HiddenDragon

32. Disney // Mozna nejdojemnejsi disneyovka vsech dob s nadhernou hudbou Hanse Zimmera (za kterou dostal sveho kupodivu jedineho oscara) a nemene skvelymi pisnickami, vc. opet oscarove "Can You Feel the Love Tonight" od Eltona Johna. V 90. letech se jeste neocenovaly animovane filmy jako takove, jinak by urcite vyhral i tuto sosku. Prvniho spise "technologickeho" oscara ziskalo az "Toy Story" o rok pozdeji a samostatnou kategorii maji animaky az od r. 2002, kdy ji jako prvni vyhral "Shrek". "Lvi kral" je ale legendou devadesatek. Ciste "zvireci" film bez lidskych postav, ale s emotivnim pribehem ala "Hamlet". Krasne animace pohybu zvirat - majestatni lvi (at uz Mufasa-James Earl Jones nebo Simba-Matthew Broderick), ulisne hyeny a kraluv bratr Scar-Jeremy Irons, ale i osvezujici vtipne vsuvky se zoborozcem Zazu-Rowan "Bean" Atkinson nebo dvojkou surikata a prase bradavicnate, neboli Timon a Pumba. Do toho vkusna love story, ale hlavne krasne momenty o vztahu otec-syn, o zodpovednosti, kolobehu zivota. Film ma jeste dve 2D-animovana video-pokracovani (jak u disneyovek casto byva), videohru, 3D verzi a pak kompletni CGI remake z r. 2019. [2x Oscar 1995: Hudba, Pisen "Can You Feel the Love Tonight"]

Relikvie smrti, 7. rozdeleny dil, jsou dejove urcite fajn. Je to temne, bezutesne, Brumbal je mrtev, Snape kope za Smrtijedy, Voldemort inflitruje vic a vic pozic... Problem je ale delka "jednicky". 2h20m je proste znat. O to vic, ze se film pomerne razantne rozjede a prvni pulka je skvele akcni. Ale uprostred jakoby jim doslo, ze musi zvolnit, jinak to na dva dily nevyjde, a tak to zacne byt strasne rozvlacne, skoro jak kdyby zmenili rezisera. Pekne, ale uondane zabery krajinek a putovani trojice Harry, Ron, Hermiona... Take na to, ze to ma byt dil o hledani vitealu (horcruxu), jich vlastne moc nenajdou. Cele se to navic odehrava jiz mimo Bradavice, ktere se tu vubec neobjevi, takze divak nema ten klasicky casovy ramec skolniho roku, jako v minulych dilech. Kdyby zde nebyla zminka o Vanocich, bylo by tezke to casove vubec zaradit. Plusem jsou ale prijemna camea "starych znamych"...Dursleyovi, Posuk Moody, Lupin, Fleur, Dobby... A pokud jste nevideli Prodlouzenou edici uplne prvniho HP ("Kamen mudrcu"), kde to bylo jako pridana scena, tak se zde poprve objevuje Grindelwald, padouch z "Fantastickych zvirat".

Sesty HP svym zpusobem (v kladnem slova smyslu) pripomina dil se Siriusem Blackem ("Vezen z Azkabanu"). Aniz by se tu objevil primo Voldemort (Fiennes), je to dost temny dil (i kdyz na prijemne forky se misto najde), tocici se hlavne kolem Draca Malfoye a Severuse Snapea. Oba jsou hned na zacatku povereni Panem zla jakymsi tajemnym ukolem. K tomu vsemu ma Brumbal sve vlastni plany, ktere souvisi s profesorem Kriklanem, sveraznym ucitelem, ktery ma v oblibe vyjimecne zaky, a tudiz i Harry Potter je v jeho hledacku. Odpovedi na otazky tykajici se Voldemorta lezi totiz v minulosti, ve vzpominkach prof. Kriklana na byvaleho bradavickeho studenta, Toma Raddlea. // To vse je zahaleno v bezove sedem tonu kamery, dodavajici pocit prichazejici temnoty, a tak ani tolik nevadi "stredoskolske" vsuvky o pokracujicich prvnich laskach.

Podobne jako ctyrka i petka je z tech asi mene vyraznych filmovych dilu HP. Je doslova "pripravny", s tvorbou armady na obranu proti Voldemortovi - aka tajny Brumbaluv spolek, puvodne nazvany Fenixuv rad. Kazdopadne se vraci na scenu (i kdyz treba jen kratce) veci, ktere v minulem dile nebyly. Opet se tu mihnou pestouni Dursleyovi, Hagriduv domek a dokonce i Lupin. Presto je to dil jaksi odtazity a trochu mimo, jako sam Potter, ktery casto mumla a nevi, ci je :) Je to tim, ze se vic a vic prohlubuje pouto s Voldemortem, jehoz podstata je stale trochu mlhava. Bohuzel Potterovi ani Brumbalovi nikdo neveri. Naopak se Ministerstvo kouzel snazi existenci Pana zla popirat a do Bradavic vysila nejvyraznejsi postavu tohoto dilu, ruzovou furii, vysetrovatelku Dolores Umbridgeovou :) Poprve se zde objevi jmeno Lestrange (pozdeji hojne vyuzito i ve "Fantastickych zviratech") a poprve tu take uvidime Brumbala opravdu kouzlit, nejenom mentorovat :)

Ctvrty rok, hlavnim hrdinum je 14 let a cely dil je tedy tak nejak "pubertalni" :) Neni spatny, drzi se nastolene linie a po trojce, kde se Voldemort neobjevil, se ho tu clovek docka hned na zacatku. Presto je tento dil z prevazne casti asi nejvice "stredoskolsky"...sportovni idoly, prvni lasky, tanecni. Tentokrat se neobjevi zadne vyrazne nove lokace. Naopak treba Hagridova chatrc tu neni vubec. Vsechno se toci kolem Turnaje tri kouzelniku (a jeho "sportovist"), na ktery do Bradavic prijedou Francouzky a Bulhari. Lupin-vlkodlak jako ucitel obrany proti cerne magii skoncil v minulem dile, tudiz na jeho misto nastupuje Alastor Moody, byvaly bystrozor (v angl. Auror), lovec cernoknezniku. Poprve se take seznamujeme s nejhorsimi kletbami Potterova sveta. Nejlepsi je ale zaver, ktery do deje vraci v plne sile tu temnotu, kterou si Voldemort zaslouzi. A nesmim zapomenout ani na krasny hudebni motiv v titulcich.

Treti rok ve skole je zatim nejtemnejsi, i kdyz se tu kupodivu vubec nevyskytuje Voldemort. Cely pribeh se toci kolem zradce, ktery zapricinil smrt Harryho rodicu; to vse zahaleno do pochmurneho deste i pekne zasnezene zimy. Pote, co ve dvojce Zlatoslav Lockhart neslavne skoncil (s vymytym mozkem) jako ucitel obrany proti cerne magii, nastupuje na jeho misto jisty Lupin. Bude mit hodne prace, protoze Harryho Pottera hleda uprchly vrah z Azkabanu, Sirius Black, kteremu jsou v patach nemene nebezpecni azkabansti mozkomorove (v angl. dementors). // Kdyz pomineme klasicky vtipny zacatek u mudlovskych pestounu, timto dilem se HP definitivne jako serie riti atmosferou do temnoty a strachu, coz kvituju jenom kladne, i kdyz je tu nekolik znatelnych zmen proti druhemu dilu. Jedna byla nutna - R. Harris aka Brumbal zemrel, ale Gambon se teto role chopil obstojne (i kdyz na muj vkus nepusobi tolik majestatne, nybrz trochu jak vetesnik-bezdomovec). Dalsi zmeny jsou hlavne vizualni - napr. Hagridova chatrc nebo Mlativa vrba stoji na uplne jinych mistech nez v "Tajemne komnate". Celkove ale velmi podareny dil, ktery uz pomalu pripravuje pudu pro vstup Pana zla na scenu. // Neplecha ukoncena.

Druhy dil Pottera je urcite lepsi nez jednicka a jeden z mych oblibenych. Neni uz tolik detsky, je temnejsi, je tu hodne ruznych minizapletek a cele to ma jeste "detektivnejsi" styl nez "Kamen mudrcu". Hodne se to tentokrat toci kolem Hagrida, ale pozname blize i nektere studenty Zmijozelu. I Voldemort se vraci na scenu silnejsi a zakernejsi a i kdyz ho jeste nehraje Fiennes, stoji to za to. Poprve uz se objevi i naznak "nejzlejsiho" zaklinadla...aneb Avada... :-D Triky uz jsou taky slusne a vpodstate jen na malych pavouccich je hodne znat CG. Jedina diskutabilni vec, tezko rict zda klad ci negativum, je delka. I zakladni verze je dlouha, natoz pak [Extended], ktera je temer trihodinova. Nepridava sice vylozene "must see" sceny, ale musim rict, ze nejsou ani nijak rusive, jak to casto u director's cutu byva. Naopak celkem hezky doplnuji nektere momenty, vystrizene kvuli dynamicnosti deje z kinoverze, a po titulcich je take pridana jedna dotacka. Pokud teda vydrzite ty tri hodiny :)

Ihned jsem si tenhle film zamiloval. Mozna je to kyc. Ale k tomuhle snimku to proste patri se vsim vsudy. P. T. Barnum jako snilek z nuznych pomeru, ktery zalozi cirkus s podivnostmi, aby nakonec nasel v zivote to nejdulezitejsi. Pratele, lasku a rodinu. // Filmove muzikaly mam obecne rad. Mam vic casu sledovat text, coz mi divadlo neumoznuje. Tam proste kdyz clovek neslysi, nebo je blba akustika, ma z predstaveni prd. Tady je navic vpodstate kazda pisnicka naprosto skvela. At uz je to "A Million Dreams", kterou nazpivala i Pink, pres naprosto uchvatnou "Never Enough" nebo na oscara nominovana "This Is Me". Vsechny jsou melodicke, energicke, a i kdyz je to pop, ktery v te dobe asi neznal nikdo, zeru to proste se vsim vsudy. K tomu vsemu super casting a velmi dojemne momenty. Je to od zacatku do konce prijemna a rekl bych hodnotna zabava s dulezitym humanitnim poselstvim.

Absolutne nechapu nizka hodnoceni. Proste ne. Posledni dil SW nabidl necekane pokrevni linie. O tom jedinem by se asi dalo spekulovat, ale vzhledem k tomu, ze ve filmech neni nikdy vse a jsou to jakoby "vyseky" ze zivota Republiky, Imperia, Prvniho radu...tak mi ta hlavni premisa, kterou neprozradim, nijak nevadila. Naopak to cele trilogii dalo zajimave pozadi a vpodstate se vysvetlilo vse, co mi tak vadilo v "Last Jedi", kde Rey hledala svuj puvod zcela bez vysledku a kde me to pak uz docela zralo. Nova trilogie je taky defacto kopii te originalni. To uz bylo jasne ve "Force Awakens", ktera byla temer totozna s "New Hope". Pokud nekomu vadi ta podobnost pribehu, je jasne, ze bude skripat zuby behem vsech tri filmu. Ja si proste rekl, ze je to takovy remaster, ktery nabidne podobne peripetie a problemy mezi Rebely a neprateli, ale s poradnou porci dnesni naprosto TOP grafiky - a presne to jsem dostal a proto jsem i spokojen. Naopak se mi libi, jak prave timhle "pokracujicim" zpusobem muzou neustale jemne odkazovat na puvodni filmy, zde hl. na Ep. 6. Vtipna je napr. ta v kazdem dile se opakujici subtilni hlaska stromtropperu - "o novych T-17/18kach" :) A objevi se tu dalsi stary znamy! Ktereho jsem postradal uz v v predchozich dilech. I stare zname lokace, jen logicky "po boji". Nostalgie jak prase. Zkratka - vzdy se divam na filmy naraz - i ted jsem opet videl vsechny predchozi v kratkem sledu a musim rict, ze to ma presne ten samy feeling, jen v modernejsim a temnejsim havu. Proc na to tedy nekdo prska? :) Zrejme proto, ze ve sci-fi hleda prilis veci, ktere "musi davat smysl" :) Mne se vsechny ty novoty, co zde pouzili, hlavne jista dyada Sily, libily. Davaji novy rozmer moznostem Sily, Jediu. No a v neposledni rade musim ocenit, ze se pomerne slusne vyporadali s velmi problematickou smrti C. Fisher.

Hodne slusne 3 hvezdy, ale vic asi ne. Problem je, ze je to takova sinusoida. Nekdy byla pomerne emotivni, krasna scena na slzy, aby to vzapeti vystridala pul hodina uondane nudy s nekdy opravdu divnymi replikami. Treba ten uplny zaver byl fakt pff. Prvne nevim proc delat stopadesatou verzi neceho, co je v anglosaskem svete tak notoricky zname, ale budiz. Kazdopadne roztahnout tuto kratkou povidku na 3 hodiny je pomerne brutalni rozhodnuti. Kdyz pominu, ze Pearce mi nikdy nebyl moc sympaticky (coz se sem asi hodi), provedli par razantnich dejovych zmen, takze z takoveho toho disneyovskeho Ebenezera, ktery byl vpodstate jen lakomy morous, udelali docela drsneho hajzlika, spojujiciho nejnizsi pudy financni i telesne. Z takoveho cloveka se pak tezko lusknutim prstu stane opravdovy altruista, cili i ten konec, ktery jsem zminil, byl jak cely film. Nejdriv krasny, vzapeti jaksi "meh"...