Recenze (1 199)
Američtí bohové (2017) (seriál)
Úžasný koncept. Lidi věří v Něco, že ovlivňuje jejich životy, takže Něco začne existovat a ovlivňovat jejich životy, a to přesně do té doby, dokud tomu lidi budou věřit. Neskutečně padnoucí herci, soundtrack, ale přeci celkový dojem je chaotický. Snad druhá série přinese seskupení těchto rozbitých střípků.
Stopy spravedlnosti (2017)
Zbožňuji Chana. Film má i dobrý námět na motivy Ramba, co mu není přáno mít ani jednu ze tří dcer. Ale politické šachy se směsicí střelných látek a bojovými scénami spíše působí chaoticky, nevěrohodně a je to takový akční béčkový popík.
Tvář vody (2017)
Poetická, pohádková, vizuální a typicky G. del Torovská podívaná. Asi jsem suchar, ale pěkný vizuál a fairy tale rytmus mi nestačí. Epika značně pokulhává za lyrikou. A ta muzikálová vsuvka? Bylo to skutečně nutné? A znázornění lásky bez možnosti komunikace, prostě jen tak fyzicky mezidruhově? Really?... Nečekejte Faunův Labyrint, ale spíš pohádku pro romanticky laděné dospělé opepřenou bondovkou.
Symptom Pandorum (2009)
Film měl dost kvalitní substanci, ten koncept byl dobrý, jen to uchopení a vložení do toho těch stvůr mi nesedlo, jakoby z mistrovského kousku se nechtěně stává Béčkový horor. Plus konec, kdyby tam byl double twist - a ocitli by se znovu na planetě Zemi, nebo něco v tomto duchu. Špatně rozvětveno, ale podklad dobrý.
Válka proti všem (2016)
Už jsem se lekl, že zmizely tyhle badass duo komedie s opravdu peprným humorem postaveným více na svižných a what the fuck dialozích nežli situacích (o které tam rozhodně není nouze). Lidé zase nepochopili, že toto není a nemá být Smrtonosná zbraň, ale prostě parodie na všechny ty filmy, co chtějí být Smrtonosná zbraň. A já MILUJI parodie.
Gangy z Birminghamu (2013) (seriál)
Gangy z počátku minulého století nám ukazují rozvoj podsvětí a politické hry Velké Británie. Za celou dobu neztrácí napětí (krom slabší druhé série), ale naopak je serial opepřen Tomem Hardym a Adrienem Brodym. Ten přízvuk a celá ta surová irsko britská noir atmosféra je pohlcující.
Boy (2010)
Waititi má svérázný humor projevující se svéráznými postavami v roztodivných situacích a dialozích. Novozélandství z toho přímo čiší jejich domácí angličtinou a stylem života. Waititi si i skvěle zahrál přímo otce Kluka, snílka, celé je to o snech a konfrontaci s tvrdší realitou aneb nosím milý úsměv navzdory osudu.
Šéfkuchař na grilu (2014)
Po tomhle filmu má člověk chuť jít vařit úžasná super skvělá jídla. Ale že by mě zaujal tělnatý muž vždy obklopený TOP krásnými ženami, který neumí být dobrá táta, pak se to zázračně naučí a všechno dopadne po americku dobře - to asi moc ne.
Manhunt (2017) (seriál)
Uzavřená minisérie o jiných vyšetřovacích metodách jakožto podpůrná berlička pro hlavní seriál Mindhunter. Chaotické a naprosto nefunkční retrospektivní skákání v časové ose zničí celé napětí posledních dvou dílů, neb víme hned o začátku, jak to dopadne, tím poslední díly působí jako duchaprázdná vata. Hlavní hrdina, FBI agent, působí jako papuče pod papučí, parodie na puberťáka, nikoliv muž. Unabomber a jeho myšlenky jsou nicméně natolik zajímavým příběhem, že si to diváka prostě podmaní.
Co děláme v temnotách (2014)
Dokumentární cyklus a parodie na všechny vampire / vlkodlak filmy v jednom. To chceš. Do detailu domyšlené a absolutně kreativní tvorba humorných situací na základě parodování upírské podstaty. Oceňuji, že režiséři se sami pustili do režírování a někdy mi přijde, že snad i tu kameru drželi oni. Poměrně komorní film, kde se bát nebudete a možná už nikdy.