kreuzmann) nechává na velké naléhání cestujících řídit svůj vůz hrdinného vojáka (Nikolaj Krjučkov), v civilu také tramvajáka. Další zajímavé postavy: Dušanovi ochotní rodiče (Jana Dítětová a Zdeněk Dítě), svědomitý řídící učitel (Ladislav Pešek), majitel domu (František Vnouček), kterého jako správného kapitalistu zajímal jen majetek, průvodčí v tramvaji (Otto Motyčka), a cestující v tramvaji (Marta Májová, Václav Trégl, Karel Effa a Jiřina Bohdalová).

Pozoruhodné dílo o vlivu výchovy na chování vychovávaných. Přísná, až despotická a tyranská výchova v absolutní poslušnost vede k bezcitnému páchání násilí, jako plod zvrácené rozkoše, potřebné stimulace neustálé frustrace z tyranského zastrašování od světa dospělých. Krutost a násilí plodí ještě větší a bezcitnější krutost. Krutost ve jménu správné víry, nepřiměřené tresty a trestání místo prevence bylo vždy ve svém důsledku kontraproduktivní, neboť vede pouze ke stejnému vzorci chování, ať už skrytě, nebo veřejně. Násilí a nerovnost, pocit moci, který nás povyšuje a vyvyšuje, třídní rozdíly, frustrace, cynismus, bezbožnost, a modlářství zároveň. Obyčejný život na obyčejném německém venkově. Poklesky, incesty, krutosti, třídní rozdíly, poslušnost, krutost ve jménu vzdoru, krutost ve jménu pomsty. Zajímavé postavy: vesnický učitel Lehrer (Christian Friedel), pozorovatel s šokujícím odhalením, fanaticky přísný pastor (dobrý Burghart Klaussner), jehož tvrdá výchova vede zvláště u jeho dětí Klary (Maria-Victoria Dragus) a Martina (Leonard Proxauf) k citové deviaci vyznačující se sadistickou krutostí, násilnicky tvrdý správce baronova panství (Josef Bierbichler), jehož násilně zlostné výstupy vedou u jeho synů Georga (Enno Trebs) a Ferdinanda (Theo Trebs) k násilnickému vybíjení své zlosti na slabších, vesnický doktor (Rainer Bock), cynický ve svém vztahu k porodní bábě Wagner (Susanne Lothar) a nechutný ve svém incestním poměru ke své dceři Anně (Roxane Duran), baron (Ulrich Tukur), tvrdě hájící své zájmy se svou ženou (Ursina Lardi) a synkem Sigim (Fion Mutert), první týranou obětí, a mladinká snoubenka nadrženého učitele Lehrera Eva (Leonie Benesch). Výchova, krutost ukrytá pod podkrývkou zdánlivě poklidného venkova, citová prázdnota, náboženská horlivost nahrazuje lidský cit, surovost pak lidskou laskavost. Stav lidskosti: pokrytectví, klam, přetvářka, agresivita, krutost a zvrácená radost z utrpení. Otázka zní, zda jsme to již překonali, nebo se to v nás stále skrývá?

Horor o ztělesnění všudypřítomné reality brutality v perverzním uspokojování při sadisticky krutých hrátkách na bezbranných obětech. Řemeslná stránka je úchvatná, ovšem zvrhlá hra má pro mě nedostatky ve způsobu zpracování s předem nepřekvapujícím průběhem a vyústěním při postupném šíření zla. Umné, ale pro mě nepochopitelné, a nakonec ani nepřekvapující. Nebohé oběti rodiny Farberových: George (Tim Roth), jeho manželka Ann (Naomi Watts) a synek Georgie (Devon Gearhart). Sadisticky brutální zlo je ztělesněné v podobě dobře situované dekadentní zábavě toužící po dalších hlubokých zážítcích, kde musíme vzít v úvahu chybějící faktor citu, a všudypřítomná agrese je v každé touze po dosažení úspěchu a blahobytu: Paul (dobrý Michael Pitt) a Peter (Brady Corbet). S trochou škodolibosti se dá říci: je to vyústění bezcitnosti třídního kapitalismu, ale takové ambice film nemá. Pouze ohromit, zaskočit a navodit pocit bezradnosti a strachu a odevzdanosti. K takovému způsobu prezentace nemám vřelý vztah.