Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (378)

plakát

Spider-Man: Paralelní světy (2018) 

Sony se po letech opravdu vytáhlo a stvořilo animák ve zcela specifickém animačním stylu, který skloubil dohromady 2D i 3D prvky a zároveň si pohrál se základními funkcemi komiksu. Když jsem koukal na úplně první trailer, nebyl jsem si jistý, jestli to bude ono, ale s každou další ukázkou se mi to líbilo stále víc. Samotný film tak působí naprosto fantasticky a ke všemu je doplněn ještě senzačním soundtrackem. Co můžu u filmu ještě pochválit je práce s jednotlivými záběry a "kamerou". Tak dobře udělané přechody a průlety jsem už dlouho neviděl. Co u díla trochu pokulhává je zápletka, kdy několik postav nemá dostatek prostoru a ani hlavní děj nepřináší nic nového. Ve finále výsledku však film patří k tomu nejlepšímu, co loňský rok nabídl a vůbec se nedivím tomu, že snímek dostal Oscara za nejlepší animovaný film. 85%

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Je to tady, konečně je za námi jedna velká filmová éra, která se dějově točila kolem honu na Kameny nekonečna. Letos nás samozřejmě ještě čeká druhý Spider-Man, který definitivně uzavře třetí fázi, ale jeho film bude spíše takovým náhledem do budoucna, než epilogem pro některé postavy, jako je právě Endgame. S Infinity War nemá tenhle sequel moc cenu srovnávat, jelikož jde opravdu o tematicky zcela odlišné filmy. Zatímco u Infinity War jste z kina odcházeli trošku deprimovaní a v hlavě už vám šrotovalo milion teorií, Endgame je převážně pozitivní a krásně uzavírá několik příběhů, které se s námi táhnou už od první fáze. Po depresivní trojce je navíc čtvrtý díl Avengers žánrově převážně epická komedie a to doslova. Pokud jste si mysleli, že nejlepší vtipy a komické momenty vám nabídli Strážci Galaxie nebo Thor: Ragnarok, šíleně jste se mýlili. Russoovi dokázali vytvořit skvěle nahláškovaný snímek, který navíc mnozí označí asi i jako nejkomiksovější komiksový film vůbec. A i když je snímek opravdu dlouhý, ani si toho nevšimnete, jelikož se na plátně děje něco zajímavého každou vteřinu. Nebudeme ale chodit kolem horké kaše a řekneme to narovinu, hlavní náplní filmu je opravdu cestování v čase, což s sebou nese návrat mnoha již mrtvých postav z minula. A je jedno, zda se jedná o padouchy či pomocníky hrdinů, na scéně se jich objeví opravdu hodně. Ke všemu je zde také malé překvapení pro diváky Marvel seriálů. Ano čtete správně, na scéně se objeví jedna a pouze jedna seriálová postava. Abych ale nespoileroval, neřeknu vám kdo, kdy a z jakého seriálu se objeví, ale kvůli jistým potížím s právy můžete jistě odtušit, které postavy to nebudou. Co se týče hlavních postav, tak každá se s prohrou po Thanosově lusknutí samozřejmě vyrovnává po svém a stav jedné vás určitě velmi překvapí, ale také pobaví. Samozřejmě dojde i na pár smrtí, ale s tím musel počítat každý z vás. Poslední bitvu o spásu života nemůžou jednoduše přežít všichni. Podíváme-li se na rozvržení prostou jednotlivých postav, je to tady mnohem spravedlivější než minulé, kde to však v tak velkém počtu nešlo jinak. Nových charakterů jinak ve snímku moc není, jelikož se film snaží především uzavřít příběh těch starých. Navíc, jak jsem zmínil, čerpají tvůrci, co se postav týče, hodně z filmů minulých. Záporáci jsou pak tentokrát spíše na vedlejší koleji, ale o nich to jednoduše není. Thanos už si své odbyl a je na čase, aby Avengers dostáli svému jménu. Hlavní zápletka je možná trochu (no dobře, tak hodně) předvídatelná, ale na tom není nic špatného, když se tvůrcům daří splnit přání fanoušků, na jejichž naplnění čekají mnoho let. Minimalistická kampaň navíc film opravdu zachránila, takže i když v traileru nebylo nic řečeno, budete jásat vždy, jakmile se nějaká vaše teorie nebo oblíbená scéna z komiksů naplní. Pokud se to k vám navíc nedoslechlo, tak tentokrát na vás nečeká žádná potitulková scéna, což vám ale nebrání v tom zůstat do konce titulků, abyste uctili práci všech lidí, kteří na filmu a vlastně i celém univerzu pracovali. Stan Lee tu má pak tradičně cameo, ale zřejmě již úplně poslední. Těžko říct, kolik jich dopředu natočil a zda je studio bude chtít vůbec využít. Marvel bude asi na dlouhou dobu opravdu jediným, kdo se bude moci pyšnit tím, že vytvořil obrovskou ságu, kterou důstojně uzavřel a přitom si i nechal zadní vrátka pro mnoho a mnoho pokračování s novými i starými tvářemi. Jelikož film skončil tak, jak jsem víceméně čekal i chtěl, nemůžu dát jinak než plný počet. 100%

plakát

Toy Story: Příběh hraček (1995) 

První a stále kvalitní animovaný film, jehož příběh si i dnes drží úroveň a dokáže bavit děti i dospělé. Humor tu není nijak trapný, jako je to u dnešních animáků a film není ani zbytečně dlouhý. Všechno pěkně rychle odsýpá, dobře to dopadne a ke všemu se vám do paměti vryjí zapamatovatelné charaktery a písničky. Už se těším, až si zopakuji dvojku, které se první díl podařilo předčit a nabídla nám ještě propracovanější a zábavnější dobrodružství, na nějž se hračky musely vydat. 80% PS: Jak je možné, že i víc jak dvacet let starý film vypadá lépe než animovaný seriál Star Wars: Resistance?

plakát

Raubíř Ralf a internet (2018) 

Každý může udělat film založený na popkultuře, ale jen málokdo se asi odváží být v něm i sebekritický, jako to v tomhle případě udělalo Disney. Princezny vytahující klišé? Ano. Mezititulková scéna, jež si dělá legraci z propagačních materiálů? Žádný problém. Ale i když film obsahuje milion odkazů na všechno možné, nedaří se mu zakrýt hlavní příběh, který až tak zajímavý není. Dějová linka se záchranou videohry navíc skončí vlastně v půlce filmu a následně naskočí další, v níž Ralf pochybuje o svém přátelství s Vanilopkou. Jelikož jsem se však náramně bavil všemi těmi narážkami, nemůžu se na film vůbec zlobit. Tvůrci ty scénky prostě nějak dohromady poslepovat museli. 80%

plakát

Smrtelné stroje (2018) 

Kdyby mi někdy někdo řekl, že tvoří příběh o městech na kolech, které bojují o zdroje, asi bych se mu vysmál, jelikož je to opravdu otřesný nápad. Nevím jak je na tom kvalitativně kniha, ale film je opravdu klišoidní nudou v trapných kulisách. Chvíli to působí jako Mad Max, chvíli jako Terminátor a ve finále pak zase jako Star Wars. Inu je to prostě směska všeho možného. Nahoře film drží možná tak počítačové efekty a Hugo Weaving se Stephenem Langem, jinak je to hloupý a předvídatelný snímek. A jestli chtěli tvůrci takhle rozjet novou frančízu typu Hunger Games nebo Labyrint, mají smůlu, lidi jsou takových ptákovin už přežraní a chtějí něco nového. 50%

plakát

Bumblebee (2018) 

Byl takhle jeden animák a jmenoval se Železný obr. Všichni ho měli rádi, a tak si tvůrci Transformerů řekli, že by bylo príma ho předělat a zasadit do svého univerza. Film nám samozřejmě nabízí stroj učící se lidskou kulturu, velkého zlého generála i několik dalších klišé v podobě měsíce v úplňku, finální bitky v noci nebo přiblblých amerických puberťáků. Celý snímek vlastně není nikterak originální, ale docela rychle to odsýpe, a i když je šablonovitý, člověk se u něj ani tolik nenudí. Možná bych ale z filmu vystřihl postavu toho kluka s přiblblým jménem, nic tam vlastně neudělal a jako komický prvek taky nefunguje. 75%

plakát

Trojí hranice (2019) 

Co je Triple Frontier zač? Takoví Expendables pro dnešní generaci. Netflix dal dohromady Poe Damerona, Oberyna Martella, krále Artuše, Batmana a hrdinu z Trona a poslal je na nebezpečnou misi do prostředí z oblíbeného seriálu Narcos. Celý heist má skvělé tempo a druhá polovina funguje jako slušný survival v nehostinném prostředí. Netflix opět ukázal, že dobré filmy nemusí jít jen do kina a napětím se vyrovnali třeba i nedávnému snímku Sicario. Na čem film určitě stojí, jsou interakce mezi postavami, ale samotní hrdinové nemají nijak extra vykreslenou osobnost. Třeba takový Pascal tu byl úplně nevyužitý. Pořád se však jedná o kvalitní dílo a filmu dávám 80%

plakát

Death Note - Zápisník smrti (2006) (seriál) 

Death Note je jedním ze seriálů, kolem kterého jsem nějakou dobu kroužil, ale pořád ne a ne se na něho podívat. Je tomu týden a všech sedmatřicet dílů mám za sebou. No... mohlo to být kratší. Jako celková zápletka mi nikterak nevadila, ale tak od půlky to bylo víceméně pořád o tom stejném. Yagamiho všichni podezřívají, nikdo nemá důkaz, Yagami vyhraje a pořád dokolečka. Z konce pak úplně unesený nejsem, ale chápu, že "padoucha" prostě tvůrci nemohli nechat vyhrát, na to prostě nikdo nemá koule (a pokud ano, v pokračování ho stejně někdo porazí). 80%

plakát

Balada o Busteru Scruggsovi (2018) 

Zajímavě podaný film, který bych srovnal třeba s naší Kyticí, jelikož se vlastně jedná o sborník westernových balad, jimž nechybí nějaká ta nadsázka. Bohužel však musím říct, že nejlepší příběhy si Coeni nechali na začátek a následně to jde jenom dolů. Samotný příběh Bustera a Francův lupič byli opravdu perfektní, divadlo s Neesonem takové specifické a zlatokop se poté opět trošku vyšvihl. Poslední dva příběhy nejsou vyloženě nijak špatné, ale pokud chcete poskládat takovýhle film, kvalita jednotlivých zápletek nemůže být takhle sestupná. I tak ale dávám 80%

plakát

Zaslaná pošta (2010) (TV film) 

Ze tří filmů o Zeměploše je zrovna ten třetí asi nejlepší. Zatímco Otec prasátek byl tak trochu vánoční film a Barva kouzel výpravný epos, Zaslaná pošta je takovou klasickou pohádkou, kde i zprvu sobecký podvodníček v sobě najde kus lásky a vydá se na správnou cestu. Rozhodně musím pochválit naprosto brilantní obsazení, na které si vůbec nemůžu stěžovat. Maximálně zamrzí, že tu není nějaká soudržnost v hercích, ale Charles Dance mi třeba na roli Vetinariho sedl víc než Jeremy Irons. Snímek jinak nabízí výborný humor, drží si tempo a skvěle paroduje poštovní systém, v němž jsem také jeden měsíc pracoval. Škoda jen, že těch filmů není víc a jde jen o televizní projekty, klidně bych si na to zašel i do kina. 85%