JASON_X

"Hm, tak to asi bohužel nebude lobotomizovaná teenagerská vyvražďovačka, můj oblíbený žánr", docvaklo mi už brzy po začátku. Ale co, nepohrdnu ani béčkovým psychothrillerem. Jenže. Když po čase divák zjistí, jak se věci mají, respektive měly, je trochu nakvašený, protože nejenže se jisté dvě postavy v tu ránu jeví ještě většími hovady, než jakými se svým chováním jevily doposud, ale postava třetí se stává úplným ultrahovadem, když kvůli takovým dvěma retardům na sebe... Ale to už bych moc spoileroval. Takže obecně: Killer je nepřekvapivý (až banální), ale v závěru slušně zaperlí. Nejenom perlíkem. A poslední zlomek vteřiny posledního záběru mi dal doufat, že ten otevřený konec není tak úplně otevřený (myslím, že si je vzala). Nejlepší scény filmu: jakási Annie Hamilton v tričku bez podprdy.

Takže ona západní země za mořem nebyly Kanáry, jak jsem se zprvu podle fyziognomie i jakoby semito-hamitské hatmatilky pralidí domníval, nýbrž Skotsko. Budiž, neřeším to. Nezdály se mi ani některé jejich účesy a hlavně ohozy. Ale pak jsem si vzpomněl na jakýsi text, kde se kdosi vysmíval naivním představám současníků o primitivních oděvech pravěkých lovců. Prý byly určitě mnohem sofistikovanější i hezčí, než třeba ony nedokonalé kožešinové sešívačky na obrazech Zdeňka Buriana. A souhlasím, že je to dost pravděpodobné. A oceňuju i originalitu (nebo aspoň neokoukanost) příběhu i jeho doby, příjemnou syrovost a skvělou hudbu. A mmch. o neblahém setkání Prvorozených s Druhorozenými pojednává třeba i skvělá Goldingova knížka Dědicové, doporučuju.

Děj filmu se odehrává na Špicberkách, což je taky jeho největší (a asi i jedinou) devizou. Chtěl jsem se tam... CHCI se tam jednou podívat, takže jsem si báječně užíval nádherné polární scenérie a úžasný sovětský skanzen Pyramida, opuštěné ruské hornické městečko, oblíbený to cíl turistů. Ale představa několikadenního treku natěžko arktickou pustinou, jehož součástí je i neustálé hlídání si zadku před ledními medvědy (kvér vyfasujete), se mojí družce příliš nezamlouvá, takže nevím nevím, jak to s tou mojí návštěvou Špicberků nakonec dopadne. Jo a ten film... No stručně řečeno je to levná, scénáristicky těžce nedotažená/odfláknutá ptákovina (když nevím, jak film vypointovat, tak udělám otevřený konec, že jo). Ale jak říkám, exteriéry a později i interiéry stojí fakt za to.

Přiznávám, že nejřív jsem si musel znovu projet jedničku, neb se mi už téměř úplně vykouřila z palice, ale aspoň teď můžu zodpovědně prohlásit, že pokračování není o nic horší. A jak vidím v mém starém komentáři, přál jsem si dvojku, no a dostal jsem dvojku. Takže přihmouřím oči nad tou haldou klišé a patosu ve scénáři, nebudu se pošklebovat šablonovitému pravdoláskařskému happyendu a namísto toho budu rád, že je na světě další slušně vypravené, záživné a akční scífko, sice primárně určené pubescentům, ale aspoň něco.

Mám hodně rád nekomplikované mozkovýplachové thrillery nebo horrory, a mám taky hodně rád, když mě rejža dokáže něčím překvapit. A tomuhle debutantovi se to povedlo dost dobře (25.minuta). A v takovém případě, jsa v dobrém rozmaru, ochotně přihmouřím oči třeba nad nepříliš povedenou mysteriózní vsuvkou, uměl bych si představit působivější rozuzlení. A mmch. já být ona, sejmu ho hned zkraje a seberu mu oblečení.

Podíval jsem se na zdejší hodnocení, šel se vyzvracet, pak se vrátil, mumlal si něco o házení perel sviním a zaokrouhlil nahoru. Už druhý film od pí Amirpour se mi hodně líbil, ale tenhle mi sedl ještě víc, žeru ten její stylizovaný režijní styl, trochu mi připomíná mladého Jarmusche, třeba. Bavila mě lehce fantastická a přitom jednoduchá zápletka, bavily mě snad všechny zúčastněné postavy (včetně správného prcka), líbila se mi skvělá muzika, barvy, noční ulice, neony, mělo to prostě fajn atmošku a plynulo to příjemně, takřka vyzenovaně... No, záleží taky samozřejmě na momentální divákově náladě, třeba jsem dneska taky nadobyčejně vyzenovaný. Ale jestli naivně čekáte něco na způsob X-Menů, jděte rovnou o film dál.

Možná někdy lehce po dvacítce, když jsem v klubových kinech ještě zásadně vymetal jenom tzv. "filmy pro náročného diváka", bych tuhle bizarně artovou, feministickou, pseudofilosofující a rádoby hlubokomyslnou onanii vnímal s jakousi směsicí fascinace, zvědavosti a pouze jemného znechucení, jako třeba filmy od Greenawaye. Teď ale cítím už jenom to znechucení. Ano, film mi v první řadě přišel odporný a nechutný, protože taková je i jeho hlavní postava - odporná a nechutná svou retardovanou živočišností. Jak se tváří, jak mluví, jak chodí, jak jí, jak kopuluje... vrcholný hnus, oslava pokřivenosti a ošklivosti. Navíc Emma Stone tu odporně, nechutně a retardovaně i doopravdy vypadá. A účast dvou oduševnělých a pokrokových afroevropanů v příběhu jakoby z konce 19.století už působí jako trapná satira na tendenční přepisování historie dnešními všelijakými užitečnými idioty. Při hodnocení předchozích Lanthimosových filmů jsem pod tři hvězdy nešel, ale tady se mi málem nechce dávat ani tu jednu za okouzlující fantaskní vizuál (Lisabon, loď, Paříž, Londýn). Škoda, že tak kýčovitě krásný fiktivní svět posloužil jen jako kulisa k tak obludně pitomému ději.

Viděl jsem dneska trailer ke dvojce a líbil se mi, přišlo mi to jako fajn retardovaná zábava. Takže jsem zkouknul zde černočíselnou jedničku, která mi loni nějak unikla, no a... retardovaná zábava to opravdu je, jen mnohem víc retardovaná, než zábavná. Jako všelicos bych překousnul, třeba dementní zápletka se u tohohle druhu filmů samozřejmě předpokládá, nebo špatné triky i masky jsou někdy i roztomilé, jde-li o film od poloamatérských nadšenců. Ale tu grupu nesympatických idiotek v rolích... idiotek neodpustím. Nebo ty nekonečně absurdní záběry na jakousi smrkovou plantáž pro harvestory, navíc zjevně po nedávné těžbě, vydávanou za tajemný a hluboký "stoakrový" les, tak ty mě asi znechutily zdaleka nejvíc (mmch. sto akrů je ca 40 hektarů, což není mnoho). Nicméně viděl jsem už mnohem větší sračky, blbost děje byla sem tam i zábavná, takže na pokračování se určitě zvědavě podívám.

Fakt nevím co napsat jinýho než přesně to samý, co jsem už napsal k jedničce i dvojce. Dobrá akce, občas vtipné gagy, často však trapný infantilní humor, a to hlavně v souvislosti s partičkou "legračních" Maových policejních kolegů-imbecilů.

Hned na úvod se soudruzi tvůrci pochlubí, že už i u nich v Kitáji (nebo aspoň v Šen-čenu) je zbohatlická vrstva, která si jezdí vlastními SUVčky po lyžovačkách a po hotelích, gratuluju (jestli je k čemu). A taky "nenápadně" podsunují svým poddaným, aby měli dvě děti, když už můžou, a ne jen jedno, jako donedávna. Zbytek stopáže je pak už jen šablonovité záchranářské drámko a la Hollywood... nebo spíš a la Mosfilm. Ne snad že by děj byl vyloženě špatný (je jen otravně patetický), nebo že by čínská zimní příroda nebyla hezká, ale ten drzý rozmazlený spratek si mě za několik počátečních minut dokázal tak smrtelně znepřátelit, že mě pak už absolutně vůbec nebavilo sledovat anabázi pátrání po něm. Být můj, nechám ho tam s radostí zmrznout. Nebo kdybych ho náhodou našel, zadávil bych ho a svedl to na medvěda. A ještě mi strašně lezl na nervy jeho fotr. Slabá druhá za digitální lavinu a hlavně za bitku v nemocnici, neskutečná hlína. Nejšíleněší scénou se ovšem s velkým náskokem stává zpěv čínské verze Ciao bella udatnými záchranáři, überpatetický megakýč par excellence!