Pítrs85

Perfektní válečný seriál z prostředí irácké války, kterou rozpoutala Bushova diktatura s tou jeho pohádkou o ZHN. Seriál, který se nesnaží nijak moralizovat o hrůzách války nebo jejich dopadech. Jen předkládá svůj pohled na věc, drsně, bez servítků a válečného patosu, za to docela věrohodně. A teď tu o Afghánistánu...

Tohle je taková šílenost, až se mi z toho točila hlava kolem :-) Hustá punková jízda, která začne první částí a končí titulkama částí číslo dvanáct. Angličané jsou mistři co se seriálové tvorby týče a The Young Ones není výjimkou, opět se jedná o docela originální záležitost, která na sebe nabaluje jeden geniální nápad za druhým. Miluju (ehm často nejen) slovní války Vyvyena s Rickem! :-)

Mám docela málo seriálů, u kterých jsem si nenechal ujít jediný díl. Akta X však mezi ně patří, tedy abych to upřesnil, díly, kdy byly ještě hlavními postavami Fox Mulder a Dana Scullyová. První série je ještě taková rozjezdová, samozřejmě je napínavá, plná různých vše(ne)možných existencí a i ten ufounek na nás vykoukne, ale je to hlavně série číslo dvě, která mě k mysteriózním příběhům připoutala tak silně, že jsem se vždy těšil na každou nadcházející část. Škoda, že se tvůrci nedokázali odhodlat ukončit seriál, když měl ještě co dát, ta natahovaná a provařená pokračování, kdy už chyběl jeden, druhý nebo rovnou oba hlavní agenti, už byly hodně pod úrovní prvotní myšlenky Chrise Cartera. Proč si tím však kazit to dobré, co nám tento ve svém žánru špičkový seriál během devadesátých let přinesl. A ta hlavní hudební znělka... Tak nezapomeňte- The Truth Is Out There aneb Trust No One ;-)

Jsem velkým fanouškem anglických sitcomů a Červeného trpaslíka stavím ve svém žebříčku někam hodně vysoko (těsně před Kancl a kousek za The IT Crowd). Jak obtížné vybrat svojí nejoblíbenější postavičku... bude to narcistický Kocour? Nebo pohodář Lister, Či snad snaživý robot Kryťák? Ne ne, pro mě je jím hologram Arnolda Rimmera, egoistického cvoka. Se slovem kult se ve filmovém světě v poslední době docela plýtvá, ale pokud je něco opravdu kult, pak je to tento seriál. A nesmím zapomenout vyzdvihnout český dabing, který je (výjimečně) na hodně vysoké úrovni. (6/5) :-)

Když se trapnost dovede až do konce, nemusí vždy končit megatrapností, stejně tak počínání šéfa jednoho kanclu jménem David Brent. Nevím, nakolik jej geniální komik Ricky Gervais hrál a nakolik z něj mluví on sám :-) každopádně je seriál, který táhne především jeho postava, natolik vtipný, v lecčems originální a vlastně docela dokonalý, že vám typově podobné seriály už nebudou nikdy chutnat tak, jako před zhlédnutím The Office. Dvojka Gervais a Merchant (který se v seriálu taktéž mihne) zplodila něco, co jsme na TV obrazovkách ještě neměli šanci spatřit, alespoň né v takové palbě. Chtěl jsem k tomuto seriálu napsat nějaký übersrandovní komentář, ale to si tohle mistrovské dílo jednoduše nezaslouží, jen bych jej tím shodil. Stejně tak si nezaslouží svého US bratříčka (tam už to tou megatrapností často končí), ale to už je zase jiný příběh...

"To bych ženský nikdy nedovolil, aby mě mlátila. Kdyby něco zkusila, řek bych jen: "Ha, děvče, koukej mazat do kuchyně a upíct mi dort!" Buď chlap Stane! Řekni: "Hele, ženská, drž hubu a dělej děti!" Kdyby na mě někdy ženská šáhla, řek bych: "Hele, mazej mi vyprat...!" Kdyby to na mě zkoušela, řek bych jen: "Tak, bacha, děvče, radši mi jdi umotat svetr, než dostaneš ránu!" Kdyby mi holka chtěla nakopat prdel, řek bych jen: "Hele, přestaň mě oblíkat jako kreténa a nenuť mě tancovat, až budeš v ložnici hulit trávu a šoustat v tátově posteli s ňákým neznámým chlápkem!" South Park forever.

Výborný guide po fotbalových firmách v různých koutech země. Po velkém úspěchu první epizody, která pojednávala o anglických hooligans, se k názvu Football Hooligans připojilo International a moderátor tohoto projektu Danny Dyer nasedl s celým crew do letadla, aby nám mohl ukázat, jak to chodí v takových společenstvích napříč spektrem nejen národním, ale i kulturním či sociálním. Pro tyhle lidi není fotbal jen sportem, je pro ně jednoduše vším, dýchají ho, žijí jím a klidně by za svůj klub položili i život. Dyer, který se osvědčil už v tématicky stejném filmu The Football Factory a který je sám velkým fotbalovým fanouškem (klubu West Ham United) je tou správnou osobou, která nám tento pro spoustu lidí nepochopitelný a bizarní svět představuje. United Till I Die!!!

Není třeba tento seriálový velehit nějak dělit na jednotlivé série, každá má to svoje a každá je svým způsobem výjimečná. Vím, že jakýmsi předchůdcem Synů je seriál Shield (od stejné televizní společnosti |FOX| a od stejného scénáristy Kurta Suttera), já jsem jím však naprosto nepolíben, proto jej nemůžu srovnávat a možná je to tak jen dobře. SoA jde v současné seriálové tvorbě tak trochu proti proudu, kašle na v dnešní době oblíbenou šablonu (charizmatický hlavní hrdina s nějakou povahovou poruchou, viz. Dexter nebo Dr.House), v jeho dílech se to nikterak nehemží různými současnými popkulturními odkazy (žádný Fuckbook, Twitter apod.). Dramatická linka je vyšponovaná jak mašina Roba Perlmana a v dialozích to sype jak kulky z kulometu znepřátelených gangů. Samostatnou kapitolou je herecké obsazení, svěží Charlie Hunnam je velkým tahounem, stejně tak ostřílení mazáci jako zmiňovaný Rob Perlman, Katey Sagal, Adam Arkin nebo v novější řadě Danny Trejo. Nuda zatím rozhodně nehrozí, každý následující díl hltám se zatajeným dechem a to se mi u seriálu už dlouho nestalo. Závislovka.

Každý (skoro) máme ten svůj nejoblíbenější seriál a pro mě je jím právě tento a určitě to není (jen) tím, že mám k počítačům taky velmi vřelý vztah :-) Graham Linehan je prostě borec, král seriálové (sitcomové) scény a The IT Crowd je jeho vlajková loď. Není dílu u kterého bych se nezasmál, není postavy, která by mi byla byť jen malinko nesympatická. Samozřejmě prim hraje dvojice geeků Roy a Moss (neskutečný Richard Ayoade), ale ani další osazenstvo nezůstává nikterak pozadu- sympatická kočka Jen, krutopřísný boss Denholm Reynholm, jeho nástupce (a také jeho syn), věčně nadržený Douglas nebo gotický nerd Richmond. Spousta scén nebo hlášek se už stala legendárními, britská seriálová tvorba byla vždy na hodně vysoké úrovni, ale tahle Partička IT ji dostala zase o level výš. A jen bych dodal- Gotici jsou taky lidi :-)

Nemůžu si pomoct, ale filmy, kde se to hemží malýma dětičkama, jsou většinou buď úplně blbé, nebo prostě trapné. Nevím, jak to tvůrci filmu School of Rock udělali, ale jejich dětičky nejen, že nejsou otravní rozmazlení prckové, ale naopak působí vesměs sympaticky (i ta předsedkyně třídy). Ale přesto je tu jedna postava, která je jasně zastiňuje a ta postava se jmenuje Jack Black. DžejBý je svým velmi kladným postojem k rockové hudbě znám a v tomto snímku to opět prodává ve velkým. Opět musím vyzdvihnout parádní atmosféru snímku, která jej staví nad všechny žánrově obdobné komedie. A k tomu nám po celou stopáž hrají legendy typu The Ramones nebo Led Zeppelin. Pravděpodobně nejlepší film Jacka Blacka.