H34D

Lynch ve svém prvním výtvoru hrdě přednáší své zrůdné fantazie. Nemyslím, že on sám by to nazýval vrcholem umění (jak dělají někteří zaslepení fanoušci), chce spíše jen vyčnívat z davu, oslnit něčím nevídaným, ujetým, a vzhledem k módě 60/70. let, psychedelickým. Chce svou bouřlivou kreativitou nabourat všechny konvence a to se povedlo, otázkou však je, nakolik je tento snímeček kvalitní jako samostatný produkt. Myšlenkově nabízí variant spoustu a přitom žádnou, není zde žádný klíč k pochopení, proto se divákům bude líbit výhradně dle jejich subjektivního vnímání a pocitů. Já si jednou za čas něco takového dopřeju rád, ale existovat více Lynchů, snadno se přejím. 5/10

Duna se nevyrovnala konkurenčním vesmírným sci-fi ani v době svého vydání (zábavnější SW / geniálnější 2001) a dnes působí vyloženě jako nevydařený film. Dějová linie je nesoudržná, konflikt mezi hlavními rody není řádně vykreslen, dramatická rovina dost pokulhává a napětí zde není žádné. Postavy prožívají spíše individuální příběhy; velmi se mi líbily jejich vnitřní monology a tudíž přiblížení jejich psychologie, jenže dohromady to netvoří smysluplné a ucelené vyprávění, dívák se sice může upnout na dobrého MacLachlan, ale to je tak vše. Vizuální stránka je i přes slabé efekty nadprůměrná, Lynch v sobě malíře nezapře a "kreslí" film při nejmenším zajímavě, mohl se však do toho ponořit mnohem více... Prominul bych Duně dějové a dramatické výtky, kdyby byla více hypnotizující a psychedelická, tohle minimum mi nestačí. 5/10

Lynchovy trademarky do filmu znatelně prosakují, ale jejich využití je menší, než by se po sugestivním úvodu očekávalo. Příběh se přes smyslné zakomponování násílí a sexu line po dobrodružné cestě road movie, přes pološílené postavy až k milému, ale poněkud obyčejnému konci. Nevím, zda za tím spatřovat Lynchovu podvratnou práci s diváckými očekáváními, ale vzdává se tak filmové pointy a dobře načnuté práce s bizarní rovinou filmu. Zběsilost v srdci dobře pracuje s konotačními významy scén - dějová linie je prokládána zprvu nepochopitelnými vsuvkami (škrtnutí sirkou, oheň, scéna na záchodě), které si však později navzájem dodávají smysl. Jakkoliv je sledování Zběsilosti v srdci záživné, postrádám výraznější tah na branku, čímž nemyslím ani tak závěr samotný, jako to, že film nikam pořádně nesměřuje. 7/10

"Future events such as these will affect you in the future." Plán 9 je napsán i natočen jakoby v rychlosti, režisérem plným entusiasmu a nadšení, ale bez jakéhokoliv rozmyslu. Ed Wood skládá scény jen tak, aby divák zhruba pochopil o co se jedná, vůbec mu nezáleží na dramatické koncepci, soudržnosti, estetice, či práci s divákem, točí si jen to svoje, jako malý Jarda na písečku. Nudná kamera zabírá prostor jen aby dění bylo zhruba uprostřed, střihne se náhodně po skončení jednoho z idiotských dialogů, herci absolutně nejsou vedeni a odříkávají své repliky jak roboti, např. když člověk vidí poprvé v životě UFO, naprosto suše se založenýma rukama řekne "Svatá Makrelo". Nejde však jen o režisérskou neschopnost a antitalent, i samotný děj je neskonale debilní, opravdu škoda, že nechtěná vtipnost vydrží jen 20 minut. 0/10

Nehorázná sračka, herci jsou příšerní, efekty bohužel ani ne nechtěně vtipné, nýbrž rovnou trapné a ten děj + vše kolem něj. škoda slov to vůbec analyzovat, každý díl je jen slepenec náhodných dialogů, základních dětských problémů a nějaké jakože bitky (samozřejmě absolutně amatérské) pro jejich "vyřešení". Přesto je zajímavé, že seriál zažil svůj, byť menší, úspěch. Je evidentně dělán pro děti, pro malé kluky, kteří nechtějí nic komplikovaného, hlavně že jsou tam roboti, že to svití, bliká a občas se tam mydlí... No jo, i já jsem jako malý viděl pár dílů, ale dnes za střízliva dávám odpádek. 0/10

Krvavý diamant je ultimátní hollywoodský opus, v čemž tkví jak jeho největší výhoda, tak slabina. Slabina protože se příliš drží mainstreamových měřítek, nezaujímá nezaujatý postoj, fabuluje skrz dvě líbivé postavy a soustřeďuje se spíš na divácký zážitek než nějaké sdělení - Město Bohů vypovídá více o dětských ganzích, Hotel Rwanda o lidové armádě. Na druhou stranu pro mě představuje vynikající a bez slabších míst ucelený velkofilm s ohromnou, dobrodružnou výpravou - skvělé záběry Africké přirody i efektní akce. Tempo je svižné, ale ani když zpomalí do intimnějších dramatických momentů, prvotřídní divácká zábava neupadá a o tom tento film prostě je... Pátou hvězdu však přidává až úžasný DiCaprio, jeho kukuč a charisma mě vždy dostane. 9/10

Scénář není příliš rozvětvený, či kreativní, ale to vůbec nevadí, síla filmu je v detailech, v jednotlivých scénách a ve zpracování někdy i triviálních momentů (roztláčení auta), které jsou excelentní režií povýšeny na úplně novou úroveň. Potomci lidi jsou svým způsobem realistickým a velmi lidským filmem, jejich extrémní prožitost a sugestivnost vrcholí ve scénách jako je přepadení v lese, či na jeden zátah natočeném proběhnutí válečným polem a další... V podstatě každá údálost je zde díky dokonalým technickým aspektům filmu "větší než obykle". Obdiv patří v prvé řadě úžasné ruční kameře, dále kompozici mizanscén, která minimalisticky podtrhuje špinavé a depresivní vyznění budoucnosti i celkové montáži - psychologickému působení na diváka a emocionálnímu dopadu zasahujícímu především mozek. 9/10

Family Guy trochu jinak, v lecčems podobný, ale přeci odlišný. American Dad má stejný styl bláznivého, absurdního a místy i trošku nekorektního smyslu pro humor. Pro svou trefnost si nemusí chodit pro sprostá slova, ale uhlazený jako Simpsonovi také není. Hlavním zdrojem zábavy jsou zajímavé postavy - polidštěný a věčně ožralý mimozemšťan, s německým přízvukem mluvící ryba, homosexuální pár moderátorů a hlavně sám Americký otec - muž, který na komára vytáhne pistoli a levé ucho si poškrábe pravou rukou. Jednotlivé díly mají i svou obsahovou hodnotu, ale právě často vynucené závěrečné ponaučení v prvních cca 3-4 sériích, k němuž se přímočaře směřuje už od počátku někdy leze na nervy. Od 6. série kvalita příjemně stoupla! 8/10

Polívka je bezpochyby fajn, dokáže příjemně zkombinovat vystupování vesnického burana a seriózního herce, ale jeho Bolkoviny byly výrazně horší, než Manéž. Žádná legrační vystoupení a mnohdy jen suché kecání proložené více, či méně podařenými vtípky a historkami. Škoda. 4/10

Zábavná, do jisté míry i zajímavá a Vcelku inteligentní exhibice Bolka Polívky, která možná neměla vždy vyrovnanou kvalitu a úroveň, ale nikdy nebyla vyloženým zklamáním. Polívka zde dokazuje, že je jak dobrý herec, tak talk-show moderátor a na jeho skromné vystoupení jsem se, jako malý docela těšil. Kdovíproč mě to později omrzelo... 7/10