Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (1 046)

plakát

Avengers (2012) 

Řemeslně precizní popcornová sf-fantasy-komedie, která mě pobavila víc, než třeba nedomrlá adaptace Stopařova průvodce (která má zábavu v popisu práce). A jeden z mála filmů, kde se vyplatí dokoukat až do konce titulků (tedy pokud máte rádi kebab). Jediné, co bych vytknul, byl otravný originality prostý hudební doprovod, který zněl stále, i v momentech, kde by bylo lepší ticho.

plakát

Obsluhoval jsem anglického krále (2006) 

Přeplácaný film o přerodu zamindrákovaného asociála na moudrého muže. Plus bambilion dalších dobových souvislostí, odkazů, asociací, barevných obrázků a hezkých obnažených žen (možná nejvíce, kolik kdy jich pan Menzel do jednoho filmu umístil)... V tomto galimatyáši je kus dobré filmařiny a dobrého herectví, ale také kus špatné filmařiny a špatných počítačových triků. Film je dosti poetický, jak už Menzelovi filmy (Hrabalovy knihy) bývají. Zde to ovšem tak nějak nezafungovalo, alespoň na mě ne. Myšlenkově je film poměrně pestrý. Bohužel, jediné poselství, které mně v té záplavě oslovilo a které považuji za přínosné a nepokrytecké, je to ze samotného závěru: že tygr zůstane tygrem a lokaj lokajem, ať je to pán v nóbl obleku nebo mukl v pruhovaném, neboť je to v povaze... Prototyp švejkovského hrdiny, který se zde vyskytuje a skotačí ve formě přímo esenciální (v tomto podání upgradovaný o vzdychání nad půllitrem dobře vychlazeného žlutého moku), mi leze na nervy... Mohl bych nad tím mávnout rukou s tím, že pan Dítě prostě má představovat sympatického hajzlíka a basta. To by nám ovšem film zároveň nesměl provádět emoční lobotomii mozku a servírovat vizuální infuzi v podobě jímavého poetického žonglování. Je to ovšem taková ta líbivá poetika s pořádně dlouhým ocasem. – Je zde hodnotový šejk, ze kterého vám bude ještě dlouho šoufl (na jedné strany obdivu vůči bohatství a luxusu, a na druhé strany zavrhování boháčů). Pivní intelektuálové, voayeři, onanisté a proutníci budou filmem možná uspokojeni. Z hlediska výsledné kvality mám však neodbytný dojem, že si pan Menzel svou etudu s proutkem mohl klidně ušetřit.

plakát

Zack a Miri točí porno (2008) 

Čekal jsem středoškolskou komédii, takže mě překvapilo, že to bylo poněkud peprnějšího charakteru. Jednoduchoučký přímočarý děj - porno, jako partnerská terapie. Má to své vrcholy (a některé jsou opravdu dobré) a své propadliny (a některé jsou hodně ubohé - fekálního humoru je tam naštěstí jen naprosté minimum). Nebýt tam ty po americku sentimentální vsuvky, bylo by to o hvězdu lepší.

plakát

Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) 

Feministická pomsta buranským chlapům. Téma "nových bohatých" krásně vyvěrá z porevoluční restituční reality 90. let. A Polívka se v této komediální rovině pohybuje jako ryba ve vodě.

plakát

Nová píseň (1935) 

Hej, vy rybáři, vám oči září, že ji máte stále jak novou... Bohužel, totéž nelze říci i o současné obuvy od Bati. :-) Jinak škoda, že se takové reklamy netočí i dnes (samozřejmě šité na míru doby, tj. kratší). V zajímavostech "Tří mužů na silnici" od Komikse je trvzení, že Tři muži na silnici jsou jediná reklama, ve které Burian kdy hrál. Aby Burian v reklamě účinkoval jen jako součást davu, na to by to byl asi drahý kompars... Chtělo by to odborný posudek nějakého Burianologa.

plakát

Šarlotina pavučinka (2006) 

Odporná ždímačka sentimentálních emocí (navíc celkem nudná), která má zamést pod koberec pocit viny z usmrcení té nekonečné řady němých tváří, které končí na talíři. Kdybych byl dítě, byl bych v hodnotách dokonale zmaten. Tak zabít, nebo nezabít?! Sníst, nebo nesnít?! Tohle můžou opravdu točit jenom Američani. (Jedna tradice, která se týká amerického národního zvyku pojídat krocany, mi však připadá zajímavá: Jeden den před dnem díkuvzdání dostanou dva vybraní krocani za patřičných ceremonií prezidentskou milost.)

plakát

Film o filmu: Lištičky (2009) (TV film) 

Tenhle dokument je nejspíš nějaká pomsta filmu Lištišky, který byl přijat poměrně rozporuplně (diváci SR+ČR ho odpískali, v zahraničí se celkem líbil). Málo informací, hodně fakáčů... (Já nevím, proč by měl divák tohle absolvovat. Kvůli pocitu autenticity? To v takhle krátkém filmu stačí ukázat jednou!) Nejzajímavější části jsou ty, ve kterých se herci rozpovídají o své roli a režisérka o svém filmu. Bohužel každý řekne sotva pár vět a nazdar. Zbývající část filmu je nesourodá mozaika záběrů z natáčení a ze zákulisí. Nějaký komplexnější obrázek o tom, jak film vznikal, jsem nezískal. Vůbec to ve mě nevzbudilo zvědavost se na film podívat. Můj hlavní dojem z filmu o filmu je ten, že byli všichni zpruzení a sralo je, že je někdo pro tento dokument natáčí.

plakát

Lištičky (2009) 

Mě osobně k filmu přitáhl především zájem o téma. Ale popravdě také negativní hodnocení psaná jak přes nějaký kopírák:-) Zpravidla se totiž probírá film ze všech stran: od scénáře, přes rozpočet, až po zadek představitelky hlavní role. Zde jsem se zpravidla dozvěděl jenom něco o liškách rozhrabávající odpadky a že hlavní postava byla naprostá kravka... _______ Vyodpadění filmu s odůvodněním, že hlavní postava je kráva, neberu, pokud není zdůvodněno, co je špatně na tom, že se postava chová tak, jak se chová. Protože mi to nějak nehrálo, schválně jsem se pro srovnání mrkl na hodnocení na IMDb: 57 %! Cha! Ale abych komentujícím nekřivdil – v zásadě si myslím, že hlavní kámen úrazu reflektují komentáře věrně, byť se z nich nedozvíme nic konkrétnějšího... Alžběta se totiž opravdu chová jako emoční blb, jejíž chaotické destruktivní konání postádá zdání smyslu. Takže pokud bylo cílem filmu zpodobnit nevyzrálou rozloženou holku, která neřeší svou situaci adekvátně... a jakou paseku to nadělá jí osobně i všem okolo, podařilo se to výborně. Pokud bylo smyslem vytvořit film s naprosto překvapujícím závěrem, při kterém divák projde katarzí a pochopí, jak je důležité nenechávat věci ve vztazích k blízkým vyhnívat a je potřeba si odpouštět, tak v tomto případě se režisérce nepodařilo její nápady přenést dostatečně přesvědčivě na plátno. Musím ale říci, že na podprahové úrovni film nějak funguje, a člověku to vrtá hlavou. Možná proto tolik rozhořčených reakcí. Když jsem se pak s časovým odstupem k filmu vrátil, projížděl jsem namátkou některé zajímavější scény, celé to najednou dostalo úplně jiné grády. To mi potvrdilo mou domněnku, že filmu by mnohem více slušel krátkometrážní formát. Některá místa film zbytečně natahují a mučí diváka. Přestříhat a udělat z toho kraťas!! :-D No dobře, tak alespoň filmu dopřát pořádnou redukční dietu. _______ Střípky: 1/ Krátká soulož s černochem – že by pomsta za nějakou kamarádku?:-) 2/ Nesouhlasím s názorem, že film ničí pověst našim dívkám vyjíždějícím za prací jako au pair. Film pouze potvrzuje názorová klišé, která obyvatelé západních zemí o au pair z východu již mají. _______ Hodnocení: Objektivně by to bylo na 2 lepší hvězdy. S ohledem na to, že se jedná o debut, navíc naprosto ojedinělé a dosud nezpracované téma, dorovnávám na 3 (pokud byste o podobném filmu věděli, budu vděčný za tip – pokud to nebude americká komedie Au Pair).:-) Režisérce držím palce a doufám, že se nenechá odradit a zase něco osobitého natočí. Zajímavý komentář, se kterým se naprosto ztotožňuji: puget.

plakát

Payback: Straight Up (2006) 

Jaký může být film, ve kterém jsou všechny mužské postavy gangsteři (případně gangsteři s policejním odznakem) a všechny ženské postavy prostitutky?:-) Ve filmu je řada parádních scének, které mají šťávu. Hlavně úvodní část a také scény s Liu a jejím čínským gangem. Navíc Gibson hraje opravdu stylově. Můj celkový dojem je však spíše vlažný – nadšení fandů žánru chápu, ale nesdílím jej. Nemyslím si, že by to bylo jenom tím, že mě až tak nebere tenhle rádoby drsňácký styl humoru, který spočívá v tom, že se tam přiškrcenými hlasy chvíli drsně kecá a téměř každá scéna končí nějakým tím buch, buch, beng, beng a jde se o dům dál. Film působí na můj vkus příliš formálně a povrchně. Scénář bohužel vsadil na stereotypně se opakující dějovou strukturu, která spočívá ve vyhledání a konfrontaci kápa – výše postaveného v hierarchii místního podsvětí, než byl ten předešlý. Přičemž bych řekl, že spíš byl zajímavější ten opírsovaný poslíček na začátku, než superbosové na konci... Takže jsem se zhruba od poloviny filmu začal nudit. Helgeland by buď musel ještě více přitlačit na pilu, jako se mu to podařilo např. ve vzpomínaných scénkách s Liu, které se pohybovaly na hranici absurdity, nebo stavět i na jiných ingrediencích, než na řetězení relativně komorních konfrontačních konverzaček gangsterů, ve kterých je životnost záporných postav cca 5 min. Z repetetivní nudy mě vytrhly v podstatě jenom scény, ve kterých se mihla nějaká ženská postava (telefonní rozhovory se počítají také):-) a trochu drajvu v tom umírání nechyběla finální scéně na vlakovém nádraží. Původní částečně přetočenou a přestříhanou verzi jsem neviděl. Podle některých komentářů je o něco drsnější a celkově víc stylizovaná, takže uvidíme, jak si povede vedle Helgelandově autorské verzi.

plakát

The Chubbchubbs! (2002) 

To je tak připitoměle roztomiloučké, že to až připomíná reklamu na nějakou zubní pastu. Grády tomu nechybí, ale že by to bylo na Oskara? Jediná deviza tohodle animáku je roztomilost kontrovaná žravostí mimozemských kuřátek a citace ze známých scifi filmů. Design postaviček mě také neuchvátil (tedy kromě kuřátek ve fázi, když otevírají zobáček).