Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (1 045)

plakát

The Punisher (2017) (seriál) 

Před mariňákem za mariňákem nikdo nesmí stát, jinak nebudu hrát. Několik nezapomenutelných skvělých scén (za mě top scéna se sendvičem v dodávce, plus dezinfekcí a rukama utřenýma do kalhot). Několik hodně naivních scén (ty naštěstí brzy vyšumí z hlavy). Hodně násilí a hektolitry krve (tak, jak si asi producenti představovali, že to divák očekává). Notná dávka patriotismu made in USA brnkající na strunu aktuálních událostí, ale to už jsme u série Defenderů zvyklí. A samozřejmě excelující Jon Bernthal. Chemie mezi buddies Frank / Micro nejdříve moc nešlapala, ale nakonec to fungovalo na přijatelné úrovni.

plakát

Lokomotiva Tomáš: Král železnic (2013) 

Mašinka Tomáš, Vláčková hlídka, Traktor Tom, Požárník Sam, Autohlídka - Odtahové auto Tom / Vláček Troy... Nejpropracovanější je pravděpodobně Mašinka Tomáš a Chuggington, zbývající značky pracují se zjevně menším rozpočtem a všechno je to více méně přes kopírák (proto i já píšu tento komentář přes kopírák). Věci se chovají jako lidé, myslí, cítí, mají přání, páchají dobro i zlo. Děti to milují, dospělí obvykle moc nebere. Lidi od řemesla zanadávají nad chabými texturami, designem modelů a mizernou animací. Je to možné chápat jako rozšíření světa hraček o příběhy (čistý produktový marketing) a celkem fajn kino pro mrňata. A zjevně to plní svůj účel.

plakát

Chuggington - Veselé vláčky (2008) (seriál) 

Mašinka Tomáš, Vláčková hlídka, Traktor Tom, Požárník Sam, Autohlídka - Odtahové auto Tom / Vláček Troy... Nejpropracovanější je pravděpodobně Mašinka Tomáš a Chuggington, zbývající značky pracují se zjevně menším rozpočtem a všechno je to více méně přes kopírák (proto i já píšu tento komentář přes kopírák). Věci se chovají jako lidé, myslí, cítí, mají přání, páchají dobro i zlo. Děti to milují, dospělí obvykle moc nebere. Lidi od řemesla zanadávají nad chabými texturami, designem modelů a mizernou animací. Je to možné chápat jako rozšíření světa hraček o příběhy (čistý produktový marketing) a celkem fajn kino pro mrňata. A zjevně to plní svůj účel.

plakát

Já, Olga Hepnarová (2016) 

Výborná kamera (dokonalý každý záběr), zbrklý střih (asi aby na to zvládli koukat i diváci mladší 30 let - máte pocit, že je film sestříhaný na polovinu a část děje chybí). Tíživá atmosféra socialistického československa (podaná bez patosu)... Dobrý tah byl obsadit "neokoukané" tváře z Polska. Hlavní hrdinka ráda řídí auto. Hodně, prakticky sále, kouří... píše si deník deprimované introvertní intelektuálky. Pak zabije cca 15 lidí tím, že je přejede náklaďákem. A divák vlastně neví proč.

plakát

Most (2011) (seriál) 

U Mostu se člověk nevyhne srovnávání Most/Zločin. Zločin byl postaven na sledu zvratů a propletených dějových linií. Zde se příběh odvíjí mnohem přirozeněji. Děj je zpracován velmi hutně a koncentrovaně. Hluchá místa se prakticky nevyskytují. Most také není tak depresivní a je zde přítomen humor, dá-li se to tak říct, pramenící ze situací kolem "autistické" policistky Sagy. Pokud se vám líbí severské krimi, není co řešit, Most je jasná volba. Btw, jedna z nejhezčích znělek. Dodatek ke druhé a třetí řadě: Druhá řada přitlačila na dramatickou strunu a třetí se, bohužel, začala trochu víc nimrat i v roze*raném osobním životě detektivů a celkově dějové linie víc zamotala. Vraždy ve třetí řadě jsou zároveň nejbizardnější. Kdo ví, kam by to kreativita tvůrců, kteří už nemají kam sáhnout, dovedla. Myslím, že je dobře, že zůstalo u třech sérií a divák si může Most zapamatovat jako kvalitní krimi. Dodatek ke čtvrté, prý úplně nejposlednější, řadě: Seriál se vrátil do starých dobrých kolejí. Chvíli jsem nevěděl co a kdo, ale moc jsem to neřešil...:-) Jen finální epizoda byla trochu přístupnější, v podstatě happy-end, dá-li se to tak říci. Což jsem rád i nerad. Tajně jsem doufal ještě v nějaké velké překvapení, ale zároveň jsem rád, že to tak dopadlo. Na každý pád - Most byl a je jedna z nejlepších krimi.

plakát

Sanitka 2 (2013) (seriál) 

Dvojka měla jedničce vyseknout poklonu a přijít s něčím nadupanějším. Tedy takový byl asi původní záměr. První tři díly vypadaly nadějně. Pak už to bohužel šlo horem pádem dolů. Světlé okamžiky střídají momenty jak z telenovely. Místy odfláknuté dialogy působí někdy až komicky. Naopak bych pochválil povedenou akci, díky které jsem to také rovnou nezabalil. Jinak však převažuje bulvární ladění a nezáživná vztahová růžovka kdo s kým. Původní Sanitka v rámci socialistické produkce působila jako nóbl seriál (byť tendenčním momentům se nevyhnula). ___ Vztahové záležitosti se tam řešily, ale fungovaly spíš jako koření, než motor seriálu. Akce tak zůstává to nejzajímavější. Renčovi tak musím dát palec nahoru, p. Hubačovi naopak dolů.

plakát

Žena ve vodě (2006) 

Pro milovníky symbolických příběhů s nádechem tajemna a filmů mimo žánrové šablony lahůdka.

plakát

Zabijáci (2014) 

Jako by se tvůrci chtěli poučit a naservírovat divákovi kus masa. Zůstává styl vyprávění - flashbacky a současnost. Jinak jsou ale Zabijáci výrazně akčnější - se všemi klady i zápory, postavy jsou vykreslenější... a zajímavější. Děj je hutnější, syrovější, intenzivnější. A hlavní hrdina ještě umanutější. zkrátka vše, co v minulém díle bylo napůl, najdete v Zabijácích o stupínek výše.

plakát

Žena v kleci (2013) 

Sevřený příběh, žádné zbytečné kudrlinky, část zápletky odvyprávěná flashbacky, slušná kamera. Škoda jen, že se tam prakticky nevyskytovala žádná sympatická postava. Vyjma děcek a Hasana. Tedy vlastně Assada. Tři a půl *.

plakát

Vůně Athén s Miroslavem Donutilem (2017) (seriál) 

Donutilova pomsta;-). Fotografie v galerii myslím mluví za vše. Miroslav Donutil a jeho domorodný přítel provází diváka vyhlášenými i méně známými stravovacími podniky v Řecku. Zkoprnělý divák pozoruje jak pánové v nejlepších letech žerou (s prominutím) až jim lupe za ušima. Opravdu pak tolik jídla, co si nechají nanosit, sní sami, nebo alespoň něco nechají chudým? Občas tedy, aby se neřeklo, se Donutil projde po (nedalekých) památkách. Z toho mu tuze vyhládne a tak šup... honem do nějaké taverny. Celkový dojem: Bohulibý záměr inspirovat diváka chutěmi a vůněmi Athén umenšuje akcentování debužírování. Silně se nedoporučuje zejm. před nedělním obědem. Pokud máte rádi Řecko a Miroslava Donutila, asi mu Vůni Athén odpustíte. Pokud nejste fanda, přepněte raději na "Na cestě po...", komentáře jsou tam o něco vtipnější.