Pítrs85

Kde ty dementy pořád berou...

Jaký to má význam natáčet doslovně scénu po scéně podle anglického originálu? Navíc nahradit komediálního boha Rickyho Gervaise někým, kdo se jmenuje Václav Kopta? Bitch, please... Zbytečnost stejná jako US verze, vlastně ne, ještě větší.

Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku.

Což vo to, špinavý to je, drsný taky, ale kurde ten film se táhne jak... jak hovado. Což nemusí být vždycky na škodu, ale tady se díváte půl hodiny na to, jak Pearce někam čumí a pak si žblebtne něco spíš jen tak pro sebe. Pak půlhodinový záběr na jedoucí auto v dáli. Půlhodinový záběr na retardovanýho Patizóna, jak tam pronáší nějaký moudra a... máme konec filmu. Kde je děj?, ptáte se... inu děj není, došel, pošel s poslední žijící osobou v apokalyptické australské poušti. Přesto má tenhle tulák cosik do sebe, byť závěrečná pointa může být sebevíc mokrým snem zarytých pejskařů, pro mě je však pořádným dabljůtýef. A to mám psiska rád.

"Shut the fuck up, Donny."

Kdyby výtečný Robert LaSardo dostal pořádnější kůži ke zpracování a ne bandu cvičených opic, co si hrála na herce, tak bych neváhal v hodnocení ještě přitlačit, protože jeho tetovací salón je určitě větší zábava než třeba typově podobný a o mnoho profláklejší Hostel. Navíc nikdy bych si byl býval nepomyslel, že je hlavní město Litvy tak moc pěkný... Druhá výtka pak ještě míří na mjůziku, tohle si říkalo o mnohem nadupanější soundtrack (aneb chce to systém... System of a Down, například). Ale jinak je Ramirez zase jednou spokojenej, svěží, krvavej, drsnej... teda ten horor, ne já :-), paráda, naporcovaných Amíků není nikdy dost...

Mně nikdo Insidious (aka nejlepší horor po roce 2000) znásilňovat nebude, bitcheeeees! Pojďme se tvářit, že toto nemá s Wanovým Insidious nic společného, anebo ještě lépe, že tuten nikdy nevzniklo...

Vzhledem k tomu, co za kentus v poslední době Sandler točí, je Blended jako závan starých časů, kdy jeho komedie byly sice taky kravinky, ale člověk se u nich nejen necítil trapně (tak jako u Jack and Jill anebo u Můj otec je šílenec, což bylo fakt dno Sandlerovi filmografie), ale navíc se i docela pobavil. Takže i do třetice to Adamovi s Drew vyšlo, sice už ne tolik retro zábavně jako u Písni pro nevěstu, ani tak pohodově jako u 50x a stále poprvé, ale hlavně prostřední část šlape tak, jak máme Sandlerovky rádi- tedy mírně retardovaně, dementně, ale zároveň až naivně příjemně. Ještě si k tomu přidejte nečekaný bonus, že tuten děcka nejsou za otravný kokoty, co by tam jen mávaly ajfounama a mlely o fuckbooku (ano, jednou to tam zazní, jednou! :-), ale hlavně starší cyp od Barrymorky je správnej... mno prostě Frodo :-) a jako vždy fajnový soundtrack a máme tu letní kíno jak vyšitý. Jen houšť, Adame, ovšem začátek a konec filmu spálit a popel zadupat... anebo to alespoň přeskočit.

Těžko nějak hodnotit film, když jeho knižní předloha je jednou z vašich nejoblíbenějších knížek, tam, kde Orwellovi literární hrdinové skutečně trpí pod zrakem Velkého bratra a jeho totalitní Strany, je to tu ve filmu podáno velmi instantním způsobem, Winstona Smithe vám asi bude líto, ale... Vím, že to není nejlepší, dívat se na filmové 1984 tímto způsobem, leč nedá se. Tím nechci říct, že by bylo toto dílko slabé, John Hurt, to je opět herecký koncert, jenže ono mrazení v zádech, znechucení a vůbec deprese líznutá depresí se tuten jaksi nedostavilo. Což se knížce dařilo ob stránku... Tudíž film doporučuji na vlastní nebezpečí, a knížku vlastně taky, leč v jiném slova smyslu.

Film svojí lenivou atmosférou, do ruda rozpáleným sluncem a zpocenejma chlapama jak stvořenej na horký letní dny. Navíc natočenej v době, kdy se na nějaký klišé a šablony zvysoka kálelo, tudíž Luke není hrdina každým coulem, spíš naopak, ostatní vězni taky různorodí charaktery a na druhé straně dozorci žádní vygumovaní pseudodrsňáci, co si chtěj honit ego na uštvaných muklech, ale prostě lidi, co jen dělaj svojí práci (i když je to práce na hovno). A to se mi, na celým filmu, samozřejmě s frajerským úsměvem Frajera Luka, líbilo asi úplně nejvíc. Škoda převeliká, že dneska už se nic takovýho netočí... ("Nemít na to, to je právě ta frajeřina...").