Anglie

Skvělý scénář, dobré až vynikající herecké výkony, sympatické postavy. To je to, co mají filmoví fanoušci rádi na díle Camerona Crowea. Zmíněné podstatné klady jsou i v tomto filmu. Životní osudy skupiny nezadaných mladých lidí ze Seattlu tu jsou podány opravdu realisticky. Za pozornost stojí, že hudbu k filmu spoluvybíral Chris Cornell, zpěvák Soundgarden (dnes už neexistujících), který si ve filmu i zahrál (stejně jako část Pearl Jam). Musím též zmínit písničku Drown od mých oblíbenců Smashing Pumpkins, která zazní na konci filmu.

Herecké Oscary jsou v pořádku, Swank a Freeman jsou opravdu skvělí. Co se týká cen za režii a film, tam si dovolím nesouhlasit. Film je vynikající, o tom žádná, ale osobně se mi víc líbilo Hledání Země Nezemě. To je ale záležitost vkusu, uznávám. Teď k drobným výtkám: přesně jsem čekal, že po svém těžkém zranění Maggie svou rodinu z nemocnice vyhodí, či že se Frankie půjde o svém velkém dilematu ohledně Maggie poradit s knězem - tyhle scény jsou trochu klišovité. Též si nemyslím, že by boxerskou mistryní Německa byla bývalá černošská prostitutka. Celkově slabší pětka.

Klady: Výprava, kostýmy (ale to se tak nějak u filmu z minulosti čeká), některé scény (např. premiéra Pekelných andělů či dokazování, že Psanec MŮŽE jít do kin), herecký výkon Di Capria (famózní!!!) a Beckinsale - ta mě opravdu mile překvapila - její Ava Gardner byla docela sympatická. Musím ale podotknout, že o ní (G.) platí to samé, co o několik řádek níže píši o Hepburn a Brewsterovi. Zápory: Velmi nevyrovnaný scénář (s čímž souvisí některé opravdu zbytečné a divné scény jako návštěva Hughese v Hepburnovic domě (v jednom Ionescově dramatu je scéna, kdy jedna postava říká dny v týdnu, druhá čísla /jazyk jako nástroj nedorozumění, tak na mne obě scény působí/) či velmi nesmyslné opakované bourání Faith Domergue do Hughesova auta, přechválené výkony Blanchett a Aldy (nevím, jak se Katherine Hepburn chovala v soukromí a tak nemohu posoudit, nakolik je její ztvárnění dobré, to samé platí o postavě senátora Brewstera) - na ceny to ale ROZHODNĚ nebylo. Také mám pocit, že postavy nejsou dostatečně představeny, kdo přišel s Hughesem do styku poprvé v tomto filmu, tak se těžko může orientovat. Opravdu doporučuji si k tomuto tématu nějakou knihu přečíst, pomůže to. Teď k tomu, co ve filmu nebylo, ale mělo být: Hughesovo první manželství (proč ve filmu není uvedeno, že Pekelné anděly natočil už jako rozvedený?), nejrychlejší oblet kolem světa ( ten sice je ve filmu zmíněn, ale velmi stručně - proč, když to ve své době byl světový rekord?), Hughes v době, kdy byl kvůli TWA vyšetřován, vlastnil filmové studio RKO - též žádná zmínka. A jestli vás zajímá, zda Hughes TWA prodal, tak odpověď zní ano. Scénárista John Logan si zkrátka ukrojil příliš velký krajíc a v souboji s látkou (která je opravdu výzvou, to zase ano) prohrál. Nebylo to těsné, ale pár gólů a hezkých akcí se mu vstřelit podařilo. Aspoň že tak. Dávám za tři, ale je to spíš dvojka - opravdu jsem tentokrát hodnotil s hodně přimhouřenýma očima.

Co se všechno nestane, když si dítě zamane.. kuchyně se stane lesem a štokrdle medvědem, ale hrát si jako malí, to bohužel nesvedem. Dítě věří tomu, že z domu do ulice vede třeba chodba tajná.. Tenhle text Jiřího Suchého výborně vystihuje, o co v tomhle filmu jde. O oslavu fantazie dětí, o hravost, o umění zůstat dítětem. Film se nedrží přesně reality, skutečné události interpretuje spíše volně, ale to v tomhle případě vůbec nevadí. Nádherná výprava i kostýmy skvěle dotvářejí atmosféru Londýna na začátku 20. století. Depp si nominaci na Oskara zasloužil a i trojice ženských rolí je zahrána docela slušně. Drobné výtky by byly, například se nedozvíme, jakou nemocí trpí Sylvia a mimomanželský vztah Mary je jen letmo zmíněn, ale to skoro ani nestojí za řeč. Forstera zřejmě čeká velká kariéra a já se už teď těším na jeho další film. P. S. Je náhoda, že film s (originálním) názvem Finding Neverland jde do kin v době, kdy začíná soudní proces s Michaelem Jacksonem(obviněným z dětského zneužívání), jehož sídlo se také jmenuje Neverland?

Bez diskuse jeden z nejlepších filmů roku 2004. Výborně zahraný (ale Miles Paula Giamattiho byl asi nejlepší, on a Maya Virginie Madsen byli jednoznačně jeden z nejsympatičtějších párů, jaký jsem kdy na stříbrném plátně viděl), schopně zrežírovaný. Všechny ceny, které tenhle film dostal, si zaslouží. No a to, že film je hodně o vínu, včetně scény ukázkového pití tohoto lahodného nápoje, mne neskutečně potěšilo. Scéna, kdy Miles na sebe vyleje obsah celého sudu, je výborná (a ukazuje dobře jeho zoufalství). Kalifornská příroda je fakt překrásná.. I rozdílné charaktery obou nejpodstatnějších mužských postav byly dobře vykresleny. Jednu výtku bych ale přece jen měl: otevřený konec - ten, myslím si, nebyl třeba.

Klauniáda (to je asi opravdu nejlepší výraz pro to, jak se Navorski v některých chvílích chová) Hanksovi opravdu jde, i těžký život člověka, jenž je chycen, je znázorněn opravdu dobře. Sympatická Amélie (upřímně řečeno, takovéhle melancholické postavy středního věku si skoro vždy získají mé sympatie - škoda, že jich ve filmech není více) má ale méně prostoru, než bych si přál - více rozvinout její vztah s Viktorem by bylo lepší (z hereckého projevu Catherine Zeta-Jones je vidět, že má na víc než hrát dekorativní postavu..). Čas od času si nějakou takovouhle limonádu dám - a ačkoliv mi idealizace vadí (a ta tady v některých scénách rozhodně je - stejný/velmi podobný způsob používá Cameron Crowe - zřejmě po vzájemném hostování ve Vanilkovém nebi a v Minority report hodili řeč), někdy to je vážně to, co potřebuji ... Ještě k pádům na mokré podlaze: Amélie padla přímo na zadek, to muselo docela bolet, jeden pán padl na kostrč.. docela jsem soucítil s tím, jak si namleli. Starost indického uklízeče, aby Amélie znova nešla přes mokrou podlahu (a nenamlela si), je dojemná - a vůbec mi to nevadí (ale to už jsem napsal o pár řádků výše). A hudebnímu skladatelovi Johnu Williamsovi se povedl ústřední motiv. Jednou větou: Terminál mne velmi mile potěšil.

Jde o sled skečů, které volně spojuje postava poslíčka Stanleyho. Ten pracuje v jednom hotelu na Floridě. Nevadí mi, že to ani není film (nekoná se dějová linie), ale to, že skeče nejsou moc vtipné, už docela problém je. Jistě, najdou se i povedené (motor, síťka), ale většina jich je opravdu nepovedených. Docela jsem rád, že tenhle sled skečů má krátkou stopáž.

Nečekal jsem nějakou bombu, ale nadprůměrnou záležitost rozhodně. Nakonec jsem se dočkal špatného scénáře s totálně debilním koncem. Na herecké výkony dvojice Pacino-Reeves si stěžovat nemůžu, zato postava Lomaxovy manželky (Theron) mi přišla dost nevěrohodná (opravdu si nemyslím, že pokud by někdo propadal šílenství, tak by začínal skoro každou svou scénu jako rozumně jednající člověk (od určité doby, samozřejmě) a teprve v jejím průběhu šílel/a) - to je ale (jak už jsem napsal) chyba scénáře. Na druhou stranu se režisérovi docela podařilo vystihnout atmosféru. Inspirace Ztraceným rájem je více než zřejmá. Sečteno a podtrženo - první hvězda za hlavní dvojici, druhá za atmosféru, ale ani o chlup víc.

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. To by mohlo být klidně motto k tomuto filmu. Hlavní postava totiž začíná film jako energická, optimistická, pracovitá žena, která se postará o všechno a končí jako hromádka neštěstí, psychicky zlomená žena. Leighovo drama, které se odehrává v letech 1950 a 1951, se soustřeďuje především na nelehký život jedné dělnické rodiny. Imelda Staunton podává v hlavní roli naprosto fantastický výkon a spousta ocenění je naprosto na místě. Pochvalu si zaslouží i scénář (postavy jsou napsány opravdu dobře, i když zkrácení některých scén by neškodilo - to ale na pochvale scénáře nic nemění) a režie. Jeden z nejsilnějších filmů, jaký jsem kdy viděl.

Trochu škoda, že se českoslovenští letci RAF nedočkali více filmů. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl Rudolfa Hrušínského prostředního. Opravdu kvalitní, zejména od Hubače nadprůměrně odvedená práce.