erased

Scénář napsaný před pěti lety: "Musíme oživit starší značku, dokázal to přece i Star Trek. Komiksy letí, chce to superhrdiny. Všem se líbil Nolanův Batman protože je úpe temnej. Co dalšího je pořádně temný? Genocida, válka, rasismus... nuda. AHA, Horor! A taky potřebujeme vlastní propojený vesmír, Avangers jsou totiž pecka." Výsledek? Dvacet minut výborného Nicka (ne hobita, toho opravdového Nicka) a hodina a půl slátaniny zmítající se mezi dramatem, hororem, komiksárnou a odkazy na původní dvě Mumie. V podstatě moderní flashback k Plan 9. CAN WE PLEASE LEAVE?! PLEASE!!

Horší než poslední série Under the Dome. A vzhledem k tomu, že to není možné, Mlha kvalitami bourá všechny meze a je svým způsobem geniální.

Pět za Jess, mínus tři za všechno ostatní. Scarf looked better.

Gutted. Deset epizod, tři měsíce. Rychleji to bez akutního rizika psychického zhroucení nešlo.

Vypadá to, že, se ze mě stal další knihabylalepší-idiot. A to mám výtky i k předloze. Levné efekty už z tak dnes úsměvným monstrům příliš nepomáhají, naopak větší důraz na pí Carmody a její kázání rozhodně prospěl. Stejný nepoměr pak platí i o zbytečně doslovném vysvětlení situace a bezvýchodném závěru (i když v tomto případě měl i knižní "cheap shot" závěr rozhodně něco do sebe). Nicméně jak už to u Kinga bývá, nejpoutavější v jeho tvorbě bývají vnitřní pochody postav, a těm filmy přes sebevětší snahu jen málokdy neprokážou medvědí službu. To platí i o Mlze - zatímco knihu jsem spolkl vkuse a se všemi postavami se naprosto sžil, ve filmu mi všechny nemohly být ukradenější, a o to míň jsem si prožil i ten jinak povedený závěr.

Dlouhé odkládání v tomto případě nebylo kvůli nezájmu nebo skepsi, nýbrž jen o tom dostat se do spravné nálady na dobové drama, která mi obvykle sednou dokonale. Poldark jim ovšem nemůže být vzdálenější. Kde se (britská) literární klasika, ať už romantická nebo realističtější, drží relativně při zemi, alespoň z pohledu dnešního diváka, příběh z osmnáctého století napsaný ve dvacátém století a adaptovaný ve století jednadvacátém šustí papírem pomalu v každém zvratu. Za celou první sérii jsem se proto nedokázal zbavit dojmu, že sleduju romantickou pohádku o sociálně angažovaném krasoňovi. Když to celé doplňuje !neskutečně! otravná hudba, úporné křeči z překonávání těch úvodních osmi dílů se rovnala jen ta, se kterou se autoři snažili zpracovat jedno z mých nejoblíbenějších historických období. EDIT: Třetí sérií se Poldark zařadil na první příčku seznamu the guiltiest of guilty pleasures, kdy KAŽDOU scénu balancuju někde na pomezí fyzické bolesti, hysterického smíchu a napříčetného vzteku vůči tvůrcům. Pravděpodobně se z něj taky vymýšlí ty vůbec nejzvrácenější a nejzvrhlejší drinking games. Tento seriál ze mě udělal regulérního alkoholika, takže čekání na další sérii nikdy nebylo tak dlouhé.

Just know that sometimes the world doesn't make a lot of sense, but how we get through it is we stick together. Okay? Good, eat your popsicle.

Cca pět minut legit zajímavého filmu (samozřejmě mluvím o pochodu proti traumatizovaným vojákům a příchodu na frontu. Během zbývajících dvou+ hodin jsem litoval, že jsem si film nenechal na noc filmového braku, protože tento klenot se neztratí ani vedle zázraků kinologie jako A Talking Cat?!?, Marvel Cinematic Universe a Troll 2. A to i přesto, že je Gal Gadot moje platonická záležitost.

Když před pěti lety vyšel Prometheus, byl za svou roztěkanost označen za enigmatickou nesmyslnou slátaninu s nedostatkem xenomorfů. Když teď vyšel Alien: Covenant, je pro změnu bez mrknutí oka označen za slátatninu doslovnou a pseudo-intelektuální s otravnými xenomorfy. Tolik k naslouchání publiku aneb zlatý George Lucas. Pro mě je Alien: Covenant nenaplňující a po všech ohledech špatný sequel Aliení série. Tím samým dechem ale můžu bez okolků dodat, že je výtečným sequelem Promethea. Z Aliena zde už bohužel zůstala jen digitální šmouha bez špetky osobnosti a uvěřitelnosti a z původního hororu nic než CGI vyvražďovací kolotoč, ve výsledku ne nepodobný Cameronovým přitroublým Aliens. Naopak ale, kde Prometheus (pravděpodobně) vlivem přepisování scénáře nedržel pohromadě na úrovni konceptu ani výsledného filmu, Covenant dokáže z tématu evoluce vyždímat první a poslední, vysvětlit všechny naznačené motivy a především rozvinout a obohatit univerzum Aliens, které, přiznejme si, dávno přerostlo obyčejné xenomorfy. Pohromadě to nicméně ze snahy zavděčit se fanouškům stále nedrží. Třeba to do třetice konečně vyjde, zbavíme se nepotřebného béčkového akčnění, dostaneme více Davida, Waltera, Weylanda i NEsamoúčelného drásavého napětí, a kruh se konečně uzavře. Třeba.

Totožné pocity, jaké jsem měl čtyři roky nazpět u první sezóny Vikings. Frontier přichází s šíleně atraktivním prostředím, slibným námětem, extrémně charismatickou hlavní postavou a očividným nadšením tvůrců, ale jde na něm znát relativně omezující rozpočet (výpravou je Frontier nesrovnatelný se současným Taboo a rozdíl často bije do očí) a už tak roztěkanému příběhu, který rozehrává příliš témat, nijak nepomáhá ani v mnoha případech zvláštní obsazení. Pokud seriál v druhé sérii najde sám sebe, máme zaděláno na další hit.