gudaulin

Stará poctivá filmařina 60.let,kdy se filmové hvězdy obešly bez milionových honorářů a napodobování japonských bojových umění stejně jako se automobilové honičky obešly bez digitálních triků, aniž by to ubralo na kvalitě výsledku.Dnes již klasická detektivka se opírá o výkony Steva McQueena a Roberta Vaughna ale ani herci ve vedlejších rolích nejsou špatní.Kvalitní úsporné dialogy, napětí a pečlivě budovaná atmosféra jsou bohužel poněkud znehodnoceny nedotaženým scénářem,kdy je jednání podřízeno potřebám budoucího děje(veledůležitý svědek v mafiánském procesu střežený jediným policistou,zabijáci označovaní za profesionály jediným výstřelem zraní oběť a odejdou,aniž by se přesvědčili o výsledku a podobně.)Celkový dojem 80%.

Po čertech dobrý film,který staví na strhujícím výkonu Javiera Bardema (bez nadsázky životní role).Příběh o tom,že příslušníci sexuální menšiny a nekonformní jedinci to mají těžké vždy a v totalitní diktatuře zvlášť.Film o vystřízlivění z politických a životních iluzí je depresivní a vzhledem k pomalému tempu vyprávění a použitému filmovému jazyku není snímkem pro každého.Některé scény-výslech,hostina v rozpadajícím se kostele nebo únik balonem obsahují surrealistické prvky. Deep se filmem spíše mihne ale svůj štěk si patřičně vychutnal.Slizký vyšetřovatel v jeho podání utkví v paměti. Filmu lze vytknout některé formální nedostatky ale vzhledem k obsahu a Bardemovu hereckému koncertu dávám 5 hvězdiček.Celkový dojem 90%.

Na Králi kryse je silná především předloha, filmová podoba se nevyhnula určitým zjednodušením a problém jsem měl i s hereckým obsazením. Nicméně příběh vzestupu jednoho bezvýznamného vojáka, který v stísněných podmínkách zajateckého tábora prokázal neobyčejnou přizpůsobivost a podnikatelské schopnosti, aby později pochopil, že společenský status se v běžném životě překonat nedá a třídní rozdíly fungují spolehlivě, je sám o sobě tak silný, že na pět hvězdiček postačí. I když česká divadelní verze se mi na televizní obrazovce líbila víc. Celkový dojem: 90 %.

Skutečné obsazení jediného zachovaného mostu přes Rýn bylo neskonale jednodušší a střízlivější. Němečtí vojáci jednoduše zdrhli. Most u Remagenu využívá téhle události jen k rozehrání silného příběhu o vojenské cti, odvaze a o tom, jak ji mocní někdy odměňují. Na svou dobu slušný žánrový nadprůměr, který je zajímavý pohledem z druhé, nepřátelské strany.Celkový dojem 80 %.

Na dobu svého vzniku profesionálně, moderně natočená komedie se zajímavým hereckým obsazením, která vynikne zejména v porovnání s produkcí, kterou Barrandov produkoval po roce 1948. Rozverná komedie o tom, že žena dokáže téměř všechno, minimálně uhnat čerta. Celkový dojem: 70 %.

V první polovině 80. let nejlepší zábavný pořad Československé televize, který byl oživený nejen atypickou moderátorskou trojkou v podání Lábuse, Kaisera a Korna, ale i na svou dobu velmi nápaditým scénářem a režií. Spolu s Televarieté patrně špička zábavní produkce normalizovaného dvacetiletí. Celkový dojem: 70 %.

Jedna z těch komiksových adaptací, která mě neuráží, ale zároveň v žádném ohledu nenadchne. Celkový dojem: 40 %.

Televizní hra o průniku dvou středověkých čarodějnic do současnosti stojí pochopitelně na konfrontaci středověkého uvažování a dnešní reality. Funguje především díky příjemnému herectví Jany Hlaváčové. První díl trilogie je z hlediska slovních fórků a komických situací nejpovedenější. Celkový dojem 55 %.

Jde o nejoceňovanější film Maurizia Nichettiho, v určitém smyslu slova je to jeho výkladní skříň, film, který zabodoval na několika festivalech, a mám pocit, že byl úspěšný i v Karlových Varech. Jde o režisérův hold éře klasického italského neorealismu 40. a 50. let. Zároveň konfrontuje starou chudou Itálii té doby se konzumně orientovanou italskou společností pozdních 80. let, když vyšle půvabnou fotomodelku z reklamní kampaně do minulosti. Název filmu připomíná proslulé Zloděje kol od Vittoria De Sicy. Režisér si tady, jak je u něj zvykem, střihl opět hlavní roli. Je to originální vtipné dílko, kde se humor prolíná se sociální tématikou. Celkový dojem: 80 %.

Pro hororového fanouška povinnost, pro ostatní příjemná možnost seznámit se ve zkratce a většinou v nadprůměrném provedení s podstatou žánru. Ve velkém počtu dílů se pochopitelně najdou i nevýrazné kousky, ale převažují nápadité příběhy s často překvapivou pointou a s náležitou atmosférou. Půlhodinová stopáž zabraňuje vzniku "vatovité vycpávky" známé z celovečerních filmů. Velkým kladem je zvolená odlehčená forma, kdy si tvůrci v lehce parodickém duchu pohrávají s žánrovými klišé a očekáváním diváků. Celkový dojem: 80 %.