Freemind

Uhrančivý vizuál a krásná hudba bohužel nestačí, když ve filmu chybí chemie. Postavy jsou zde většinou zoufale dvojrozměrné, mdlé až iritující - dva silné okamžiky mi tak paradoxně nezprostředkoval ústřední pár, ale extrovertní Charles Brown, který zde vlastně jako jediný měl co hrát. Přes všechny výtky a kulhavé tempo jsem se ale v závěru překvapivě, nechlapsky dojal, takže v poslední chvíli zvedám hodnocení na silnou trojku. Mohlo to být ale mnohem, mnohem lepší.

"Quills" bohužel odpovídá kvalitám markýzových textů - je to hromádka bizarností a prasárniček s prachmizerným dějem; dílko, které vyvolá ruměnec, ale jinak z příjemce jen těžko vyždímá nějaké větší emoce. Ruku na falus, ani s těmi prasárničkami to není žádná sláva - když vezmeme v potaz kontroverzní předlohu, tak je tenhle film překvapivě krotkou adaptací. Atmosféra, kamera, herci, všechno je fajn, ale jako celek to prostě nedrží pohromadě a nesmyslně přetažený konec je už vlastně jen ranou z milosti. Nič moč a výkaly.

Tak na úvod - 6-minutová one-shot scéna útoku na drogové doupě je asi to nejlepší, co jsem na TV obrazovce viděl. Samozřejmým kladem série je fincherovsky temná, morbidní atmosféra, kvalitní řemeslné zpracování a nebanální styl vyprávění - horší je to ale s obsahem, postavami i samotnými herci. Ultranihilista Rust je dokonce tak komicky překreslený, že jsem celou dobu tušil, že je to spíše účelová parodie na stereotypního bezvěrce než propracovaná, trojrozměrná postava (a závěrečné prozření mě v tom bohužel utvrdilo). McConaughey je hluboce věřící člověk, takže by si asi takovou postavu nevystřihl, kdyby nakonec neměla přejít na "stranu světla". Suma sumárum - celé show je lehce nadprůměrným hráčem, který dělá velká ramena. Srovnání se "Sedm" a "Zodiakem" tedy platí odsaď pocaď - dopadlo to víceméně tak, jako by Fincher natočil scénář Jamese Wana. Výborně natočená, ale levná mystika; efektní, ale naprosto prázdné symboly.

Oblíbený komentář k tomuhle filmu: "I wish I was so evil and one-dimensional that lightning would strike when I say things stupidly villainous." Mám rád pohádky, pokud nejsou retardované. Kdyby tenhle film byl dítě, tak by olizoval psí hovínka a cpal si pastelky do ucha. V deseti letech.

Povinná četba pro milovníky britské historie, kostýmních dramat a talentu Cate Blanchett. Jinak jde o standardní historický film, který kromě naučných prvků nenabídne výraznější přidanou hodnotu. Jen mi připadalo legrační, že dnes by natočení stejného filmu stálo desetkrát víc jen kvůli hereckému obsazení - v hlavní rolích vymetačka Oscarů, ve vedlejších rolích a obskurních cameech vystupuje mezi jinými James Bond (Craig), nejobsazovanější francouzský herec současnosti (Cassel), jeden z nejobsazovanějších Australanů (Rush) nebo hvězda Boardwalk Empire (McDonaldová). Kapur má šťastnou ruku při výběru herců, mohl by víc zapracovat na scénáristech.

Pokud si chcete zničit iluze o moderním Londýně, podívejte se na Harryho Browna a ne na tuhle disneyovku. Nechytlo mě tady vůbec nic - a není to jen problém scénáře, podle mě je solidně zvrzaná i režie, která chyby předlohy nafukuje do karikaturních rozměrů. Přehrávající herci, invazivní a rušivá hudba ... Celý příběh by byl možná dobrý materiál na bizarní filmovou povídku, po roztažení na celovečerák ale nudí zbytečnými detaily a nevtipnými humornými vyplňováky. Není zde ani jedna uvěřitelná postava, všichni jsou buďto ultraslušní dobráci nebo černočerní, fyzicky odpudiví záporáci coby zástupci orgánů útlaku. Obětavá, naivní turecká panna, dobrácký ruský medvěd, ty jsem ještě jakž takž spolkl - s Okwem to ale trochu přepískli: brilantní šachista, chirurg, vdovec, nespravedlivě odsouzený, multilingvní dříč, odpůrce úplatků - už jen chybělo, aby ve volných chvílích hrál na píšťalku středověké madrigaly. Tenhle übermensch bojuje s chlápky s imigračního - agresivními, necitlivými hovady s kruhy pod očima a nedbalým strništěm, plachou Senay zase zneužívá oslizlý, tlustý majitel dílny. Frears je fakt mistr decentních detailů. Jako pohádka dobrý, jako cokoli jiného - drama, komedie, krimi - naprostá katastrofa.

Zajděte si do divadla - kromě krutopřísné Streepky a utlačované Robertsky totiž filmová adaptace nenabízí žádnou přidanou hodnotu. Nudná kamera, dvě prokecané hodiny, pár silných scének, jinak nuda jako v srpnu na americkém zapadákově, kde kojoti dávají dobrou noc. Kdo spal s kým, kdo co komu řekl, kdo čím koho nasral. Kdo se na to má dívat. Třetí hvězda za Meryl, samozřejmě.

Ema na maso. Aneb miluju Dány - obzvláště na česneku. "Řezníci", to je úžasně kontroverzní, černá skandinávština, která mi oblažila všechny zvrhlé chuťové pohárky. Dokonale absurdní scénář, vynikající obsazení a humor chladný jako mrazící box. "Co to tam máš?" "Ále, takového menšího Švéda z parku".

Road movie je dost pofidérní žánr - v naprosté většině případů dopadne jako nesourodý slepenec okamžiků bez dramatického oblouku a pointy. Právě proto přitahuje jako magnet scenáristické břídily, kteří si můžou splácat dvouhodinový, bezkoncepční tok myšlenek a říkat tomu "záměr". "Aberdeen" patří k těm nečetným šťastlivcům, kterým se z té potenciální nehody podařilo vymanévrovat - i když to bylo párkrát o fous. Hodně mu v tom pomohly bezchybné výkony Leny a Stellana v hlavní roli a uhrančivá Preisnerova hudba, hlavní linku příběhu zajímavě obohatila postava dobráckého řidiče kamionu (Ian Hart). Mínusem je trochu nedbalá psychologie Kaisy, která v jednotlivých segmentech "nelícovala" (trochu zmatený motiv s prací a šéfem, naprosto zbytečná a rušivá opilecká scénka v autě a v nemocnici). Po škobrtnutí v závěrečné čtvrtině ale přichází poměrně silný, i když trochu kýčovitý konec, takže plná spokojenost. Dobro došli na Jadran. Uzavřu kruh: Je jen málo road movies, na které mám chuť se kdykoliv podívat ještě jednou - tohle je určitě jeden z nich.

Přes slabší, rozpačitý rozjezd se to dokutálelo celkem daleko - "Philomena" je asi nejupřímnější a nejskromnější z letošních oskarových snímků. Taky proto, že témata, která byla jinde bezostyšně použita jako hever na porotu, zde jen víceméně vkusně doplňují hlavní příběh - a tomu navíc obrušuje hrany nenásilný anglický humor. Judi Dench je samozřejmě skvostná, moc, moc se mi líbila hudba, slušná byla kamera v exteriérech. Spokojenost, velmi silné tři hvězdy.