papaguy

Pokud jste teenager, rádi kreslíte a máte rádi praštěné filmy, je to to pravé pro vás. Nejsem věkově cílová skupina, tj. nadšením nehýkám, ale některá pozitiva dokáži ocenit. - Především bych vyzdvihl vizuální stránku a vcelku ucházející herectví. A také to, že se film nebere příliš vážně. Divák se může pokochat graficky brilantně zpracovanou úvodní titulkovou sekvencí, která paradokumentárním stylem diváka zasvětí do příběhu, exotickými dobře aranžovanými scénami, pohlednými herci (až na tu jednu děsnou ofinku střihlou podle hrnce), legráckami s mimosmyslovými schopnostmi a občasnou roztomile béčkově podanou akcí (ultra záporáci z Divize, řvouni, souboje telekinetiků, finální přestřelka v rozestavěné výškové budově - nevěřili byste, jak se dá dramaturgicky zábavně (zne)užít třeba takové bambusové lešení...). Nelze pominout, že je to jeden z mála akčních filmů, ve kterém k hlavním taktickým zbraním patří také pastelky a skicák. Však také Dakota i její oponentka Li kreslí jako o život... Občas jsem se v ději mírně ztrácel, naštěstí vše bylo po chvíli nějak dořečeno a já se zase zorientoval. Jen mi vadilo, proč dopisy sepisoval telekinetik a ne vizionář. To nedává smysl. Neznám inspirační zdroje, ze kterých se opisovalo, takže nemohu srovnávat (popř. nadávat na vykrádání)... Že je scénář pohádkový a takový jaký je? Push It! Já být teenager, dám jasné čtyři hvězdy. Takhle je to za pěkné tři. Pokud chcete "dospělejší" a méně vyhypovaný film o hrdinech, doporučuji zkusit třeba Defendor.

Mann si zřejmě nastudoval Knoflíkáře a udělal z toho krimi. Jenže Knoflíkáři jsou povídková komedie a Collateral se bere naopak zatraceně vážně. Na jednu stranu oceňuji řemeslné kvality a dílčí momenty. Jako celek se mi to ale nelíbilo, a to jako že hodně. Film měl působit nejspíš osudově, prudce inteligentně, drsně a katarzně. Můj výsledný dojem - spekulativní hodně učesaný krimi-dojáček se dvěma nepříjemnými přestylizovanými postavami: nažehleným panákem Vincentem (Tom Cruise? Proč!) a sráčem Maxem. Bohužel bylo od samého začátku uhádnutelné, jak to dopadne. To považuji u filmu, jehož významná část se poněkud vleče, za velkou chybu. Tom Cruise ke ztvárnění Vincenta nasadil ledově odosobněný styl hereckého projevu (důsledně podpořeném pečlivě volenou vizáží) a udržel si ho doslova do posledního dechu. Na mě to působilo vyumělkovaně a do snahy o "osudovost" mi to moc neštymovalo. Silnější momenty se ve filmu najdou a není jich právě málo. Řada z nich mi ještě nadlouho uvízla v paměti a "pracovala". To je určitě velké plus pro film. Bohužel je film "náhodami" přeplácán a jednotlivé klíčové scény nejsou dramaturgicky stmeleny natolik, aby napětí gradovalo tím žádoucím způsobem. Škoda, atmosféry by se s jiným přístupem dalo ze zajímavého námětu vytřískat doslova tuny.

Konečně opět jeden krimi-film, ve kterém vše šlape jako švýcarské hodinky. Duo Al Pacino x De Niro filmu sedli jak prdel na hrnec. Stopáž nám trochu prodloužily "romantické" vsuvky (čti průsery ze soukromého života), ale právě ty vdechly filmu podstatnou hloubku. Bože, existuje to v knižní podobě? Jestli jo, jdu se po knížce shánět. P.S.: Musím zjistit, jak to ten Al Pacino dělá, že se většinu času tváří, jako kdyby byl duchem někde jinde a přitom hraje jako o život.

Jako sci-fi adaptace antické báje o Prometheovi a další vysokorozpočtový výplach mozku dobrý (je vcelku příjemné v něčem podobném opět uslyšet Čapkovo slovo robot). Jako předobraz vetřelčí ságy, kolem které se toho tolik nažvanilo a naslibovalo, nedomrlé. Scott se rozhodl, zřejmě z obavy, aby mu divák z celé té mytologie a epičnosti v kině neusnul, důkladně přimíchat i další ingredience popcornové velkopodívané. A vcelku to funguje, dokud nedojde na dějové zvraty a akci. Pak film zaškobrtne a sklouzne do béčkové zkratkovitosti. Můj divácký zážitek se pohyboval po trajektorii: --- buch, rána do palice něčím zajímavým --- to si dělaj srandu --- buch, rána do palice něčím zajímavým --- to si dělaj srandu... Dlužno podotknout, že ke konci fascinace ubývalo a srandění přibývalo. Škoda, že se mezi těmi milióny na triky nenašlo i pár doláčů pro někoho, kdo by napsal pořádné dialogy a zkorigoval úlety ve scénáři. Až se budou rozdávat nějaké filmové ceny, mám pár námětů: Cenu za "tady na to zmáčknu a jupí, stane se tohle" by získal vykutálený robot David. Cenu za běh s rozřezaným břichem by si odnesla Elisabeth. Cena oběti vražedného obřího kutálejícího se donutu by připadla Meredith - in memoriam. Ridleymu Scottovi, pánům scénáristům a produkčnímu týmu bych dal velkou cenu v podobě obřího knedlíku - za to, že takhle s diváky vyknedlili.

Zamíchat a netřepat. Nebo zapíchat a zatřepat? :-) O erotiku tu jde opravdu až na předposledním místě. I když, kdo ví... Použitý tampón jako základní ingredience koktejlu, který má divák po doušcích vypít? – V tomto případě to téměř není metafora. Film se trefuje do nezdravých fóbií a sexuálních tabu. Bohužel tak činí dost neumětelským způsobem. Čímž ztrácí zájem diváka o kontroverzní a jinak potřebné téma. Ačkoliv je patrná snaha šokovat otevřeností a explicitností, film je ve skutečnosti relativně krotký. A strašně moc z toho čiší potřeba režisérky diváka edukovat a najít viníka. Bohužel mi není jasné, čí psychoanalýza tu měla probíhat. Jestli divákova, nebo režisérky. (Napadá mě něco peprnějšího, ale raději si odpustím invektiva.):-) Každopádně je zajímavé, když tu sází odpad milovníci válečných filmů, akčního žánru, ba dokonce hororu a gore snímků se zdůvodněním, že se jim dělá z filmu špatně...;-). Já film beru jako feministicko-sexuální manifest zasluhující si pozornost, a... bohužel... promarněnou příležitost kvůli nedomyšlenosti, povrchnosti a fušerské filmařině. Skoro bych to tipoval na nějakou režisérčinu prvotinu, ale překvapivě tomu tak není... Symbolizmus mě míjí, pokud je film odfláknutý v ostatních ohledech. To by režisérka musela buď hodně zabrat, anebo hodně ubrat a nehrát si na umění. I přes uvedené nedostatky je mi film něčím sympatický a mrzí mě, že nemůžu/nechci jít s hodnocením výš. Komentáře, které jdou snímku "pod kůži" a nejvíce mě zaujaly: UncleG, sinp, selfesteem, Jansen, Renescom, Psice, Rodin, Lewaso, Svadbos, Kohi (dovětek pro Selfesteem v diskuzi).

Mrazík mě jako dítě nikdy moc nebral (až na pár scén, pravda, dnes již legendárních). Ale ani já jsem mu párkrát neunikl. Celé je to takové po asijsku přepálené (charaktery postav, (ne)herectví...) a do kýčova vyvedené. Příběh je ovšem klasika, nemá chybu (něco ze Sněhurky, Dvanácti měsíčků, Baby Jagy...). Dabing ještě ze staré školy - tj. řemeslně perfektně zvládnutý s excelujícím Filipovským (někteří znalci původního znění tvrdí, že čj. verze převyšuje originál).

Tvůrci dokázali mistrně zpracovat a začlenit inspirační zdroje nejrůznějšího druhu a propojit s vlastními originálními nápady a divákům tak nachystat lákavou mnohavrstevnou podívanou. Vše je detailně rozpitváno a stokrát omleto na četných fanouškovských webech a diskuzních fórech a více se rozepisovat by bylo příslovečným nošením sov do Athén. Jediná věc, která mi na Matrixu vyloženě vadí, je přehypovanost daleko za hranicí kýče. Diverzní akce probíhá v těch nejkůl oblečcích, jaké mohli v Hollywoodu vymyslet. Ale hlavně nenápadně! Na druhou stranu to alespoň lépe kontrastuje se světem za "zrcadlem".

První dva filmy jsem viděl poprvé jako malé dítě na videu na podnikové dovolené, na kterou nás vzali rodiče. Pamatuji si, že na mě udělaly velký dojem – atmosféra filmu na mě působila nesmírně sugestivně, místy až hororově. Parafráze na fašismus a totalitní režimy je nepřehlédnutelná. Z dnešního pohledu hodnotím jako béčkový seriál s béčkově až céčkově hrajícími herci, s dobrou atmosférou, výbornými nápady, ze kterých někteří autoři čerpají dodnes... a dobře ztvárněnými maskami mimozemšťanů. Máme tedy co do činění víceméně s klasikou žánru... Autoři zřejmě byli spokojeni, tak vytvořili sérii pokračování.

Majk postupně odkládá VHS kameru, bere do ruky zbraň a likviduje nepřátelské emzáky s čím dál větší bravurou akčního hrdiny. Někdy je až úsměvné, jak moc dobře mu to jde...:-) Dobře se podařilo vykreslit postupné získání kontroly mimozemšťanů nad obyvatelstvem a zdroji – za pomoci kamufláže, propagandy a technologické převahy. K dobru ještěráků ve filmu je třeba přičíst, že ne všichni emzáci s rozhodnutími svého vůdce souhlasí a několik jedinců se snaží pozemšťanům v odboji proti jejich vlastní rase pomáhat. Jejich spojenectví je v konečném důsledku klíčové...

Diana, ještěřice jedna, vyvázla bez bez jediného šrámu (na dokonalé člověčí masce). Dokonce i její perfektní 80-ková trvalá to přestála bez úhony. A tak může dál kout své plány na konečné řešení pozemšťanské otázky (jak co nejefektivněji zpracovat, převézt a sníst) a pokračovat v intrikách na své mateřské lodi. _____ Pilotní díly celé série jsem viděl jako malé dítě na VHS s rychlodabingem a udělaly na mě ohromný dojem. I z dnešního pohledu a po druhém skouknutí a shlédnutí několika epizod jsem byl vcelku příjemně překvapen. I přes naprostou béčkovost, otřesnou syntetizátorovou hudbu, legrační herecké výkony většiny účinkujících a pár úsměvných nelogičností (např. proč si mezi sebou mimozemšťané povídají anglicky i v nepřítomnosti lidí), najdeme řadu zajímavých momentů a originálních nápadů, které z pokračování série dělají i v dnešní době koukatelnou podívanou. Zajímavé je např. rozvedení dějové linky kříženkyně ještěráka a lidské ženy. Nebo nepovedené snahy hlavního hrdiny zachránit ze spárů okupantů svého syna. Triky jsou chabé (např. po vyhození ufounské vily do povětří vidíme zřetelně vzplanutí papírového modelu a člověku je pomalu líto toho modeláře, který si s ním dal tu práci),:-) což vesměs zapadá do nízkorozpočtového puncu a odpovídá technickým možnostem své doby. A i z dnešního pohledu to má své kouzlo. Bohužel se po většinu času jedná o nastavenou kaši uvařenou z ingrediencí pilotních filmů. S přibývajícími epizodami seriál nabývá na rozplizlosti, což mé hodnocení o další bodík snižuje. ______ Pozn.: Seriál se v roce 2009 dočkal remake.