sator

To, co Marek (Karel Roden) říká o Kognitivně behaviorální terapii, je nesmysl. Říká: „KBT terapeut, když máte deprese, vám řekne běžte sportovat a vy na deprese zapomenete.“ Tak to fakt není. Behaviorální terapie předpokládá, že poruchy chování jsou naučené reakce a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie staví na teorii, že emoční poruchy jsou výsledkem poruchy myšlení, které lze změnit. KBT je obrácena k přítomnosti a hlavně budoucnosti, na rozdíl od hlubinné psychoterapie. U této terapie je však důležitá motivace pacienta.

Detektivka, kterou rodina sleduje v televizi a hrají v ní Lubomír Bryg a Nelly Gaierová, neexistuje, natočen byl jen fragment pro potřeby filmu.

Dlouhých třicet let sestavovala a sbírala režisérka Kristina Vlachová informace, fakta a výpovědi pamětníků o Králi Šumavy Josefu Hasilovi, a všech dotčených osobách, než přistoupila k natáčení dokumentu.

Když oba písaři sledovali dalekohledem hanbaté slečny, viděli je hlavou dolů. Je to tak správně, protože objektiv astronomického dalekohledu vytváří vždy obraz stranově i výškově obrácený.

Obec, ve které zakoupili statek oba písaři, je dle románu poblíž obce Chavignolles v Normandii, mezi Caen a Falaise 160 km západně od Rouen. Ale obec Chavignolles na mapě nenajdeme, takže se jedná o fiktivní název.

Přestože z vrcholu K2 nahrála Klára Kolouchová své rodině dojemný video pozdrav, kde říká: „Tenhle vrchol je pro vás a už dám pokoj,“ za pár týdnů v novinovém rozhovoru říká: „Ale určitě si myslím, že jsem zdoláním K2 neřekla své poslední slovo.“

Jaroslav Dušek přebral roli po náhle onemocnivším Jiřím Bartoškovi. Obsadit do filmu Jaroslava Duška napadlo Evu Holubovou.

Film byl natočen podle rozhlasové hry, v níž vystupovaly pouze dvě postavy, postava učitelky a děvčátka, z jejíhož povídání učitelka postupně vyrozumí, že maminka si chce vzít život.

Film se točil celý na ostrově Bali v době, kdy zde pobýval schován před světem Charlie Chaplin.

Termín erotická transference, který oba terapeuté používají, je takzvaný protipřenos, kdy reakce na druhý subjekt, v tomto případě terapeuta, je zkreslen vzhledem k nevyřešeným otázkám z minulosti klienta.

Autor Broučků, Jan Karafiát, byl náboženský velmi aktivní člověk, podle toho vypadá i knižní předloha, která je plná náboženské ideologie. Ale protože se psal rok 1965, museli tvůrci vše náboženské z připravovaného scénáře odstranit.

Ladislav Mrkvička, který v inscenaci hraje, se po letech snažil zjistit, co se s inscenací stalo. Bylo mu sděleno, že je považována za ztracenou.

Jiří Hálek zde nejen hraje roli notáře, ale ještě namluvil bezejmenného obchodníka s vepři.

Inscenace byla po prvním vysílání cenzorem zkrácena o 20 minut a od té doby nebyla vysílána. V archivu ČT po letech už nebyla nenalezena.

Ladislav Mrkvička a Pavel Zedníček, kteří hrají žokeje, připravovala mladičká Martina Růžičková, dnes renomovaná trenérka dostihových koní a později i manželka dalšího milovníka koní Rudolfa Jelínka.

Když Bouvard (Jiří Sovák) stoupá po schodech, říká: „Od té doby, co mi utekla žena, mívám výhradně erotické sny.“ Když dojdou do pokoje, ptá se o pár minut později Pécuchet (Miroslav Horníček): „Byl vy jste někdy ženat?“ Ale tuhle otázku před chvilkou Bouvard zodpověděl.

Tento jediný díl se netočil na Trojanově mlýně v Tichém údolí, ale v Praze. Úvodní scéna je v parku Liboc, Obora Hvězda. Bouvardův dům je Kapucínská a Nový Svět, Hradčany. Kavárna je na Pařížské 17, Josefov.

Ladislav Mrkvička, věrný své povaze bouřliváka, při jednom z přeletů letadlem na exteriéry, pod vlivem alkoholu začal poradcům z řad státní bezpečnosti spílat do fašistů. Druhý den nevěděl nic, protože měl okno. Režisér Sequens, který měl velký politický vliv, mu řekl: „Běž je odprosit a nejraději v kleče, protože tohle vypadá fakt zle.“ A tak se také stalo. Kolega Ráž se snažil jeho průšvih zlehčit v očích příslušníku STB tím, že řekl: „Mrkvička má takovou diagnózu a defacto za to nemůže.“ Mrkvička si o pár let později myslel, že tenhle incident může za to, že ze seriálu zmizel.

Název epizody vychází z písně „As Time Goes By“, známé z filmu Casablanca (1942). Samotná píseň byla složena 11 let před uvedením filmu a byla použita v mnoha dalších filmech a televizních pořadech.

Když Charles (David Ogden Stiers) skočí na granát, Rizzo (G.W. Bailey) mu řekne, že se na něj vrhl rychleji než „Snydersovi honiči“. Frans Snyders byl vlámský malíř, který vytvořil řadu obrazů zobrazujících psy vrhající se na divokou zvěř. Fráze „rychlejší než Snydersovi psi“ se stala pořekadlem na jihu a v Appalachii, což znamená velkou rychlost.