raininface

Jean Cocteau po zhlédnutí filmu řekl o Belmondovi: „Ten mladík, o kterém ani nevím, jak se jmenuje, se tyčí nade všemi.“

Belmondo podepsal smlouvu na tento film proti vůli své agentky, která tvrdila, že dělá největší chybu ve svém životě a že si učinkováním v něm zničí svou kariéru.

Belmondo dělal při natáčení filmu svoje tradiční kraviny, například si jen tak stáhnul slipy před herečkou Madeleine Robinson, která to naprosto nečekala a zrudla tak, že je to vidět i ve filmu.

Při dokončování filmu Charlotta a její Jules byl Belmondo v Alžírsku, proto jeho postavu namluvil sám režisér, což Belmondovi dost uškodilo. Jacques Becker jej chtěl obsadit do svého filmu Díra (1960), ale upustil od toho právě kvůli tomu, že se mu nelíbil Belmondův hlas v tomto filmu.

Stálým poradcem filmového štábu byl americký kosmonaut Deke Stayton.

Film by nemohl být realizován bez pomoci americké agentury NASA. Jejím prostřednictvím filmaři navázali kontakt se 40 institucemi, zabývajícími se kosmickými lety.

Film byl natočen ve státě Georgia, kde Pentagon pro filmový štáb zpřístupnil vojenskou základnu Fort Benning.

Pro účely natáčení filmu bylo zakoupeno a zničeno: 1 americký křižník s eskortou, 5 létajících pevností typu B 17 a 40 japonských letadel.

Výroba tohoto filmu byla nákladnější než skutečný japonský útok na Pearl Harbor.

Režisér Jean-Luc Godard byl po premiéře filmu nešťastný z reakce Číňanů z ambasády v Paříži. Řekli mu, že nerozumí jejich zemi, jejich revoluci, tomu, co znamená rudá knížka, a že film je dílem reakcionářského kreténa a kdyby měli tu moc, tak by Godardovi zakázali, aby se film jmenoval Číňanka.

Režisér Robert Bresson (tehdy pětašedesátiletý) během natáčení filmu soustavně vyznával lásku představitelce hlavní role Anne Wiazemské (tehdy devatenáctileté) a dělal jí na place žárlivé scény.

Tato série se natáčela v Berlíně, především ve filmových studiích v Babelsbergu. Bylo to vůbec poprvé, kdy byla jedna celá řada amerického televizního seriálu téměř kompletně natočena v cizím státě.

Claire Danes konzultovala svou roli i se spisovatelkou Julií Fast, která je jednou z předních expertek na problematiku bipolární poruchy. Někteří z fanoušků Claire Danes potom shledali její výkon tak realistickým, že zahltili producenty seriálu e-maily, ve kterých žádali pro herečku pracovní volno, aby se doopravdy nezhroutila.

Tvůrci seriálu si původně přáli do hlavní ženské role herečku Halle Berry.

Miloš Forman později vzpomínal, jak před natáčením filmu v hotelu Chelsea psali s Jeanem-Claudem Carrièrem scénu manželské hádky k Taking Off a hlasitě si text předehrávali v takovém dramatickém zaujetí, že byli slyšet i přes zeď, což se ukázalo na druhý den, když je soucitně zdravili homosexuálové ze sousedství.

Režisér Miloš Forman se inspiroval mimo jiné i osobními zážitky Hany Brejchové (Andula), které si herečka během natáčení zopakovala (např. ve scéně s prstýnkem nebo myslivcem a kravatou).

Při natáčení filmu Červnové dny jezdila za hercem Josefem Langmilerem budoucí slavná režisérka Věra Chytilová, která s ním v té době chodila, a snažila se ho přemluvit, aby se k ní přestěhoval. Langmiler se jí zbavil tím, že se nastěhoval k Jiřině Bohdalové.

Jiří Menzel původně nabídl roli přednosty stanice slavnému neherci Janu Vostrčilovi, ale ten ji ze zdravotních důvodů odmítl. Postavu si nakonec zahrál scenárista Vladimír Valenta, také neherec.

Na filmu se jako historický poradce a hudební znalec podílel Zdeněk Mahler, i když v titulcích nebyl uveden. Zúčastnil se natáčení a hrál malou roli kardinála v němé epizodě, která ale po střihové úpravě ze scény vypadla.

Herci Tom Hulce (Mozart) a F. Murray Abraham (Salieri) zpětně doznali, že během natáčení k sobě zaujali osobní odstup, který se místy pod vlivem jejich rolí zvrhával až do antipatie a vzájemné řevnivosti.