Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenze (3 645)

plakát

V hlubinách země (2013) 

Začíná to vcelku fádně. Parta správňáckých dělňasů ve flanelkách paří v jakémsi country pubu, hází do sebe panáky a sype ze sebe chlapácké fórky, nazítří oblečou montérky, přiberou k sobě jednu študovanou ale taky správňáckou prsatici a hurá dolů do dolu. Ovšem ženská nenosí smůlu jen na lodi, ale taky v dole, takže pracovní den našich horníků proběhne kapánek jinak, než hoši čekali... No, když je venku čtyřicet a doma třicet, člověk flegmaticky a bez protestů zkoukne cokoliv, říkal jsem si. Ale nakonec jsem byl nadprůměrně spokojený, záživnější děj než jsem čekal, pár dobrých lekaček a pointa nejasná, což mám rád. I když oproti geniálnímu The Descent je tohle jenom slabý kafe, vo tom žádná. Nejlepším a nejnezapomenutelnějším okamžikem filmu je pak titulkový hillbilly gospel 'The Lost Soul' od Watsonovic rodinky, kvůli němuž zaokrouhluju nahoru.

plakát

Found (2012) 

Křehký příběh o pevném bratrském poutu a o strastech klukovského zrání a dospívání na americkém maloměstě, který jistě pohladí po duši každého citlivého a romantického diváka. Už první věta filmu ("Můj bratr si schovává lidské hlavy ve skříni.") slibovala nevšedně hluboký, umělecký a meditativní zážitek. Výsledek nakonec ještě předčil má nesmělá očekávání a já se se sentimentálním úsměvem na tváři zasněně vrátil do dětských let... Vždyť který kluk by si nepřál mít za staršího bratra sympatického a psychopatického magora, který bez váhání uřízne hlavu každému všivému negrovi, který si na školních hajzlících dovoluje na jeho mladšího brášku? No... vlastně si ani nemusí dovolovat na jeho brášku, s chutí odkrágluje i jakéhokoliv jiného negra, protože tak jako každý touží po lepším a krásnějším světě, no a ti negři jsou v něm prostě navíc... Ten mládenec je vlastně spíš idealista, žádný magor. No... vlastně v tom jeho světě jsou jaksi navíc i jeho rodiče, kdo zná pověst o Oidipovi, nebo má aspoň naposlouchaný The End od Doors, už ví o čem je řeč. Líbí-li se vám American Psycho s Balem, měla by se vám líbit i tahle nízkorozpočtová roztomilost. Aspoň u mne tedy naprostá spokojenost - znamenitě pobaven a odreagován solím bez váhání plný počet.

plakát

Zánik (2015) 

Se znechucením pozoruju, že se v poslední době můj oblíbený zombie žánr nějak plíživě senilizuje. Nedávno mě otrávila průserová Maggie s Arnoldem a teď mě zklamali i Španělé (kteří mě obvykle neklamou, ale naopak potěšují). Oproti Extinction mi i telenovelický a hnusným pathosem zasviněný seriál Walking Dead přijde jako náramně záživná, akční a dospělácká podívaná. Sledování jalových rozhovorů tatínka a jeho holčičky je totiž čistokrevné středoproudové filmové peklo, které by snad ani sám Špílberg nenatočil hnusněji. Navíc tatínek je naprostý mimoň, který místo toho, aby svou dcerku učil pořádně střílet nebo kráglovat zombíky mačetou, hustí do ní násobilku, blbec... Ani jejich soused Patrick nenapnil očekávání, která jsem do jeho postavy vkládal. A občasná akční podívaná je totálně domrvená neskutečně příšernou "FFkovou" ruční kamerou. Jedna hvězda za celkem dobré zombíky a druhá hubená a skomírající za našeptávače v Patrickově rádiu (škoda, že potenciál téhle dějové roviny zůstal neuspojivě nevyužit). Shrnutí - mizerná kamera, ubohé triky a prašivá melodramatičnost slabého scénáře. Jak by řekl klasik - nevermore!

plakát

The Lords of Salem (2012) 

Mňam. Tak tohle se Zombiemu stoprocentně povedlo. Na jeho předchozích filmech jsem vždycky našel nějaké ty mouchy, ale tenhle parádní kousek je absolutně fliegenfrei, řečeno spisovně česky. Dostal mě už začátek ze salemského čarodějnického sabatu a ani potom naštěstí nepolevil příval vizuálně poutavých, místy až psychedelických obrazů. Taky se mi poprvé opravdu stoprocentně líbila jeho žena a vlastně i všichni ostatní herci a herečky. Fantastická hudba (nemyslím teď staré dobré Velvety, ale ta iniciační nahrávka na vinylu je skvostná). Výborná kamera (no konečně). Skvělý scénář se spoustou skvělých scén... nebudu všechny jmenovat, moje hodnocení mluví za vše. Skoro mě až mrzí že za chvíli pálím na nádraží, dal bych si tuhle lahůdku nejradši ještě jednou!

plakát

We Are Still Here (2015) 

Tak tohle mi naprosto prvotřídně sedlo, měl jsem asi na film tu správnou náladu. Nadchnul mě už ten parádní sedmdesátkový look (až po nějakém čase mi došlo, že film se v sedmdesátkách odehrává). Takže po estetické stránce lahůdka, škoda jen ruční kamery, většinou snesitelné ale v závěru zešílevší. Film má staromódní nejen fasádu, ale i stavbu - pomalu se rozjíždějící příběh, klasicky vystavěný, bez nějakých modernistických scénáristických vyfikundací, tak to mám rád. O to působivější je potom překvapivě vypjaté, vtipně masakrózní finále. Bavili mě i herci, hlavní i vedlejší. Barbara je moje stálice, i její manžílek ušel. Skvělý byl párek spiritistických hippíků, Lisa Marie se svou kouzelnou pusinkou a příjemně mě překvapil Fassenden, kterého si spojuju jen s amatérskými sračkami.

plakát

Tanec s vlky (1990) 

(DirCut) Konečně jsem si udělal čas na téměř čtyřhodinovou extended verzi tohohle westernového eposu. A s trochu těžkým srdcem ubírám jednu hvězdu z plného počtu, který by si jinak tenhle film z mnoha hledisek zasloužil. Třeba: Byl to kdysi dávno můj první film, ve kterém jsem viděl (slyšel) Indiány pořádně mluvit "indiánsky"... Nádherné obrazy... Zajímavý a členitý příběh... Ale když on ten příběh je bohužel vyprávěný takovým tím otravným Špílbergovským stylem, režisér Costner si naneštěstí neodpustil třeba všelijaké "úsměvné" dialogy a "humorné" výjevy ze života Indiánů a Indiánčat (to aby se středoproudové diváctvo mohlo v kině nablble uculovat), primitivní hollywoodské zjednodušování a "černobílení" (Pawneeové jsou ti zlí a útočící, zatímco Lakotové ti dobří a bránící se), podvědomou bělošskou nadřazenost (moudrý bílý muž musí hloupým rudochům poradit kde hledat tatanky, bez jeho pomoci by určitě pošli hlady), těžce slabomyslnou milostnou zápletku, trapné ekologické a moralizující vsuvky, prostě film je pojatý většinově, rodinně (tedy pro průměrně hloupou rodinu) a navíc je zaflákaný odpudivě hnusnou, bezduchou a sterilní filmovou hudbou. Též silně pochybuju o reálnosti postavy hlavního hrdiny - důstojníka US Army 2.pol.19.století, romanticky toužícího po hippiesáckém životě v souladu s přírodou a mezi milovanými Indiány. A není mi (už od prvního zhlédnutí) ani trochu sympatická bílá Indiánka, nesnáším její výraz, její pohledy, její "ledabyle přírodní" účes ve stylu glamrockových zpěvaček a její afektované herectví. No... a teď když jsem na film nakydal hnoje co to šlo, musím se přiznat, že i přes všechny tyhle jeho nedostatky ho mám přece jen hodně rád a je to (až na několik scén) taková moje malá nostalgická srdcovka. Nejoblíbenější scéna: Costnerova zastávka u šíleného a pomočujícího se majora.

plakát

Pan Nikdo (2009) 

(DirCut) Zpočátku se mi chvilku nedařilo dostat do děje ("Že by nějaká variace na Cloud Atlas?"), potom mě to začalo bavit a líbit se mi ("No vida, originální a koukatelný sci-fi romanťák!"), abych se ovšem v druhé půli začal neklidně ošívat a koukat po časomíře ("Cože? Ještě padesát minut?!"). Zpracování je hodně pohledné, forma hodně zajímavá, ale s obsahem už to je poněkud slabší. Mám takový dojem, že film má v divákovi vyvolat jakési existenciálně silné pocity a přivést mu na mysl jakési existenciálně naléhavé otázky... Ovšem na mně, kovaném fatalistovi, režisérův záměr vůbec nezafungoval. Takové ty jalové spekulace "co by bývalo možná bylo, kdybych tehdy býval udělal/řekl tohle nebo tamto...", mě přestaly bavit už někdy v pubertě. Takže filosoficky mě film nijak neoslovil, ale esteticky určitě ano, líbil se mi. A jeho další plus je, že laický divák z něj může načerpat něco málo povrchního moudra z teoretické fyziky. I když - nějaký velký třesk a velký krach? Houby, tomu se přece správně říká Šivův nádech a výdech...

plakát

Visceral: Entre las cuerdas de la locura (2012) 

Podobným filmům jsem nikdy neporozuměl, tudíž ani nepřišel na chuť. Dokážu je pochopit maximálně jako jakousi formu autoterapie jejich narušených tvůrců, ale jejich jiný smysl mi uniká. A hlavně u nich zažívám strašlivou nudu... ano, ne zhnusení, rozhořčení nebo šokovanost, ale pouze smrtelnou nudu, nic víc. Neumím si představit, že bych podobný film jako je tenhle dal bez proklikávání. Příšerná kamera, střih, scénář, hudba i herci. Ale každý holt máme svoje, někteří znalci žánru se budou v komentech rozplývat nadšením, já naopak Visceral ihned po letmém použití otráveně hážu k podobným "skvostům" jako třeba Srpski film, Dosalja, nebo k filmům Mariana Dory - tedy do koše. Jedna ubohá a zimomřivě se tetelící hvězdička je za celkem obstojné gore efekty a masky.

plakát

Vzpomínky (2006) 

Jsem naprosto uzemněný, odvařený a vyhotovený... Po skončení filmu ještě dlouhou chvíli s pootevřenou hubou tupě zírám na běžící titulky a na rty se mi dere ono okřídlené "WTF?!"... Kriminální sci-fi thriller zkřížený se slabomyslným romanťákem ve stylu latinskoamerických telenovel, tak takovéhleho filmového hybrida jsem už fakt dlouho nežral. Nevěrohodně geniální superdetektiv, nevěrohodně zázračná supertechnologie, křehká a oduševnělá superkráska s nevěrohodnou aureolou světice, cestování časem, časové paradoxy, pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí - to jsou prosím podstatné tagy k tomuhle filmovému zjevení, další komentář mě nenapadá. Kvůli mému oblíbenému režisérovi a mému oblíbenému Caviezelovi pod tři nepůjdu, ale...

plakát

Animal (2014) 

Měl jsem perverzní chuť na nějakou lobotomizovanou šílenost, kterou si pořádně properu mozek, no a podařilo se - řízením osudu mi totiž padl do ruky Animal. No a o čem že to vlastně je? To byste asi neuhádli: O partě lidáků, které v lese a později v lesní chajdě loví... budu mu říkat Animál. Tak tedy Animál je takové zubaté holohlavé hovado s hubou přes celou hlavu, jehož nejvyšším životním naplněním je sežrat každého lidáka kterého uvidí. No a o tom to prosím je. Lidáci se samozřejmě chovají jako naprostí idioti a ani vám moc nepřirostou k srdci, je mezi nimi například jeden mimořádně otravný gej, jeden pošahaný a hajzlovitý španělák a dva černobílí sourozenci, jakožto symbolický symbol Obamovy Ameriky. Plus špetka lekaček a nějakého toho nechtěného humoru. Shrnutí: Tempo svižné, stopáž snesitelná, děj roztomile pitomý, v rámci žánru "oddechový horrorový brak" z mojí strany vcelku spokojenost... Jen jsem se bohužel nedozvěděl, odkud se ti Animálové vlastně vzali. Ale počítám, že se mi to objasní ve dvojce, trojce, čtyřce nebo nejpozději pětce. Já osobně tedy tipuju, že v tom má prsty armáda. P.S.: Na účast ve druhém dílu už přikývli Charlize Theron a Ryan Gosling, který se prý navíc možná dokonce ujme i režie.