Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Zajímavosti k filmům (580)

Lásky jedné plavovlásky

Lásky jedné plavovlásky (1965)

Jaroslav Kříženecký ve své knize „Menšík“ uvedl, že Vladimír Menšík (Vacovský) během natáčení taneční scény s Hanou Brejchovou (Andula) svou hereckou kolegyni neustále rozptyloval různými vtípky, které vyvrcholily větou: „Hani, cítíš, jak mi stojí?“ Brejchová se měla během scény tvářit otráveně, protože její postava by raději tancovala s Mildou (Vladimír Pucholt). Scéna se na několikátý pokus nakonec natočila, ale Brejchová od té doby tvrdila, že s Menšíkem a se zvířaty zásadně nehraje.

Marketa Lazarová

Marketa Lazarová (1967)

Potulného mnicha Bernarda měl původně hrát slovenský herec Gustáv Valach. Těsně před začátkem natáčení filmu jej však neuvolnil jeho zaměstnavatel Slovenské národní divadlo.

Krásný kluk

Krásný kluk (2018)

Herec Timothée Chalamet měl obavy, jak reálný David Sheff přijme to, jak ve filmu ztvárnil jeho syna Nica, ale bál se zbytečně. „Sledovat Timothéa bylo strašidelné. Měl gesta jako Nico, pohyboval se jako on, byl to celý on,“ řekl David Sheff.

Extase

Extase (1932)

V Německu byl film nejprve cenzurou z mravnostních důvodů zakázaný, do kin mohl být uvedený až po úpravách a pod novým názvem Symfonie jedné lásky.

Erotikon

Erotikon (1929)

Děj filmu částečně čerpá z Puškinovy povídky „Staniční dozorce“.

Vyhnanství

Vyhnanství (1982) (TV film)

Scenárista Jiří Hubač měl problémy prosadit některé dialogy, které ve filmu zazněly a které tehdejší vedení televize správně bralo jako narážky na socialistický režim. Byla to například věta: „Lhát si můžeme dovolit pouze oficiálně,“ která byla cenzurou označena jako provokace. Hubač si ji nakonec prosadil se zdůvodněním, že ji říká postava nacistického zločince.

Cesta za oceán

Cesta za oceán (2020) (seriál)

Seriál se natáčel z velké části v Česku, například v Praze (Barrandovská studia, Pragovka, Městská knihovna), v Kroměříži a Litomyšli, na zámcích Kačina, Opočno, Hořovice, Hrochův Týnec a dalších místech.

Babička

Babička (1921)

Zachovala se jen neúplná verze filmu, která je navíc ve špatném technickém stavu.

Nezralé maliny

Nezralé maliny (1980) (TV film)

Když si Miloš Nedbal přečetl scénář filmu, tak ho postava Šáni tak nadchla, že okamžitě zavolal režisérovi Filipovi a řekl mu: „Buď tuhle roli zahraju, nebo se zabiju.“

Černá horečka

Černá horečka (1974) (TV film)

Závěrečné titulky původně začínaly informací o smrti hlavního hrdiny, který byl zavražděn 21. srpna 1971. Tehdejší vedení televize ale uvedení data 21. srpna v titulcích ve spojení s vraždou zamítlo, i když se jednalo o skutečnou událost. Den spojený s invazí sovětských vojsk se nesměl v takových souvislostech divákům připomínat.

Kolo zázraků

Kolo zázraků (2017)

Původně měl mít film název „Bělice z Coney Islandu“. Tento název souvisel s nočním sexem pod dřevěnou promenádou na pláži tohoto ostrova, po němž se prezervativy vyhazovaly do moře. Příliv je pak vynášel zpátky na břeh a říkalo se jim bělice z Coney Islandu. Inkriminovaná scéna ale byla z filmu vystřižena, takže došlo i ke změně jeho názvu na Kolo zázraků.

Hollywood v koncích

Hollywood v koncích (2002)

Hned na začátku natáčení filmu Woody Allen vyhodil Haskella Wexlera, kterého sice považoval za úžasného kameramana, ale při natáčení zjistil, že je „infantilní a prudí jako malé dítě“.

Zelig

Zelig (1983)

Poprvé se Woody Allen pokusil natočit dva filmy zároveň: Zelig a Sex noci svatojánské (1982). Dělalo mu ale potíže přesměrovávat duševní energii z jednoho příběhu do druhého, a proto se zařekl, že už to nikdy neudělá.

Annie Hallová

Annie Hallová (1977)

Film získal nominace na několik Oscarů. Večer, kdy se vyhlašovaly, hrál Woody Allen se svou kapelou v New Yorku, mimo jiné i skladbu „Pitomcovo blues“.

Láska a smrt

Láska a smrt (1975)

Woody Allen ve filmu použil jako komparz sovětské vojáky, kterých tehdy v Budapešti, kde se natáčelo, bylo plno. Uměli dobře pochodovat a cvičit se zbraní a nechtěli za to nic jiného než pár kartonů cigaret.

Banáni

Banáni (1971)

Woody Allen tento film vůbec nepovažoval za politický, proto byl velice překvapen, když jej přijel propagovat do Evropy a tamější média chtěla v souvislosti s tímto „přihlouplým filmem pro zasmání“ mluvit jedině o politice, kterou si do něj promítala.

Reklama