vojacekr

Příběh je inspirován jedním z nejznámějších kriminálních zločinů v poválečné Itálii, kdy 27letý psí kadeřník uvěznil a zavraždil oběšením bývalého boxera, který ho šikanoval. Ten se k vraždě přiznal.

Režisér Matteo Garrone nutil Marcella Fonte během natáčení některých scén pít whiskey, aby se snáz vžil do role.

Astronauti Apolla měli status vládních zaměstnanců, přičemž většina z nich byla v pozici kapitána a jejich plat se vyměřoval podle hodnosti bez ohledu na jejich dosažené vzdělání. Průměrný roční příjem těchto astronautů (60. léta) byl 17 000 USD. Rovněž nepobírali rizikový příplatek. Kromě toho brali příplatek 8 dolarů navíc za každý den strávený v lodi.

Důvod, proč byl Neil Armstrong první, kdo vstopil na Měsíc, nebyl kvůli rozhodnutí NASA. Bylo to kvůli fyzickým polohám pilotů a velitele uvnitř modulu LEM a kvůli objemnosti skafandrů, které byly uvnitř seřazeny specificky podle velikosti. Museli tak vystoupit v určitém pořadí. Pořadí bylo určeno polohou závěsu ližiny na dveřích LEM modulu. O tom, zda bude ližina nasměrována vlevo nebo vpravo rozhodl nezávisle inženýr Grumman pár let před misí při návrhu modulu. Kdyby položil závěs na druhou stranu, pilot by vystoupil před velitelem a prvním člověkem na Měsíci by se stal Buzz Aldrin.

Synové Mark Armstrong a Rick Armstrong řekli, že film První člověk byl doposud nejpřesnějším zobrazením jejich otce Neila Armstronga a jejich matky Janet Armstrong.

Ke konci požáru Apolla 1 je záběr na poklop, který je zdeformován následným výbuchem. Scéna ale nezobrazuje posádku, která se zoufale snažila otevřít poklop zvenčí, nebo plameny a kouř, který bránil jejich snaze o záchranu.

Ke konci filmu stojí Neil Armstrong (Ryan Gosling) na Měsíci a po jeho tváři stéká slza. Slza ale stéká stejnou rychlostí jako na Zemi. Nebylo by možné, aby na Měsíci slza stékala stejně rychle při gravitaci, která je 5x menší, než zemská.

Na palubě kosmické lodi Apollo nebyly použity LED. Sedmi segmentové displeje zobrazené ve filmu jsou elektroluminiscenční displeje.

Když se Neil Armstrong (Ryan Gosling) dívá z okna kosmické lodi, zobrazuje se Měsíc v poslední čtvrtině fáze před úplňkem. Ve skutečnosti ale bylo těsně po úplňku.

Startovací sekvence rakety ve filmu je chybná. Motory hlavní fáze Saturn V totiž zažehávají 8 sekund před samotným startem rakety. Poté se všechna spojení s raketou odkloní a podpůrná ramena se uvolní.

Neil Armstrong ve skutečnosti nikdy netrénoval v kinetickém testovacím zařízení, známém jako MASTIF (Multi-Axis Spin Test Inertia Facility). Zařízení bylo původně navrženo pro astronauty programu Merkur, výsledky ze simulátoru ale byly považovány jako neprůkazné a irelevantní. Paradoxní je fakt, že i když Armstrong simulátor nepodstoupil, byl jeden z mála, který byl těmto silám vystaven.

Film zachycuje lunární terén jako členitý s kráterovými stěnami a útesy. Například scéna, kdy Neil Armstrong (Ryan Gosling) stojí na pokraji kráteru, který vypadá jako hluboká, temná jáma. Ve skutečnosti jsou svahy na Měsíci velmi mírné, většinou nepřesahující sklon 35°, kvůli nedostatečnému vlivu eroze. Kromě skal a balvanů (kterým se Armstrong musel vyhnout při přistání) má lunární terén hladký vzhled díky pískování mikro meteoroidy po miliardy let.

Na začátku filmu, kdy je děj zasazen do roku 1961, je možné vidět, jak Niel Armstrong (Ryan Gosling) čte z lékařské knihy, kde je obrázek magnetické rezonance (MRI). Ta ale byla vyvinuta až v 70. letech.

Barva nápisu na kýlu letounu X-15 je jiná během přistání (bílý nápis, oranžový podklad ) a po přistání (černý nápis, žlutý podklad). Ve skutečnosti byl nápis na X-15 černý na žlutém podkladu.

Film vznikl náhodou. Režiséři (Tyler Nilson, Mike Schwartz) potkali Zacka Gottsagena na táboře pro osoby se zdravotním postižením, Zack jim pověděl o svém snu, že by chtěl být filmovou hvězdou. Režiséři napsali Zackovi scénář na míru, podle jeho zvyků, zálib a tužeb.

Jed Malik (Sanjeev Bhaskar) a Sheila Malik (Meera Syal), kteří jsou ve filmu Jackovými (Himesh Patel) rodiči, jsou ve skutečnosti sezdáni od roku 2005.

Když Jack (Himesh Patel) přiletí z Los Angeles do Liverpoolu, na letištní hale je nápis „Liverpool International Airport“. Ve skutečnosti je však nápis na hale „Liverpool John Lennon Airport.“

Hlavní domovní dveře řidiče autobusu vypadají jinak zvenku a jinak zevnitř.

Příběh vyprávěný ve filmu, který napsal Edgar Allan Poe, se skutečně stal. Na konci závěrečných titulků je zobrazen náhrobek Richarda Parkera. Jde o skutečný náhrobek člověka jménem Richard Parker, který pocházel z anglického Southhamptonu.

Jméno postavy Soo-ta (Ji-hwan Kang) je parodie korejského slova „sta“, které znamená „hvězda“ (filmová celebrita). Jméno postavy Gang-pae (Ji-sub So) je parodií slova „ggangpae“, což v korejštině znamená „gangster“.