gezper

"Na světě jsou dva druhy lidí - ti, co považují Hodný, zlý a ošklivý za nejlepší western všech dob, a ti, co jej teprve uvidí." jen cituji Civala vyse, protoze to naprosto vystihuje [100%]

Na Clooneyho režisérskou prvotinu to není vůbec zlé, ale .. .. kdyby se víc soustředil na méně žánrů, neskákal sem a tam a nevršil paté přes deváté, tak to mohl být stylový neotřelý hit s pár dobrými nápady. Nemůžu si pomoct, ale většinu času to na mne působilo sterilním nekompaktním dojmem. Škoda. Sam Rockwell s přehledem utáhne i hlavní part a ne jen nějaké vedlejší či štěky jako do té doby, překvapivé zjištění. Oproti tomu Julia Roberts mě v této roli dost vadila a absolutně nesedla. Btw. pozoruhodně drzé a vtipné jsou i dvě camea - Pitta a Damona. Respekt ! (oba za "roli" nehonorováni; a i Roberts si prý řekla jen pakatel 250k$). [60%]

Skvělá právnicko-detektivně-zamotaná záležitost. Scénář (ač zadaptovaný) je povedený a s tolika postupnými zvraty, že se ani na chvilku nelze nudit. Zapomeňte na něco echt nového a nikde neviděného, ale staré osvědčené součástky zde fungují v oprášeném přetočeném soukolí. Hlavní hrdina odvádí dobrou práci - je to 'ten správný týpek, který v tom umí chodit'. A i se zbytkem postav/herců okolo něj též spokojenost. Snad jen kdyby, ehm, to nebylo tolik přímočaré. Ono i když mu to zrovna nevychází, tak mu to pořád ještě nějak vychází .. více padaní na držku (nejlépe až na dno!) a chvíli tápání ve tmě by neškodilo. Njn, to se to radí, když je to podle předlohy, že .. ? [80%]

Naprosto dokonale atmosferický thriller. Ani bych to nenazýval zbytečne hororem, moc prvků a scén z tohoto žánru tam není a zbytečně to odradí strašpytle od zhlédnutí. Připodobňování k původnímu Omen či Vymítači ďábla je mimo mísu. Tady na to totiž šel autor úplně jinak, od lesa. Postupně vystavěná a zhusťovaná atmosféra by se dala řezat motorovou pilou z nejmenovaného amerického snímku. Navíc jsou po celou dobu rovnoměrně živeny obě možnosti nabízejícího se výkladu (pro fanoušky FACT or FICTION se to tím pádem stává povinností) a je na divákovi samotném, zda bude stále přikloněn stejné variantě anebo přebíhat nerozhodně ze strany na stranu. Mia Farrow v hlavní roli podává opravdu uvěřitelný psycho-výkon, za který ji nelze jinak než pochválit. A nebýt divného až zbytečného konce - i když chápu jasně Polanského myšlenku, který bych zvolil jinak nebo raději úplně vypustil, tak to byl celou dobu adept na plnou palbu. Takhle musím, ač nerad, trochu ubrat. ps: krom tohoto komentáře nic nečtěte, nejlépe ani obsah a rovnou si to pusťte (velká naivita, že toto bude první komentář, který si někdo přečte). Udělal jsem to podobně, bez přípravy a byla to dobrá volba. pss: kdo jste tady zrovna těhotnej, tak si to dejte až nebudete. [90%]

Řemeslná akce je na vysoké úrovni, řekl bych, že za tím bude i hodně poctivé a nikoliv tolik digitální práce kluků od počítačů. Ovšem zbytek je dost tupý, normální, jinde viděný a daleko lépe. A krom akce samotné, které vévodí rubačka Diesel vs. Rock, to nemá nic dalšího chutného k naservírování. Na The Rocka museli vyplácat pekelně hodně oleje. Dialogy vyzní většinou dost směšně, i navzdory tomu jak se tváří všichni jak největší drsňáci. Postrádal jsem uspokojivou koncetraci výskytu klasických hlášek, na kterých, když příběh nestojí za nic(to ještě pochopím), padá a stojí každý druhý uspokojitelnější akčňák. Přehnanost většiny demoličně-střílecích-honících scén, ale především té poslední, už klidně lze označit za sci-fi. Jsem tolerantní člověk, ovšem co je moc, to je příliš. Co je pozitivní: můžeme s klidem označit tuhle sérii za jakš takš znovuprobuzenu z komatu a 'Možná přijde i Michelle Rodriguez..'. [60%]

Pokud dokážete přistoupit na patetickou nerealičnost a berete to jako úsměvnou nadsázku, tak lze tento snímek strávit a třeba si i hodně užít. V jiném případě si umím představit, jak extrémně může lézt tento typ vyprávění na nervy. Naštěstí jsem dokázal přepnout do první kategorie, ovšem bez obtíží to nebylo. První hodně pohodově a satiricky laděná část je příjemná zábava. Problémy u mne nastali až v druhé. Zde již kontrast komediální složky vs. temné prostředí opravdu vysoký. Ono smát se již v podstatě ani nejde, s výjimkou 'překladu pravidel' - což je hodně drsná nálož. Zajímavě zde zlehčování je reakcí na drsnost prostředí, ale obráceně již prostředí samo o sobě původní úder vtipálka nikterak nevrací, naprosto ho ignoruje. Kdybych se nemusel 'přepínat' a měl to v sobě rovnou více nativně, tak jdu výše. Takto je to klasický představitel výborného filmu, který mě nezasáhl úplně naplno, ač jsem se částečnému dopadu vyhnout nedokázal. "Buon giorno, Principessa!" [80%]

Neoptimistické téma smrtelné nemoci a obtížného, vpodstatě nemožného boje s ní. Malé odlehčení v podobě lehkých sarkastických vtípků, ale žádné velké přehnané množství, pomáhá divákovi o trochu lépe postupně stravovat těžší nosnou stránku filmu. Ale až zas tak mnoho to sledujícím neulehčí. Ač by šlo namítnout pár drobností ke zpracování celovečerní prvotiny autora (divní kámoši, nereálná izolace, přístupnost léků, ..bez spoilerování další úvádět nebudu), tak tah na branku je od autora veskrze silný a to nenásilnou formou. Bodejť by ne, když sám režisér i autor scénaře v jedné osobě trpí též jistým stupňem této zákeřné dědičné nemoci (cysticka fibroza) a tedy z tohoto pohledu se jedná o jistý typ autorské zpovědi. Postupně se film dostane do fáze obtížně zodpověditelné otázky: má okolí právo silně zasahovat do života a voleb takto extrémně nemocného člověka nebo jsou jeho způsoby vypořádávání se s ní čistě a jedině na něm ? [80%]

Rodina základ státu ? Ano, a především toho amerického, že! Nenápadně nápaditá tragi-černo-komedická americkou společnost parodující road-movie s pěkně úchylně typizovanými extrémními členy jedne velice nesourodé, vzájemně naprosto disharmonické rodiny. Pouze postava matky je trochu slabší, všechny ostatní jsou skvělé. A i kdyz se na jedno oko tváří film nezávisle, při otevření druhého oka jde o klasickou šablonu 'parta pošuků se potřebuje rychle přesunout z A do B a po cestě zažije pár trablů', tak je to zábavné, funguje to. Kupodivu by se v tom našlo i pár globálnějších poselství, chce-li si někdo zahloubat. [80%]

Pokračování ságy rodu Corleone pojato trochu jinak než 'part 1', ale stále na úrovni z nejvyšších. Výraznější pro mne byli historické dovysvětlovací prequelové pasáže, jenž kontinuitu celého eposu lehce tříští. Ale nic s čím by si mistr Coppola neporadil. I když jednička mě bavila o nepatrně delší chlup více, tak o syndromu dvojek nemůže být vůbec řeč. Je s podivem jak skoro tři a půl hodiny dlouhý film dokáže zaujmout a nenudit ani na chvíli. [100%]

Vynikne především po obrazové stylistické stránce. Ač se zde míchá do sebe spousta žánrů, tak nastěstí celkem umně. Bohužel na to jak je to drsné, silné téma je to celé dosti chladné, drží si to velký odstup. Ale i tak si myslím, že každý v tom něco podstatného sdělujícího najde (hru na boha, krizi osobnosti, pomsta, pokora, láska, mužskou převahu, podřízenost žen atp.). Způsob vyprávění a postupné odkrývání je zvolen chytře, jinak by to spadlo do průměru. Banderas je v roli psychopatického démonického chirurga uvěřitelně děsivý. S hodnocením trochu váhám, buď silné 3 nebo slabé 4, ale spíše 4, takže: [70%]