Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (3 199)

plakát

Avatar: Legenda o Aangovi (2024) (seriál) 

Animovaný seriál neznám a z filmu mi v paměti zůstalo jen jméno v té době nepěkně hejtěného Shyamalana. Takže nejsem zatížen potřebou srovnávat. Vizuál je moc pěkný, hudba, herci...hezky to ladí s příběhem, který se sice odehrává na pozadí války a zabíjení, ale má v sobě prvky čisté, povzbudivé fantasy, založené na osvědčených motivech, jako je vyvolený/hledající, přátelství/ztráty, cesta/osud... . Je to mile naivní, pro mládež zcela jistě vhodnější než většina komiksáren. I když jsou triky fajn, akce ujde...pro mě jako dospělce byl rozjezd příběhu možná až moc pohádkový. Ale postupem času jsem to absorboval. Vlastně klidně napíšu, že dám přednost takto kvalitně zpracovanému soft fantasy, před třeba nehorázně zpraseným Zaklínačem, nebo dočuněným Shadow and Bone. A to i když si myslím, že bylo v případě Avatara zbytečné věnovat tolik úsilí hranému formátu. Šikovný tvůrce dokáže zpracovat kvalitní příběh v top kvalitě i pomocí animace. Což jak jsem pochopil, vlastně proběhlo. Trend oživovat superúspěšné animáky, jako třeba naposledy One Piece, vypovídá pouze o neschopnosti studií přijít s novým kvalitním materiálem. Stejně to nikam nevede...dětské postavy rostou jak z vody, takže kolik řad se s nimi dá stihnout, než jim narostou vousy? Ale co ...buďme rádi za každý seriál, který se povede. A že se tento, s klukem který má na hlavě symbol přikázaného směru jízdy, povedl náramně. PS: oceňuji, že se tvůrci vyhnuli wokeshitismu, všechny rasy a gendery dávaly smysl a povinné zakomponování homosexuality a emancipace, bylo jen letmé ... nebylo na sílu.

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Je zajímavé, jak je po bezmála šedesáti letech, námět knižní Duny aktuální. Dosaďte si místo koření ropu, místo Vladimíra Harkonnena, třeba Vladimíra Putina, místo náboženských fanatiků téměř libovolný stát blízkého východu, politikaření a intriky EU, USA, NATO... . Knihu jsem četl několikrát; naposledy před pár lety, ale mám ji čerstvě v paměti, takže některé scény pro mě byly jako její bombastická vizualizace. Z Duny jde cítit úcta k předloze...stejně jako ve všech filmech, které Villeneuve dělal. Za to má můj velký vděk, že se po vzoru mnoha jiných břídilů nesnaží tunit a exhibovat skrze vlastní "originální" nápady. Tím ovšem neříkám, že je to jen řemeslník. Svůj talent využívá nejen k dosažení nejlepšího možného audiovizuálního výsledku, ale taky aby z herců vydoloval maximum a aby vše dávalo dramaturgicky smysl. Má skvělý cit pro atmosféru, pnutí mezi postavami... . V tomto ohledu je dvojka lepší, než první film. A není to kvůli akčním scénám, kterých bylo o něco více, ale spíš díky příběhu, který má výraznější kontury a tentokrát opravdu ten úchvatný audiovizuál doplňuje...není jím válcován, jako v jedničce. Přesto....je to podivný hybrid... blocbuster s mnoha vymazlenými scénami, mixnutý solidním, ale přecejen nepříliš atraktivním příběhem. Jakkoliv jsem tím audiovizuálem ohromený, nemůžu říct, že by se mě Paulova rozpolcenost nějak zvlášť dotýkala. Nebo, že bych cítil účast s Fremeny. Je to parádní podívaná. Villeneuve je bůh, ale nejen že pět hvězd nedám...já dokonce snížím hodnocení i u jedničky. Ztotožňuji se totiž s nejčastější výtkou...přestože meteorit je to velký, svítivý a krásně vytvarovaný....emocionální dopad tomu není úměrný...vlastně je nepatrný. Ale nepovažuji to za chybu tvůrců. Vybrali si jen méně atraktivní látku, než byli třeba LoTR. Náboženský fundamentalismus muslimského ražení proti fašounským latexákům...člověk toho má v dnešní době dost (dvě probíhající války). Je to mnohem méně sci-fi, než bych si přál...to načasování mi jakožto amatérskému pacifistovi nepřišlo vhod.

plakát

Echo - Chafa (2024) (epizoda) 

Vcelku smysluplná roubáž na Hawkeye. Díky Alaqua Cox působí postava Maye velmi opravdově. Nějak to přesahuje standardní pipi herectví, když víte, že je opravdu handycapovaná a přesto řádí jako černá ruka. Navíc tím, že je to takové "indiánské", má to čerstvý čmach. Pomáhá i krátká stopáž a že se netlačí na pilu. Jako rozjezd ok, ale moje nároky budou stoupat.

plakát

Echo - Lowak (2024) (epizoda) 

Z toho lacrosového úvodu, musela zopelichat pera na čelence nejednoho původního obyvatele severoamerických plání. Jako kdyby se tady vynahrazovala staletí ignorace, útlaku... . Ale to si musí indoši ofrflat sami. Pro mě je podstatnější, že to poněkud odsouvá bokem to, co mělo být největším lákadlem tohoto seriálu ...souboj Kingpina s Echo ...ideálně za účasti rudého Devílka a dalších marveláckých streetcirkusáků. Takže tato epa je i přes trainaction a faktické vyhlášení války, trochu nezajímavá. Obsahově je to zatím nízkotučné.

plakát

Echo - Maya (2024) (epizoda) 

Nemá smysl vyčítat, že se nekonal žádný street fight Fisk vs Echo; toho se ostatně dle poslední scény, nejspíš nedočkáme ani v Daredevilovi. Navíc se už dopředu avizovalo, že je tento seriál spíš vzdáním holdu Čoktům a origin pro postavu Echo. Je však na místě konstatovat, že nadšené kritiky z USA souvisí spíš s nastoleným trendem...milujeme všechny menšiny, které jsme doteď nemilovali, než s kvalitou scénáře. Obsah těch pěti epizod se dal odbýt filmem a ještě by se k němu musel přidat kraťas o životě amerického datla, aby to bylo aspoň na 100 minut. Zbytečně vyhypeovaný seriál, který zaujme především tím, že nejde ve stopách svých často neslavných předchůdců (např. Mrs.Kebab, SheHulka... ) a pak už jen netradiční "hrdinkou". To je ale třeba po povedené druhé řadě Lokiho trochu málo a určitě se nedá říct, že by se Echo kvalitativně vyrovnal třeba Hawkeyovi.

plakát

Echo - Taloa (2024) (epizoda) 

Konečně smysluplný úvod. Ostatně dalo se tušit, že nejzajímavější momenty budou ty s Fiskem. Tzn. doteď to jakožto seriál, který měl být především o postavě Echo, moc nefungovalo. Až tato epizoda má něco do sebe; ta spiritualita dává smysl. Rozhovory s Fiskem i babičkou měly náboj a ukazují Mayu v pravém světle. Jakožto zlostnou, bezcitnou, ale stále váhajíci bytost, obklopenou zpřetrhanými vazbami; která neví kam vlastně patří. Takhle měl tento seriál začít....ne končit.

plakát

Echo - Tuklo (2024) (epizoda) 

Ty úvody, které se zabývají indiánstvím, resp. tajemnou mocí předávanou první superčoktkou, jsou zatím dost tragické. Patosoidní příběh o první Jezdkyni světla ve stylu starého filmu...to mi nesedlo. Když si odmyslím ten atraktivní kabátek v podobě zajímavějších herců a prostředí, je to obsahově dost chudé. V této epizodě má sílu jen posledních 5 vteřin.

plakát

Fallout - Cíl (2024) (epizoda) 

Tak zas taková hitparáda to není. Ani ta evidentně drahá výprava neodvede pozornost od podivně rozfrcaného scénáře. Ten sice není hloupý, ale nadhled a vtip je dávkován vcelku střídmě. O to víc jsou zastoupeny scény spíš na efekt...v duchu tarantinovské krvavé tlačenky. Je to takové psychotické  poskakování dystopickým světem, který je na první pohled vcelku atraktivní, ale při pohledu zblízka, je to zatím jen vcelku plytká zábavnůstka. PS: Tohle zachraňuje jen Nolan a atraktivní námět. Dramaturgicky je to slabounké. Ty 4* jsou s odřeným podpaždím...jen kvůli psíkovi.

plakát

Fallout - Ghúlové (2024) (epizoda) 

Scéna s prstíky, dialog o Bártovi, jerkys z prdele starýho ghúla, Šmik Šmik... . Konečně epka, která měla náboj. Společně s tou první, zatím nejlepší.

plakát

Fallout - Hlava (2024) (epizoda) 

Mám z toho stejné pocity, jako když jsem sledoval podobně očekávaný, vyhajpovaný a nakonec rozpačitý The Last of Us. Když už se něco dělo, bylo to dobrý, ale že by to bylo atmosferické, vtahující, originální? To jen výjimečně. Možná to funguje jako kombo pro ty, kteří jsou fandy hry.