brzozin

Kolik mohl dělat rozpočet na tento (zdráhám se napsat film). Najmout pár ochotníků z ulice, kteří pojedou naostro ze čtecího zařízení. Kulisy a makety mravenců vyrobí chovanci nějaké chráněné dílny (při vší úctě). Scénář není třeba psát, nějak to na place ztlučem. Lidi jako skriptka nebo kdokoliv, kdo by držel pohromadě děj (vlastně sorry, on tam prakticky žádný není) nejsou důležití. Takže to máme maximálně pět filmovacích dnů. Hmm levná sračka, to se vyplatí. Vždycky se najde pár blbečků, co na to budou koukat. Akorát jsem nepochopil jednu věc. Proč té děsně nesympatické bábě teče krev z držky, když ji právě kousli do nohy.....

Uřvaná taškařice o tom, kterak naivní infantil Jindřich hledal ve světě princeznu, až si omylem vybral Elišku, o kterou celý film nejevil zájem. Nebo jinak. O tom, kterak hezká holka Eliška tak dlouho nadbíhala Jindřichovi, až si o ni zcela nechtěně řekl a pak už bylo trapné couvnout. Vedle toho se tam pohybuje několik nechutně uřvaných dementů v podobě zdegenerovaného knížete, arogantního vodníka a upištěného čerta. Jediný normální je tam pan otec a Eliška. No a tahle kokotina mrví dětský vkus už čtvrt století.

Tady se výjimečně Carrey chová normálně a retardovaně se pitvoří jen v masce.

Carrey je šikula. Založit si živnost na tom, že budu ve všech filmech dělat odporného přiblble se pitvořícího retarda, to je něco. Ale Američanům se to líbí, tak proč ne.

Odporný, vlezlý, retardovaný, uřvaný Carrey. Prostě normálka.

Originální, pěkné, vtipné. Carry dokazuje, že umí i hrát.

Ubohá kokotina, kde Carrey neustále přesvědčuje všechny okolo, že je pitomý vulgární a vlezlý retardovaný buran, který ze sebe nepřetržitě dělá jakousi chodící karikaturu neschopnou pronést jedinou větu, která by byla myšlena vážně. Asi nejlepší scéna (vlastně jediná) je ta ve cvokhausu. Kdyby se celý film odehrával tam, bylo by to autentické. A jediná skutečně pravdivá a reálná hláška je: "Je už dlouho mentálně nemocný? - Od doby, co ho znám."

Celou dobu jsem čekal, kdy se tam objeví Seagal, ale tohle je i na něj sračka. Vykrádačka všech možných béček, díky čemuž vzniklo ještě něco mnohem horšího. I když řečeno slovy klasika: Ale zasmáli jsme se,až mně všechno bolí.

Film je třeba vidět ve dvou rovinách. Porovnáme-li ho s normální filmovou tvorbou, pak jde o obhroublé přisprostlé dílko na pomezí seriózní filmařiny a amatérského videa. Většina hlášek se dokonale hodí do hospody páté cenové skupiny, kde se malý český člověk potřebuje odreagovat u pivka a rumu a hodit pár hlášek do placu. Nakonec proč ne. Čerpám z vlastní zkušenosti. Jestliže jej ale zasadíme do kontextu sraček, které se hrnuly z filmařských dílen začátkem devadesátých let, pak jde o gigantické veledílo nedozírných kvalit.

Tento film na mně působí jako rozmarná barvitá koláž letního venkova plá barev, vůní, chutí a esencí (podobně jako lektvary babočky Skořepové). Dějově se to sice malinko rozpadá a některé scény jsou až amatérsky kýčovité a nereálné, ale celkově jde o povedenou romantickou patlanici pro oddechové zimní večery, kdy člověk sní o létě.